Rybník Žabinec (Žabínek)
Rybníky se kolem Zvíkova a Budína nacházely od nepaměti. Důkazem toho budiž záznamy z roku 1580, kdy bylo prodáváno zvíkovské zboží. V kupní smlouvě se přímo hovoří o rybnících: „Zvíkovském“, „Jelítku“ a „Hlaholovském“, k nimž později přibyly ještě rybníky: „Krokivíce“ (též známý jako „Krokvice“) a „Oujezdský“ u Trnavy (největší, protože dosahoval až 200 strychů). „Hlaholovský rybník“ se nejspíše nacházel uprostřed lesů, kde se říká „V Domšavách“. „Zvíkovským rybníkem“ byl zván nejspíše dnešní rybník „Žabinec“, což můžeme nepřímo odvodit od toho, že byl nejmenším, neboť měl pouhých 6 strychů. Rybníky „Krokvice“ a „Oujezd“ byly od Zvíkova odděleny již v roce 1771, přičemž „Oujezdský rybník“ byl zrušen roku 1792 a „Krokvice“ rovněž někdy v téže době. Podobně dopadly později vzniklé rybníky: „Návesník“ a „Zářecký“, jež zmizely z map někdy v období let 1800-1840, rybník „Jelítko“ byl zrušen v roce 1892 a na zvíkovském katastru tak zůstal jediný rybník - „Žabinec“.
Tato vodní plocha tu tedy stávala ještě mnohem dříve než osada sama. Podle lidové tradice tu totiž byl právě jen rybník a u něj jeho hlídač. Chaloupka porybného se měla nacházet na místě pozdějšího stavení čp. 1. Právě od tohoto mělo být odvozeno rovněž pojmenování osady, neboť strážce rybníků měl za povinnost hlídat rybníky před nepovolanými rybáři a různými škůdci, jež měli na svědomí různé škody, a v případě nebezpečí budit čeleď a poddané, aby mu přispěchali na pomoc.
Jediným výrazným přítokem rybníka vždy byl bezejmenný potůček, který tekl od jihu k severu a pramenil v malé studánce pod strání nad Budínem. Již od dávných časů byl známý svou velmi kvalitní pramenitou vodou. Zároveň nikdy, ani za toho největšího sucha, nevyschl, a tak se na něj mohli vždy místní spolehnout. Díky melioračním pracem v posledních více než 100 letech však rybník zůstal bez pravidelného povrchového zdroje, a tak je jako tzv. nebeský závislý na vodních srážkách.
Hráz rybníka, jehož pojmenování bylo odvozeno nejspíše od toho, že býval vždy pokryt zeleným příkrovem žabince (okřehku) a různých zelených řas, případně od existence značného množství zde se nacházejících a skřehotem obtěžujících žab (obě vysvětlení pocházejí z lidových podání), bývala od nepaměti obecním majetkem. Teprve v roce 1903, kdy byla prodloužena kunčická cesta po panském poli přímo na cestu vedoucí z Nechanic, došlo k tomu, že ji obec spolu s částí „Mrštníka“ vyměnila s velkostatkem za pozemek pro výše zmíněnou novou cestu.
Uprostřed osady Budína, jež podle berní ruly z roku 1654 ještě neexistovala (v té době zde byl zmíněn pouze 1 zahradnický grunt 28letého hospodáře Adama Čipery, který v roce 1713 náležel Janu Novotnému), bývaly původně panské sádky, které byly zrušeny někdy na přelomu 18. a 19. století. Sama zvíkovská kronika klade toto zrušení na počátek 19. století, já osobně si myslím, že se tak stalo již na konci 18. století, kdy nastal v Budíně pozvolný stavební boom. Jistě tak můžeme říci pouze to, že na místě panských sádek byla později postavena stavení čp. 19-21.
