Střelice (u Uničova) – smírčí kříže

Hanácká ves Střelice, tedy největší přidružená obec královského města Uničov, musela být v dobách dávno minulých centrem hříchu a neřesti. Jak jinak si vysvětlit fakt, že vesnice s necelou pětistovkou obyvatel, ležící mezi Uničovem a Litovlí, nabízí svým návštěvníkům k vidění hned dva Kamenné svědky dávných zločinů, tedy smírčí kříže. A to zde svého času údajně stávaly tyto artefakty dokonce tři. Jeden kříž ale zmizel neznámo kam a jeden byl přemístěn, což prý nebývá dobrý nápad a duch zabitého pak svému okolí škodí a nešťastně straší nejen chudé pocestné. A jak už to ve světě víry občas zjednodušeně chodí, výše uvedený „zločinecký“ fakt místní kompenzovali vztyčením hned dvou mariánských sloupů.

První smírčí kříž se nachází na trávníku v blízkosti památníku válečných obětí, před statkem při silnici spojující Střelice s další uničovskou obcí, Benkovem. Informační prameny o něm tvrdí, že je metr vysoký, 60 centimetrů široký a k jeho tloušťce přiřazují hodnotu 24 cm. A nelžou, protože když jsem kříž přeměřoval, lišil jsem se oproti těmto hodnotám v rozmezí 0,5 – 1 cm. Uprostřed kříže můžete vidět „štítek“ s letopočtem 1625 a nad ním šupku (neboli čubu), což je předmět, který používali formani k brzdění svých vozů. Mělo by to i logiku, protože původně tento kříž stával u silnice do Červenky, na místě vraždy vozky. Na druhé straně se jinde můžete dočíst, že by se v tomto případě mělo jednat o málo zřetelný reliéf pistole či pušky a tedy o připomínku tragické události, kdy za třicetileté války Švédové zastřelili majitele jednoho zde zdejších domů.

Tento rozpor si autor článku nedovolí řešit, protože neví, jak vypadalo ono brzdné zařízení. Ta střelná zbraň by na reliéfu být mohla, ale zase je málo pravděpodobné, že by Švédové v rámci pokání stavěli oběti smírčí kříž. Ti tak maximálně ukrást Ďábelskou bibli a porazit nás v hokeji. V každém případě však byl střelický smírčí kříž č. 1 zmapován a literárně registrován již v roce 1893 a od roku 1958 je zařazen mezi Kulturní památky ČR. Na své současné stanoviště byl tento smírčí kříž údajně přemístěn až v roce 1994.

Druhý smírčí kříž se nachází na konci obce, v chodníku při silnici ve směru na Uničov, před domovním vlnovcovým plotem a naproti jednomu z mariánských sloupů. Tento kříž je do chodníku částečně zapuštěn, takže se jeho skutečná výška dost špatně určuje. Informační prameny uvádějí rozměry (v – Š – T) kříže 92, 65 a 23 cm. Tady už jsem se lišil více a naměřil jsem hodnoty 84, 63 a 25 cm (tu výšku chápu, zámecká dlažba chodníku vypadala celkem nově). Na kříži můžeme vidět reliéf kolářské sekery a tento kamenný artefakt údajně stojí na místě hromadného hrobu ze 16. století. Je pravda, že nějaké lidské kosti se zde skutečně našly a také pahorek zvaný „Na šibenici“ odsud není nijak daleko. Zdejší kříž č. 2 je z literatury znám od roku 1907 a i on je od května 1958 kulturní památkou České republiky.

I třetí kříž se údajně nacházel na okraji obce – nebo těsně za ní - ve směru na Uničov. Jeho rozměry měly být 90, 86 a 24 cm a měla na něm údajně být vidět rytina, připomínající rámeček, a stopy nápisu. I tento kříž byl uváděn v literatuře poprvé již na konci 19. století.