Řimické vyvěračky

Ačkoliv nejznámější moravské jeskyně nacházíme v oblasti, které se říká Moravský kras, oblast Moravy je bohatší i na další jeskyně. A celkem nedaleko, poněkud severněji se nachází další krasová oblast, které se říká Javoříčský kras s krásnými Javoříčskými jeskyněmi, některými považovanými za vůbec za naše nejkrásnější jeskyně.

Abychom ale byli přesní, tomuto menšímu krasu by se dalo říkat Javoříčsko-Mladečský kras. Pokud totiž existuje propojení  obou podzemních prostor, šlo by o jeskyně vzniklé působením podobných podzemních vod.

Tím původcem by měl být přímo potok Špraněk, který pramení nad Ludmírovem v jižní části Bouzovské vrchoviny. Patrně jeho vody se zavrtaly do vápenců pod kopcem Špláz a vytvořily nádherné prostory u Javoříčka. Vápencový masiv ale patrně pokračuje i dál k severovýchodu. Naznačují to nakonec i zaniklé i činné lomy tímto směrem (Rachavy, Skalka a menší jeskyně poblíže těchto lokalit). Podle výzkumů se tedy část vod Šparňku vydal i tímto směrem a spolupodílela se na vzniku jeskyní u Mladče.

Tyto jeskyně jsou položené v komplexu podzemí návrší, z nichž nejznámější je kopec Třesín. O propojení podzemního toku Špraňku se výzkumníci dozvěděli zřejmě klasickou metodou, kdy se na jedné straně pouští nějaké obarvená voda a zkoumá se, kde by se mohla objevit. To je samozřejmě jen zjednodušený postup, ve skutečnosti je to asi poněkud složitější.

Vody opouštějí podzemí na severním úpatí Třesína poblíž údolního toku Moravy. Řimické vyvěračky tvoří soustavu čtyř, uvádí se i pěti pramenů. Vody zde vytékají od paty skalních, které vystupují na povrch. Některé vývěry tvoří klasický výtrysk pramene, který vytéká proudem s podzemí, jiné ale nemají přímý výstup na povrch a vytváří malá jezírka na úpatí skály, nebo i volně v blízkém lesním porostu. Při delším deštivém období jsou prameny daleko vydatnější a vytékající voda odtéká volně v potůčcích do blízkého Mlýnského náhonu, což je vlastně jedno z upravených ramen Moravy (rovněž se mu říká Malá Voda). Vývěry jsou součástí území Národní přírodní památky Třesín. Přímo kolem prochází modrá TZ od Mladče k Řimicím. Vývěry vlastně nenápadně doplňují rozsáhlý poněkud zanedbaný „romantický“ krajinný areál kolem Nových Zámků. Sídlo patřilo jedné z větví majetného rodu Lichtenštejnů a ti si v okolí vybudovali podobný, byť méně rozsáhlý areál, jako měl vládce rodu u Valtic (a Lednice). Právě u Třesína tak najdeme na kopci skromné pozůstatky „Rytířské síně“, což byla napodobenina antického chrámu, poněkud níže se můžeme projít pod obloukem Čertova mostu a docela dole u paty skal, nějakých 300 m východně od vyvěraček najdeme ve skále umělou jeskyni Podkova.
Dodejme, že to vše spadá do Chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví, kde objevíme i řadu dalších pozoruhodných míst.