Na rozdíl od sádek nebyl zdejší rybník, náležející stále vrchnosti, zrušen, i když např. v mapě královéhradecké provincie a země kladské z roku 1760 od Bernharda von Erberga a Johanna Christopha Winklera uveden není, ale to je způsobeno spíše tím, že vzhledem ke své velikosti nebyl pro autory zajímavým. Nebylo by to nic divného, protože mapa královéhradeckého kraje z roku 1827 od Franze Jakoba Heinricha Kreybicha dokonce obsahuje hrubou chybu v tom, že Budín klade mezi Nechanice, Popovice a Sobětuš. Rybník je však zaznamenán jak v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Julia Kapauna a geometra 4. třídy Johanna Kapauna (pod svým jménem Žabinec, používaným již minimálně od tereziánského katastru), tak v mapě II. vojenského mapování z roku 1853, kdy se na severovýchod od něj při hranici panského lesa nacházel ještě 1 rybník, ale i ve všech následujících mapových dílech.
V roce 1845 měly všechny vodní toky a plochy na území Zvíkova a Budína celkem 2 ha, 43 arů a 49 m2, z toho právě Žabinec byl největší. V 1. polovině 20. století se mu však nevěnovala péče, a tak se postupně zanášel bahnem a jeho plocha zmenšovala, což můžeme vidět z mnoha válečných i poválečných map, např. z vojenských topografických map z let 1941-1945. Stejně tak klesala jeho hloubka. Zatímco v 19. století byl hluboký až 2 m, tak počátkem 60. let 20. století byla jeho maximální hloubka pouhých 0,8 m, což si můžeme ověřit nahlédnutím do vojenské topografické mapy z roku 1969 od K. Grofa (mapování bylo provedeno již v roce 1963).
Drobné úpravy rybníka a jeho přítokových i odtokových poměrů byly provedeny jak během předválečných a poválečných melioračních prací, tak v rámci združstevňování zdejších pozemků, ale na skutečnou jeho obnovu došlo o mnoho let později, kdy se pro něj již mnoho let používalo též označení „Žabínek“. Již roku 2010 požádala obec Státní fond životního prostředí o dotaci na jeho odbahnění, ale protože roky ubíhaly a stále nebylo jasné, zda, jak a kdy bude žádost vyřízena, pustila se obec Boharyně do této akce sama. Protože však byla omezena vlastním rozpočtem, musely být plánované úpravy zredukovány. Došlo tak pouze k odbahnění rybníka, nutné opravě hráze, vybudování nového vtoku, položení nového potrubí na přítoku, opravě odtoku a zatrubnění příkopu, přivádějícího vodu od lesa. I tak tyto práce, jež provedla firma ZVŠ, s. r. o. Hradec Králové, dosáhly celkového nákladu 1 084 694,90 Kč (původní plán pracoval s rozpočtem téměř 3 milionů Kč). Ale tato snaha stála za to a obci náležející rybník na parcele č. 144/1 o výměře 12 024 m2 je opět ozdobou celého Budína.
Tato vodní plocha tu tedy stávala ještě mnohem dříve než osada sama. Podle lidové tradice tu totiž byl právě jen rybník a u něj jeho hlídač. Chaloupka porybného se měla nacházet na místě pozdějšího stavení čp. 1. Právě od tohoto mělo být odvozeno rovněž pojmenování osady, neboť strážce rybníků měl za povinnost hlídat rybníky před nepovolanými rybáři a různými škůdci, jež měli na svědomí různé škody, a v případě nebezpečí budit čeleď a poddané, aby mu přispěchali na pomoc.
Jediným výrazným přítokem rybníka vždy byl bezejmenný potůček, který tekl od jihu k severu a pramenil v malé studánce pod strání nad Budínem. Již od dávných časů byl známý svou velmi kvalitní pramenitou vodou. Zároveň nikdy, ani za toho největšího sucha, nevyschl, a tak se na něj mohli vždy místní spolehnout. Díky melioračním pracem v posledních více než 100 letech však rybník zůstal bez pravidelného povrchového zdroje, a tak je jako tzv. nebeský závislý na vodních srážkách.
