Renoty – pozoruhodná vesnice plná památek

Renoty jsou malou vesničkou, ve které žijí přibližně dvě stovky obyvatel a která byla v roce 1976 přidružena k nedalekému Uničovu. V podstatě docela zapadlá „díra“ v hanácké „lautrrovině“, A přesto místo, které rozhodně stojí za návštěvu. Tato zemědělská osada na Benkovském potoce byla založena ve 13. století a vzhledem k velikosti obce se zde nachází neobvykle vysoké množství zajímavých historických památek. Možná je to dáno i tím, že Renoty od počátku patřily k Uničovu a toto město dostalo od krále Jana Lucemburského již v roce 1327 stejná práva, jaká měli měšťané v mnohem větší Olomouci nebo v Brně. Dnešní renotské památky jsou však podstatně mladší než obec sama. Za zmínku stojí minimálně takřka monumentální kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1789, dvojice mariánských sloupů nebo různé litinové, kamenné i dřevěné kříže.

V souvislosti se zdejším svatostánkem je potřeba zmínit také skutečnost, že kostel obklopuje velmi zajímavý hřbitov, na kterém jsou pohřbeny i tak významné osobnosti, jakými bezesporu byli místní farář a uničovský děkan Johann Nepomuk Eugl, který sepsal a v roce 1832 knižně vydal dějiny Uničova, nebo Kuneš Sonntág, prvorepublikový ministr financí. Děkan Eugl byl vlastně občanem uničovským, protože Renoty – neboli Eindorf - zůstávaly v držení města až do roku 1850, kdy vesnice získala vlastní samosprávu. A když už jsme u těch osobností; v místním kostele krátce působil také papežský prelát a čestný kanovník Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci Monsignor Ferdinand Bílek.

Při projížďce nebo procházce obcí, která měla na počátku minulého století téměř dvojnásobek obyvatel, což byl také dějinný rekord, mnohé jistě překvapí velikost některých zdejších usedlostí. Zajímavé jsou také dějiny místní školy; od té nejstarší, založené v roce 1788, až po tu z roku 1938. Této školní budově se říká „Sonntágova škola“ a dodnes stojí na samotě v půli cesty mezi Renotami a Dětřichovem.

V roce 1790 byla v Renotech oficiálně zřízena nová farnost, spravující i sousední obce Střelice a Dětřichov, a ve stejném roce byl také definitivně dokončen zdejší nový farní chrám Nanebevzetí Panny Marie. V této souvislosti je potřeba zmínit jistou kuriozitu. Jeho vnitřní vybavení bylo totiž získáno ze zrušených olomouckých kostelů a vzácný boční oltář s obrazem Nejsvětější Trojice od Jana Kryštofa Handkeho pochází pro změnu z uničovské radniční kaple.

V samotné obci i jejím nejbližším okolí se nachází množství pozoruhodných drobných sakrálních památek. Většina z nich pochází z konce I. a z II. poloviny 19. století. Stačí konkrétně uvést kamenný kříž s korpusem Krista, který se nachází u kostela a pochází z roku 1847, nebo oba vysoké mariánské sloupy se základnami s reliéfy. Sloup se sochou Panny Marie, umístěný na návsi, pochází z roku 1852, mariánský sloup tyčící se před obcí (při příjezdu ve směru od Střelic) z roku 1881. Potěší určitě sloupková boží muka a také některé náhrobky na zdejším hřbitově patří k pozoruhodným ukázkám funerálního umění.