Šargoun – Dům přírody Litovelského Pomoraví

Je potěšitelné, že správci chráněných území pouze nechrání přírodu (v rámci možností), ale podle možností i seznamují veřejnost se svou činností, případně přímo zájemce seznamují s danou problematikou.

Většina správ NP a CHKO má za tímto účelem zřízená různá informační střediska, centra nebo alespoň nějakou tu vývěsní tabuli (nepočítaně v to stohy potištěných papírů a letáků, které mnohdy skončí v lepším případě ve sběru, aniž by si je před vyhozením dotyčný sběratel přečetl).

Své informační centrum má i CHKO Litovelské Pomoraví. A to rovnou i několik. Tedy přesně dvě. To větší a známější najdeme v Horce, jak se říká ve Sluňákově. Má to svoje opodstatnění, na dohled je stotisícová Olomouc, takže už vzhledem k potenciálu návštěvnosti to má svou logiku.

Bylo by ale škoda vynechat i centrum oblasti, když se to jmenuje Litovelské Pomoraví. Takže další, byť skromnější najdeme i v Litovli. Ne přímo ve městě ale v místní části Karlov, přesněji nedaleko bývalého mlýna zvaného Šargoun. V areálu mlýna je dnes jezdecké centrum místního klubu. Informační středisko, neboli zdejší Dům přírody je od mlýna vzdáleno asi 300 m východně. Dodejme, že ani samotný mlýn není od centra Litovle přehnaně vzdálené, jsou to nějaké 2 km po asfaltované silničce, kterou provází páteřní červená pěší turistická značka a s tím i dálková Moravská stezka s č. 4. Dodejme, že díky rovinatému charakteru okolí tu mají cyklisti drtivou převahu.

Dům přírody je umístěn v místě bývalé hájovny, kolem které zůstala poněkud zanedbaná zahrada. To se nakonec i hodí, protože jednou z náplní zdejšího střediska je i seznámení návštěvníků s tím, jak takové venkovské hospodaření využívalo i okolní přírodu.

Šargounský Dům přírody byl vybudován podle projektu studia Projektil s.r.o. a Kultivar design studio. Stavba se uskutečnila v letech 2012–14 s celkovým nákladem 11 515 755,- Kč. Finančně se podílel Státní fond životního prostředí a Evropský fond pro regionální rozvoj.

Zaměření hlavní expozice je soustředěno na včelařství kterou vytvořil Robert Smolík. V zahradě si ale na informačních panelech i ukázkách něco dozvíme i o ovocnářství, bylinkách apod.

Středisko je otevřeno od dubna do září o víkendech 10–16 hod, o prázdninách denně mimo pondělí.

Za malou zmínku stojí i poněkud záhadné slovo Šargoun. Uvádí se, že by to mohlo mít starší slovní základ z lužické srbštiny – Žargóň, má jít o místo vyvýšené či suché. V některých pramenech se uvádí, že před mlýnem to snad byla nějaká tvrz. Místo je natolik dobře vybrané, že zůstává nad různými záplavami, i v roce 1997 zůstalo bývalý mlýn nad zátopou. Hanáci si název přizpůsobili na Šargon, což se jazykovědcům moc nelíbilo, proto se zvolila forma s ou.