Hráz rybníka, jehož pojmenování bylo odvozeno nejspíše od toho, že býval vždy pokryt zeleným příkrovem žabince (okřehku) a různých zelených řas, případně od existence značného množství zde se nacházejících a skřehotem obtěžujících žab (obě vysvětlení pocházejí z lidových podání), bývala od nepaměti obecním majetkem. Teprve v roce 1903, kdy byla prodloužena kunčická cesta po panském poli přímo na cestu vedoucí z Nechanic, došlo k tomu, že ji obec spolu s částí „Mrštníka“ vyměnila s velkostatkem za pozemek pro výše zmíněnou novou cestu.
Uprostřed osady Budína, jež podle berní ruly z roku 1654 ještě neexistovala (v té době zde byl zmíněn pouze 1 zahradnický grunt 28letého hospodáře Adama Čipery, který v roce 1713 náležel Janu Novotnému), bývaly původně panské sádky, které byly zrušeny někdy na přelomu 18. a 19. století. Sama zvíkovská kronika klade toto zrušení na počátek 19. století, já osobně si myslím, že se tak stalo již na konci 18. století, kdy nastal v Budíně pozvolný stavební boom. Jistě tak můžeme říci pouze to, že na místě panských sádek byla později postavena stavení čp. 19-21.
Na rozdíl od sádek nebyl zdejší rybník, náležející stále vrchnosti, zrušen, i když např. v mapě královéhradecké provincie a země kladské z roku 1760 od Bernharda von Erberga a Johanna Christopha Winklera uveden není, ale to je způsobeno spíše tím, že vzhledem ke své velikosti nebyl pro autory zajímavým. Nebylo by to nic divného, protože mapa královéhradeckého kraje z roku 1827 od Franze Jakoba Heinricha Kreybicha dokonce obsahuje hrubou chybu v tom, že Budín klade mezi Nechanice, Popovice a Sobětuš. Rybník je však zaznamenán jak v indikační skice stabilního katastru z roku 1841 od adjunkta 2. třídy Julia Kapauna a geometra 4. třídy Johanna Kapauna (pod svým jménem Žabinec, používaným již minimálně od tereziánského katastru), tak v mapě II. vojenského mapování z roku 1853, kdy se na severovýchod od něj při hranici panského lesa nacházel ještě 1 rybník, ale i ve všech následujících mapových dílech.
V roce 1845 měly všechny vodní toky a plochy na území Zvíkova a Budína celkem 2 ha, 43 arů a 49 m2, z toho právě Žabinec byl největší. V 1. polovině 20. století se mu však nevěnovala péče, a tak se postupně zanášel bahnem a jeho plocha zmenšovala, což můžeme vidět z mnoha válečných i poválečných map, např. z vojenských topografických map z let 1941-1945. Stejně tak klesala jeho hloubka. Zatímco v 19. století byl hluboký až 2 m, tak počátkem 60. let 20. století byla jeho maximální hloubka pouhých 0,8 m, což si můžeme ověřit nahlédnutím do vojenské topografické mapy z roku 1969 od K. Grofa (mapování bylo provedeno již v roce 1963).
