Rychlebské hory • Heckelovy skály
Turistické cíle • Skalní útvar
Jeseníky jsou celkem známé faktem, že často narazíme na nějakou skálu, skalní výchoz, leckdy i menší sestavou skal, tedy skalním městem, ač spíše městečkem nebo vesnicí. Platí to i o horách které nejsou pojmenované přímo jako Jeseníky, ale v povědomí návštěvníků i horopisců do jesenické oblasti patří. K těmto horám patří i navazující hory rychlebské. Časté skalní útvary tak objevíme i v Sokolském pásmu tohoto pohoří, který se táhne od horní Lipové zhruba k severu až severovýchodu ke státní hranici.
Heckelovy skály jsou sestavou skalních bloků a výchozu na východním až jihovýchodním úbočí hory Jehlan (878). Jak praví naučná tabule poblíž skal, jde spíše o užší skalnatý pás, zde dokonce označený jako výstupek nebo žebro. Faktem je, že nad okolní terén skály příliš nevystupují, zejména při pohledu ze svahu na skálami, tak maximálně o 2-3 m. Nicméně v sestavě skalních stěn se dá objevit i vyšší rozdíl, klidně přesahující nějakých 8 m. Čili k úrazu (i horším následkům) dostačující.
Skály jsou tvořeny směsí krystalického pyroxenického erlanu a krystalického vápence, tedy mramoru. Zdejší mramor byl ovšem nekvalitní, takže těžba v lomu pod skálami sloužila spíše k výrobě vápna v místních podmínkách. Ale i díky tomu vznikl pod skálami prudší svah, který má omezené možnosti porostů. Jeden ze skalních výstupků je tak opatřen zábradlím a vyhlídkovou plošinou zhruba k východnímu až jižnímu obzoru. Výletník tak má k dispozici skoro nerušený výhled na značnou část hřeben Hrubého Jeseníku, zhruba od Pradědu až k Šeráku. Jak víme od Pradědu, přesněji Vysoké Hole se hřebenovka stáčí víc k jihu, takže další kopce jsou zakryté právě masive nejvyšší jesenické hory. Tuto část na východě ale nahrazuje bližší Medvědská hornatina.
Partiím v údolím dominuje zástavba města Jeseník, přilehlá část údolí Bělé, na vyvýšeném místě pak dominuje zadní trakt Priessnitzova sanatoria.
Skály jsou přístupné díky stezce stejného jména, kterou v roce 2010 obnovily Lesy ČR.