Rybníkářská Třeboň

Třeboňsko je krásná a turisticky šťastná oblast. Lesnaté okolí města a především pozoruhodná soustava rybníků se určitě zalíbí každému návštěvníku.

Bezprostřední okolí Třeboně, jednoho z nejkrásnějších jihočeských měst (alespoň dle mého mínění), tvoří Svět a Opatovický rybník. O něco málo dále je položený největší český rybník, Rožmberk. A těch rybníků tady lze spatřit samozřejmě víc. Jsou propojeny stokami a při pohledu na mapu to může člověku připomínat korálky navlečené na nitce. Potůčky či stoky přiváděly důmyslně vodu z míst, kde ji bylo nadbytek do míst, kde ji bylo potřeba. Tehdejší měřiči byli páni svého řemesla. Zaměřit a vytýčit minimální sklon ploché krajiny nebylo jednoduché. Doba jim však přála a Rudolf II. také.

Dá se říct, že skoro k povinnostem každého (trochu sportovně laděného) turisty či návštěvníka patří obejít nebo objet „celý Svět“ za několik hodin. Okolí města je protkáno turistickými cestami i cykloturistickými trasami. Převýšení minimální, prostě pohodové šlapání po svých nebo na kole. Na stránkách města či informačního střediska jsou popsány různé trasy a výlety. Já jsem se byl například podívat u rozvodí Lužnice (Stará a Nová řeka) nebo jsem se projel podél proslulé Zlaté stoky.

Malebné území Třeboňska bylo roku 1977 zařazeno do sítě biosférických rezervací UNESCO a v roce 1979 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o plochu přibližně 700 km2, přičemž její polovinu tvoří lesy a 10% rybníky. Při trošce štěstí (možná je ho potřeba o něco více) může člověk ve zdejším kraji spatřit orla mořského, losa evropského i mnoho dalších zajímavých zástupců fauny.

Hráze většiny rybníků jsou zpevněny nádhernými starými duby, které mnoho pamatují. Když se člověk zadívá na jejich mohutné kmeny i zajímavé větve, jakoby slyšel vyprávění z dob, kdy první vznikající hráze zvedly vodu, aby se v ní začaly chovat ryby. Myslím, že okolí Třeboně je nádhernou ukázkou toho, jak člověk citlivě přetvořil přírodu, ale ta přitom zůstala sama sebou.

Jednoho rána jsem šel do Třeboně po hrázi rybníka Svět. Jeho voda se skrývala v tichém mlžném oparu, do kterého nesměle vstupoval sluneční svit. Byl jsem tam sice sám, i přesto jsem se rozhlížel kolem sebe. Jako bych slyšel kroky Jakuba Krčína z Jelčan či některého pána z rodu Rožmberků. Ale to bych musel přijít o pár století dříve, abych tady někoho z nich potkal. Prvně zmiňovaný má na hrázi rybníka Svět zajímavou sochu, jejímž autorem je akademický sochař J. Hendrych.

Rybníkářská Třeboň na mapě