Drobné úpravy rybníka a jeho přítokových i odtokových poměrů byly provedeny jak během předválečných a poválečných melioračních prací, tak v rámci združstevňování zdejších pozemků, ale na skutečnou jeho obnovu došlo o mnoho let později, kdy se pro něj již mnoho let používalo též označení „Žabínek“. Již roku 2010 požádala obec Státní fond životního prostředí o dotaci na jeho odbahnění, ale protože roky ubíhaly a stále nebylo jasné, zda, jak a kdy bude žádost vyřízena, pustila se obec Boharyně do této akce sama. Protože však byla omezena vlastním rozpočtem, musely být plánované úpravy zredukovány. Došlo tak pouze k odbahnění rybníka, nutné opravě hráze, vybudování nového vtoku, položení nového potrubí na přítoku, opravě odtoku a zatrubnění příkopu, přivádějícího vodu od lesa. I tak tyto práce, jež provedla firma ZVŠ, s. r. o. Hradec Králové, dosáhly celkového nákladu 1 084 694,90 Kč (původní plán pracoval s rozpočtem téměř 3 milionů Kč). Ale tato snaha stála za to a obci náležející rybník na parcele č. 144/1 o výměře 12 024 m2 je opět ozdobou celého Budína.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.215, 15.600)
Poslední aktualizace: 15.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Boharyně
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Rybník Žabinec (Žabínek)
Budín (Boharyně)
Místní část
Tato osada je relativně mladého původu, neboť první zmínka o ní má pocházet až z roku 1790. Již od počátku má stejný název jako dnes, i když zprvu bylo používáno pojmenování v německém tvaru „Budin“ (v letech 1790…
0.4km
více »
Zvíkov (Boharyně)
Místní část
Tato lokalita na jih od Nechanic byla osídlena již v pravěku. Bohužel většina nálezů z 19. století byla z neznalosti zničena. Ze záznamů víme, že při kopání základů pro stavbu špýcharu a chléva Antonína Pražáka v …
0.6km
více »
Kaplička Panny Marie u Barchova
Kaple
Na okraji Harrachovského „Velkého lesa“ (viz tereziánský, josefinský i stabilní katastr z roku 1841, který byl vypracován adjunktem 1. třídy Carlem Bolusekem a geometrem Wenzlem Hniliczkou - „Grosser Wald“) při si…
0.7km
více »
Trnava (Boharyně)
Místní část
Jméno této obce, o níž je první zmínka z roku 1445 (uváděn rovněž rok 1447, kdy byla Trnava zmíněna jako sousední ves Boharyně), má vyjadřovat trnité místo (v roce 1447 Trnavky, roku 1530 Trnavy, v roce 1548 Trnav…
2.1km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
2.2km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
2.2km
více »
Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů v Babicích
Kostel
Zdejší chrám byl farním již ve 14. století, ale první spolehlivá zmínka o něm je až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Roku 1369 se stal zdejším farářem Tas, a to po zemřelém knězi Adamovi. V roce 1391 byl babický farář Tas (Tasso) přesazen na faru do Rožďalovic na Libáňsku a 4. března téhož roku sem dosadili bratři Michlík a Matěj z Babic Jakuba, kněze ze Lhoty. Před ro…
2.2km
více »
Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Boharyni
Kostel
Původní chrám byl založen ke cti sv. Jana Křtitele a již v polovině 14. století náležel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1355 byl podán nástupce zemřelého plebána Vincence. Jeho jméno se však ne…
2.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Boharyně - roubený mlýn
Mlýn
Roubený patrový mlýn z roku 1874 najdeme na severovýchodním okraji obce u náhonu říčky Bystřice. Součástí areálu mlýna jsou i dvě zděné budovy, stodola a sušárna obilí. Areál mlýna byl v roce 2003 vyhlášen kulturn…
2.3km
více »
Mlýn v Boharyni
Mlýn
Zdejší mlýn je úzce spojen s řekou Bystřicí, i když se původně nacházel u jejího starého řečiště u tzv. staré nádržky a byl součástí panského dvora. Důkazem o tomto tvrzení mohou být zbytky zde zaražených pilotů, …
2.3km
více »
Babice
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, což dokazuje to, že v období let 1892-1894 vykopal rolník Jan Jubec z čp. 3 na své zahradě, nacházející se u starého hřbitova, několik nádob s popelem a kousky spálených …
