Řím - obelisk na náměstí Piazza Navona (Roma - Obelisco Agonale)
Antický obelisk, který je vrcholovou částí slavné barokní Fontány čtyř řek, patří k neodmyslitelným dominantám nejkrásnějšího římského náměstí. Navíc se jedná o velice zajímavý unikát, protože obelisk na Piazza Navona není – na rozdíl od svých četných „evropských kolegů“ – památkou staroegyptskou, ale dílem pocházejícím pravděpodobně z období vlády římského císaře Domitiana, tedy z konce 1. století našeho letopočtu (konkrétně z let 81 až 96).
Paradoxně právě hieroglyfy na obelisku ztěžovaly určení jeho stáří (ani dnes však nejsou všichni s udávanou datací bezvýhradně ztotožněni a některé informační prameny obelisk stále uvádějí jako egyptský a do Říma v 1. století pouze dovezený). Až v I. třetině 19. století určil francouzský badatel Jean François Champollion, že jsou v nich obsažena jména Domitiana, jeho otce Vespasiana a jeho bratra Tita. Předpokládá se přitom, že Domitianovo použití egyptských sochařských tradic mělo vzbudit větší zájem o začlenění egyptského umění do římské kultury.
Obelisk – známý také pod názvem Agonální - se stal celkem velkým „cestovatelrm“. Původně snad byl součástí římského chrámu zasvěcenému bohyni Isis a bohu Serapisovi. Na počátku 4. století (zřejmě v roce 311) pak byl vztyčen v areálu známém jako Circus Maxentius, kde byl později (snad až v období středověku) stržen, zakopán a na dlouhá staletí ztracen. Vykopán byl až za papeže Inocence X. v roce 1649. Následně byl instalován na náměstí Piazza Navona, tedy v místě, kde Innocenc přebýval v době, kdy ještě byl „pouhým“ kardinálem (jeho rodové sídlo Palazzo Pamphilj se později stalo brazilským velvyslanectvím).
Samotný obelisk je vysoký celkem 16,54 metru (se základnou a vrcholovou holubicí je to ovšem 30 m) a je vytvořen z červené žuly pocházející z asuánských lomů. Dnes je již součástí barokní Fontány čtyř řek, jejíž podobu navrhl slavný sochař G.L. Bernini. Z období baroka pravděpodobně pochází také bronzová holubice na vrcholu monolitu (ta bývá sice občas označována jako symbol míru, ale spíše má odkazovat k erbu rodu Pamphilj, jehož je také součástí).