Podle tradice měl na konci 18. století vyučovat ve vsi jakýsi švec. Školní budova byla postavena až v roce 1804 společným nákladem vrchnosti a okolních přiškolených obcí (Starého a Nového Hradiště, Hrádku, Hradiště na Písku, Stéblové, Pohránova a Ohrazenic) v čele s hejtmanem Josefem Štěničkou. Jednalo se o přízemní dřevěný objekt s vížkou, na níž měl za úkol zvonit na bývalý osický zvon "Ave Maria" právě zdejší učitel. Samo stavení však bylo chatrné, protože během dešťů seděli žáci v lavicích zmoklí a podle dochovaných zmínek na ně měly doškovou střechou padat i kroupy a sníh. Náboženství vyučoval kunětický farář, kterého měli za povinnost dovážet občané ze všech přiškolených obcí. Roku 1865 přejali školní patronát občané. Do té doby náležel císaři, jenž vlastnil pardubické panství.
Netrvalo dlouho a škola se začala zvětšovat. Zatímco do roku 1871 měla pouze 2 třídy, které se vyučovaly v pouhé 1 místnosti, tak v témže roce byla povolena 3. třída a od roku 1874 se začalo vyučovat ve 2 třídách. Tento rozvoj můžeme vidět z počtu dětí, které do školy docházely - ve školním roce 1872/1873 jich bylo 190, ve školním roce 1876/1877 215 a ve školním roce 1883/1884 již 270. Z tohoto důvodu se začala rovněž stavět nová školní budova. Původní objekt byl zbořen a na jeho místě byla 5. dubna 1873 zahájena stavba nové školy, a to pardubickým stavitelem Karlem Brožem. Nakonec však byla vybudována pouze její polovina, a to nejspíše z toho důvodu, že došlo k odškolení Ohrazenic, a tudíž k odlivu části potřebných peněz. 31. prosince 1873 se přistěhoval první výpomocný podučitel Josef Kolín (v některých zápisech je uváděn jako František) a jak již bylo zmíněno, tak se 2. ledna 1874 začalo vyučovat ve 2 třídách. Na druhou polovinu školního objektu se však dostalo až později. 21. prosince 1878 bylo místní školní radě nařízeno, aby předložila plán dostavby druhé poloviny školní budovy. 19. dubna následujícího roku došlo k sezení místní školní rady, na níž získal v dražbě onu dostavbu opět Karel Brož z Pardubic, a to za 6 275 zlatých, přičemž se zavázal, že ji dobuduje do 15. září 1879. Se stavbou se začalo 1. května 1879. Nová školní budova sestávala po svém dokončení ze 4 tříd, knihovny, bytu řídícího učitele, a to dole z velkého pokoje, kuchyně, spíže a za sklep sloužící komory, nahoře z 1 pokoje, pro další 2 učitele byly zřízeny též byty, jeden dole a druhý v patře. Ke škole byl navíc přistavěn dřevník a záchody a na východní straně se rozprostírala školní zahrádka. Díky tomu se již 3. ledna 1881 vyučoovalo ve 3 třídách. K novým změnám musíme ještě připočítat to, že k 1. září 1880 přišel do Srchu první zkoušený podučitel Bedřich Ipser.
Z prvních zdejších učitelů byl známý po jméně Josef Slavík. Po něm zde učil do roku 1842 Jan Procházka, v letech 1842-1846 Václav Trojan, v letech 1846-1847 Josef Slavík (prozatímní), v letech 1847-1855 Matěj Zárybnický, v letech 1855-1856 Matěj Jičínský, v letech 1856-1883 Ignác Křepela, v letech 1883-1892 Josef Křepela, v letech 1893-1905 Alfred Kneschke a od roku 1905 František Sikáček, který byl dán v roce 1923 na trvalý odpočinek. Být místním učitelem nebyl právě med, protože zpočátku bylo jeho služné pouhých 105 zlatých a teprve později se zvětšilo na 240 zlatých a 28 1/2 krejcaru, což však de facto nic neznamenalo, neboť za tuto dobu se notně zvýšily i životní náklady. Skutečné platové změny nastaly až před 1. světovou válkou a zejména po vzniku ČSR.
Další změnou v existenci školy se stalo rozšíření její zahrádky v roce 1884, a to o místo před školní budovou. Roku 1892 byly na budovu umístěny 2 hromosvody v ceně 95 zlatých a došlo též k opravě a přemístění letní tělocvičny. Na rekonstrukci školy došlo v roce 1900, kdy byly opraveny hromosvody, záchody (k nim byl zřízen 1 nový), lavice s tabulemi, vyměněna zůstala okna, interiér byl vybílen a tělocvična zařízena novým nářadím. O 6 let později byla přenesena letní tělocvična na sousední obecní pozemek, čímž byla rozšířena školní zahrádka. Na západní straně vznikly nové dřevníky a do školy byl upraven postranní vchod. Roku 1910 byla natřena všechna okna i dveře a došlo ke zřízení nového komínu. O rok později došlo k přeložení záchodů na sever za školu a díky tomu byl z ní upraven rovněž přístup.
