Loading...
Uprostřed Jiráskových sadů (dříve Schillerových) u kostela sv. Barbory můžeme dodnes narazit na poněkud neuspořádanou hromadu balvanů, o které zřejmě většina kolemjdoucích nemá ponětí, k čemu slouží.
Kdo ovšem Šumperk trošku zná, ví, že ve městě vlastně není k vidění žádný pomník 1. světové války a vlastně ani 2. světové války, respektive osvobození. Tu druhou světovou do doby k roku 1990 nenápadně reprezentoval pomník Josefa Visarionoviče, ač i v tom poněkud doba zamrzla. Ač po roce 1956, kdy byl odhalen tzv. kult osobnosti řada Stalinových pomníků zmizela, v Šumperku zřejmě z nedostatku náhražky zůstal až do tzv. Přestavby (z ruské Perestrojky), když se usoudilo, že Džugašvili je přežitý, tak od hotelu Grand byl přemístěn k parčíku nedaleko tehdejší Mototechny, kde uzavíral frontu na Žigulíky a první Favority.
S první válkou to bylo stejně tragické. Jak víme, válka vypukla po atentátu na Františka Ferdinada v Sarajevu 1914. Boje započaly koncem července a ač do války šly všechny strany s nadšením, že do dvou tří měsíců bude vymalováno, záhy bylo jasné, že se boje protáhnou…
V Šumperku (Mährische Schönberg) obecní zastupitelstvo debatovalo již v listopadu 1914 o zřízení pomníku (to už bylo zřejmě dost místních padlých). K realizaci pomníku došlo ale až po válce. Pomník byl tvořen velkým stojatým kamenem, který pocházel z lomu v Městském lese (zřejmě lom Ostředek s amfibolitickou rulou).
Na vrcholu kamene byl umístěn válečný kříž s válečnými letopočty 1914, 1918. Na kameni byl pak vytesán hrubý kříž s nápisem básníka Ottokara Kernstocka: „Die Heimat ihren toten Heldensöhnen Bedeckt mit Lorbeer und betaut mit Tränen. O. Kernstock.“ Zřejmě něco jako: Vlast své padlé hrdinné syny pokrývá slzami oroseným vavřínem.
Pomník byl vytvořen podle návrhu architekta Georga Bergera, práci odvedl místní kameník Viktor Kusche. K odhalení díla došlo 30.9.1923.
Na pomníku nebyli uvedení žádní padlí. Desky se jmény ale byly nedaleko k vidění, umístěny na západní stěně kostela sv. Barbory. Zeď byla osazena celkem 5 Kamennými deskami.
Po roce 1945 ovšem došlo k devastaci pomníku. Velký kámen s nápisy byl zničen, Kamenné desky se jmény obětí z kostela odstraněny. Dvě desky se 108 jmény padlých byly poněkud záhadně převezeny k hasičárně v Temenici, kde je vlastně náhodou objevili v 90. letech minulého století. Doba přeci jen byla příznivější k památce dávných padlých, takže se desky dočkaly důstojnějšího umístění na zdi kaple v Dolní Temenici u Anglické ulice.
V roce 2023 na kamenech přibyla kovová deska s vysvětelním původního vzhledu a stručným osudem pomníku.