Stejně jako v okolních obcích byly rovněž Rozběřice velmi poničeny během prusko-rakouské války roku 1866. Vždyť hněvčevský farář P. Josef Just popisuje to, co se stalo v širém okolí, takto: „Jediným tím dnem stalo se na celé linii od Cerekvice až po Hrádek a dál, - a od Lípy až po Hradec jedno pohřebiště, jeden lazaret, byloť zajisté raněných plno v Benátkách, Hněvčevsi, Cerekvici, Nedělištích, Máslojedech, na Lípě, ve Světí, Rozběřicích, ve Všestarech, Rosnici, Probluzi, na Přímě, v Hrádku, v Nechánicích, Stračově, Milovicích, Hořicích.“
Jedním z mála, který měl štěstí, byl statek rodiny Šrámovy čp. 17, který nejenže nelehl popelem, ale nebyl také ani příliš zdevastován. A právě jako vděčnost za to nechala tato rodina vztyčit tento kamenný kříž, jenž však vznikl na místě původního dřevěného kříže, který se zde nacházel minimálně od 18. století a je zakreslen např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Martina Rippera a geometra 1. třídy Johanna Rippera (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA402018400). Ohledně jeho existence však vyvstávají otázky, protože onen dřevěný kříž nenalezneme jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768, tak v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), z čehož můžeme usuzovat, že při zpracování těchto mapových děl zde žádný kříž nebyl, neboť další kříže při cestě od Všestar a jinde po okolí tu zaneseny jsou. To by též podporovalo II. vojenské mapování z let 1836-1852 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_VIII), kde ho také neuvidíme. Ve výše jmenované indikační skice ho sice nalezneme, ale je zde zanesen tak, jako kdyby vznikl poměrně nedávno nebo byl spíše přestěhován na druhou stranu cesty. Obojí by z toho všeho bylo možné.
V červnu 1867 byl vztyčen nový kamenný kříž, a to nákladem Františka a Kateřiny Šrámových z Rozběřic čp. 17. Tehdy se v těchto místech nacházela totiž jejich zahrada, což můžeme vidět opět nahlédnutím do výše zmíněné indikační skici, kdy tato místa náležela Františku Šrámovi z čp. 17. Následně se tu objevila jako doprovod řada pomníků padlých vojáků: pískovcová typová pyramida č. 125 na hrobě 60 rakouských a 40 pruských vojáků, jež byla věnována pruským řádem johanitů; pískovcová typová pyramida č. 126 věnovaná jednomu pruskému důstojníkovi, která sem byla přenesena odjinud; pískovcová typová pyramida č. 127 na hrobě 30 pruských vojáků, jež byla věnována pruským řádem johanitů; vysoký pískovcový jehlanec č. 208 rakouského plk. Franze Bergoua, velitele 30. pěšího pluku, jehož nákladem byl roku 1889 vybudován a dvojice křížů č. 316 a 317 typu č. 302A, které zřídil komitét v roce 1897 a k jejich obnově došlo roku 2008.
Sám nový kříž se opět posunul jinam oproti svému předchůdci, což je vidět z reambulace stabilního katastru z roku 1872 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_1348_1). Během 19. a počátkem 20. století bylo o něj řádně pečováno, ale po vyvlastnění zahrady a okolních pozemků v roce 1960 začal kříž chátrat. Rovněž s jeho okolím nebylo zacházeno příliš dobře, i když se zde od roku 1938 nacházelo turistické značení s textovou tabulkou (samo červené turistické značení bylo zřízeno ještě dříve - v jubilejním roce 70. výročí bitvy u Hradce Králové). JZD totiž zřídilo v blízkosti kříže skládku chlévské mrvy a u ní cestu z panelových dílců, takže každé projetí traktoru či kombajnu otřásalo základy kříže, v nichž se objevily trhliny. Později k výše zmíněnému ještě přibylo elektrické vedení. Tehdy bylo každému jedno, že se v těchto místech nachází hromadný hrob padlých v prusko-rakouské válce a jejich pomníky. Navíc do osudu kříže i ostatních pomníků kolikrát zasáhli různí vandalové, kteří ničili, co jen mohli, případně alespoň pomníky povalili, když se jim je nepovedlo nějak rozbít, což de facto trvá do dnešní doby, protože těmto škůdcům nahrává umístění lokality mimo obec.
Zajištění nápravy několikrát urgoval předseda obnoveného Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, ale teprve Jitka Procházková, potomek rodiny Šrámových, se zasloužila o to, že byl kříž opětovně opraven. Zprvu jen upozorňovala na neutěšený stav tohoto místa, vždyť např. v červnu 2008 byl ulomen kříž na jednom z nově osazených pomníků. Později se rozhodla, že by na opravu kříže přispěla, a tak se obrátila na kameníka a restaurátora Hynka Bláhu, aby zpracoval restaurátorský návrh na opravu.
Obec měla podobný nápad, ale v realizaci jí bránilo to, že kříž nebyl jejím vlastnictvím a její vedení nemohlo jako „řádný hospodář“ opravovat cizí majetek. Když došlo k narovnání majetkových vztahů, tak se ledy hnuly kupředu. V roce 2010 došlo k dohodě se starostkou Všestar Zuzanou Zlatohlávkovou, jíž se podařilo získat dotaci na opravu kříže, a to z 90 % potřebného nákladu. Spolufinancován byl totiž Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a programem Rozvoje venkova ČR.
Následujícího roku byl kříž očištěn, vyspraven, doplněn o kamenné sloupky s kovovým zábradlím a o chybějící sochu Panny Marie. Tyto práce měla na starosti firma Kamenoprůmysl Hradec Králové, s. r. o. Okolí kříže bylo navíc nově osázeno keříky a lípou. Dále sem byla instalována dvojice laviček a informační tabule, jež však byly v zimě 2011/2012 poraženy nějakým motorovým vozidlem a vyvráceny, takže musely být později opraveny, což se za dobu jejich existence stalo již několikrát. Zainteresovaní by mohli určitě vyprávět! Více o rodu Šrámových i o samotných Rozběřicích se dá nalézt zde:
http://zdvorily.wz.cz/rozberice.htm a o Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, z. s. se můžeme dočíst na tomto webovém odkazu:
https://komitet.1866.cz.