Za 1. světové války se učilo vzhledem k nedostatku vyučujících nepravidelně. V říjnu 1918 byla škola dokonce uzavřena, ale to kvůli epidemii španělské chřipky. Na přelomu listopadu a prosince 1919 došlo k témuž kroku, tentokrát kvůli nedostatku uhlí. O rok později došlo k odcírkevnění školy, takže z ní byly odstraněny kříže a modlitby. V roce 1922 byla část školní zahrádky uvolněna k postavení pomníku padlým v 1. světové válce. V téže době onemocněl řídící učitel Sikáček a byl zastoupen Karlem Bokem. Tohoto roku se dostalo též na další opravy, kdy byla natřena a vyspravena všechna vnější okna, natřeno oplechování, v bytě řídícího učitele byla upravena nová podlaha, stejně tak byly opraveny vnitřní zdi a nabíleny a školní zahrádka obdržela nové oplocení. V roce 1926 byl řídící učitel Bok přemístěn na vlastní žádost do Nemošic a správu školy, jež se postupem času stala ze čtyřtřídní pouze dvoutřídní, převzala Miloslava Tetřevová.
O rok později se stal definitivním řídícím učitelem v Srchu Josef Orlt, který se hned zapsal do povědomí místního obyvatelstva, protože nechal svolat místní školní radu, aby jí ukázal žalostný stav školní budovy i nízkou úroveň jejího vybavení. Ty nejpalčivější problémy byly vyřešeny až za nového řídícího učitele Jaroslava Staňka (od roku 1927), a to rekonstrukcí roku 1928, kdy byla opravena fasáda i vnitřní omítky a škola byla nově natřena a obílena. Vedle toho zednický mistr K. Jirásek z Pardubic postavil nové záchody i verandu, ale vzhledem k jejich neodborné výstavbě byly oba objekty následně opraveny jeho nákladem. Objevily se však spory právě s tímto stavitelem, zároveň si obec Stéblová vymohla snížení stavebního rozpočtu, takže nastalo období velkých problémů. Přesto byly v roce 1930 pořízeny nové okapy a lavice a došlo též k opravě střech, komínů a části oplocení. O rok později byla škola vymalována a opatřena vodovodem. Později se objevil nápad, že by mohlo dojít ke stavbě nové školní budovy, ale vzhledem k různým rozporům, nedostatku peněz a k neklidné vnitropolitické situaci k tomuto plánu nedošlo. Roku 1939 se stal novým řídícím učitelem Josef Kolman, za něhož byla o rok později zřízena pobočka při 1. třídě. Zároveň byl vypracován plán na opravu školní budovy, ale ten byl nadřízenými místy zamítnut. Škola tak byla pouze obílena a opravena byla ještě okna. Další opravy probíhaly postupně v následujících letech. Nejprve šlo o střechu a odvedení vlhkosti z přízemní části objektu a v roce 1942 byl kompletně vybaven elektrickým osvětlením, když došlo k rozvedení elektrického vedení do 1. třídy.
Již 5. května 1945 byl zabílen německý nápis na škole. Po osvobození od německých okupantů byl povolán do armády řídící učitel Kolman a jeho zástupcem se stal Václav Veselý. Za něj došlo k různým opravám a instalaci elektrického osvětlení do sborovny. 15. ledna 1946 začala v přízemní třídě fungovat mateřská škola, jež byla původně schválena a následně zrušena roku 1940 a o 5 let později došlo k jejímu znovuobnovení, i když zprvu pouze "na papíře". V roce 1952 byla dokončena oprava budovy, během níž bylo např. omítnuto její průčelí. Postupem času však začal klesat počet dětí, jež navštěvovaly sršskou školu. Ta byla nakonec v roce 1977 zrušena a děti ze Srchu musely "chtě nechtě" navštěvovat ZDŠ v Ohrazenicích nebo v Pardubicích. Od té doby tento objekt chátral a o jeho stav nebyl projevován žádný zájem.
Společenská změna po sametové revoluci roku 1989 přinesla velkou změnu. Nové vedení obce nechalo v letech 1990-1991 budovu zrekonstruovat a opatřit jí navíc přístavbou. Díky tomu byla 1. září 1991 škola opětovně otevřena, i když pouze pro 1. stupeň. O 3 roky později přešla na vytápění plynem, neboť došlo k plynofikaci obce. V roce 1996 došlo k přístavbě tělocvičny. Roku 2000 byla provedena rekonstrukce ústředního topení a o rok později byly ukončeny práce s odstraněním vlhkosti, jež byly zahájeny v roce 1999 a školu trápily de facto od jejího začátku. Díky jejímu vysušení došlo roku 2001 též k opravě omítek a výměně přízemních oken. Celkem byl tehdy do školní budovy investován 1 145 428 Kč. V letech 2011-2012 byl přistavěn objekt MŠ. V roce 2012 došlo k přestavbě staré školy (podle projektu Ing. arch. Jana Kováře zrealizovala firma SK-EKO Systems s. r. o.) a byla v ní zřízena i nová elektroinstalace a o 2 roky později byla zateplena tělocvična. Ale oprav a různých změn na této škole bylo a ještě bude mnohem více. Díky tomu je velkou ozdobou obce a všichni obyvatelé mohou být na ni právem hrdí! Více o ní lze nalézt na jejím webu:
http://skolasrch.cz.