2.4km
více »
Boharyně
Vesnice
První písemná zpráva o obci, jež byla dříve nazývána jako Bohárna, pochází z 29. dubna 1355, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, což dokazují nálezy mnoha popelnicových hrobů, z nichž mnohé objevil v ro…
2.4km
více »
Kaplička v Kunčicích
Kaple
Kaplička na návsi v Kunčicích proti bývalému zámečku pochází z konce 18. století. Naproti přes silnici stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1830) a pískovcová pyramida upomínající na prusko-rakouskou válku z roku 1866. Místem prochází zeleně značená turistická cesta z Prasku na Hrádek (viz https://www.turistika.cz/trasy/nechanice-hradek-u-nechanic-pres-zvikov-a-kuncice)…
2.6km
více »
Socha Sv. Jana Nepomuckého - Kunčice
Socha
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého (1830) a pískovcová pyramida upomínající na prusko-rakouskou válku z roku 1866 stojí u silnice pod bývalým zámkem v Kunčicích. Naproti najdeme malou kapličku z konce 18. století. Místem prochází zeleně značená turistická cesta z Prasku na Hrádek (viz https://www.turistika.cz/trasy/nechanice-hradek-u-nechanic-pres-zvikov-a-kuncice) a cyklotr…
2.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
2.7km
více »
Kunčice
Vesnice
Stopy pravěkého osídlení byly sice v Kunčicích zachyceny, ale v mnoha případech šlo o sekundární umístění při rozvážení písku nebo zeminy. Pojmenování této obce je vysvětlováno jako ves lidí Kunkových nebo Kuncový…
2.7km
více »
Kunčické rybníky
Rybník
Jedná se o soustavu 3 vodních ploch, jež se nachází na bezejmenném toku, který pramení v lese "Oboře", do něhož vtékají poblíž bývalé hájovny také vody dalšího bezejmenného potoku, na němž leží mj. rybníky "Žid" a…
2.9km
více »
Boharyně - Homyle
Vesnice
Homyle, část obce Boharyně s níž je historicky spjata, ves patřívala k Bohárenskému statku, s výjimkou 16. století, kdy v Homyli stával samostatný zemanský statek. V křižovatce cest u 4 lip najdeme pomník ukřižování s Kamennou zvoničkou.
3.1km
více »
Nechanice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Nechanice - původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se nachází na Husově náměstí je zmiňován počátkem 13. století. V letech 1690 - 92 byl kostel, na náklady hraběte Arnošta Schafgotsche, rozšířen a barokně upraven. Při požáru v roce 1827 byly roztaveny i 3 staré zvony a z Věže zůstaly stát jen holé zdi. V roce 1833 byl kostel přestavěn a empírově upraven do…
4km
více »
Nechanice - tvrz (pozůstatky tvrziště)
Tvrz
Pozůstatky bývalé nechanické tvrze se nachází v poli severně od centra města u říčky Bystřice. Jedná se o dochované části kruhových valů z velkého tvrziště se třemi příkopy ze 13. století. Vnitřní akropole má průměr 30 metrů, vnější cca 120 metrů. Tvrz byla opuštěna v průběhu 16. století. I přes okolní zemědělskou činnost a meliorační zásahy jsou valy stále patrné. Tvrziště…
4.1km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
4.5km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
4.6km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
5km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava se zvonicí
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Měník, nalézá se zde dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí. Obec Měník s kostelem sv. Václava a Stanislava se nalézá, cca 5km jihovýchod…
5.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5.1km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
5.2km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí
Kostel
Obec Měník se nachází jihovýchodně od Nového Bydžova. Největší zajímavostí obce je roubený trojlodní Kostel sv. Václava a Stanislava s roubenou polygonální zvonicí. Kostel byl postaven v roce 1686 z trhanic což js…
5.2km
více »
Lodín - koupaliště
Koupaliště
Dnes již velmi známé koupaliště v Lodíně bylo vybudováno v roce 1998. V areálu je k využití hlavní bazén, tobogán, vodní hřiby, pro nejmenší je připraven…
6.5km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
16.8km
více »