Šumperská kotlina

Že se Šumperk označuje jako brána Jeseníků je clem logické, ten kdo do severního moravského pohoří míří někde od jihu, povětšinou někde z Čech po silnici č. 11M z Moravy po č. 44. Obě silnice se ještě pořád spojují v Bludově a platit to bude do roku 2024, kdy se doprava přesune na budovaný obchvat dálničního typu. Mnohým tak ubyde velkolepý pohled od kapličky Sv. Trojice, lidově z Bluďáku, kde máme před sebou celé město, hory ale i velkou část údolí Desné, které se považuje za šumperskou kotlinu.

Horopisně patří kotlina do soustavy pohoří Hanušovické vrchoviny. Na první pohled by se zdálo, že kotlina je vlastně jen Šumperk a nejbližší okolí. Ony by tomu napovídaly i okolní kopečky, od jihozápadu je Šumperk poměrně výrazně oddělen výběžkem kopců, které se táhnou zhruba od bludovského nádraží na sever k výraznějšímu Chocholíku a Háji (Brusná, Příčná). Tam kde leží obec Sudkov je relativně užší předěl od kopců které řadíme k Úsovské pahorkatině (Skalka).

Zhruba na severu se Šumperk přimyká ke kopcům, z nichž prvnímu říkáme Holubák (Holubí vrch), pak tyto pokračují na Kokeš a Městské skály. Vlastně by to už na kotlinu stačilo, ale samotní zeměpisci kotlinu táhnou dál k severu. Ono se to i nabízí. Zatímco u Sudkova je vskutku celkem užší místo, kde se rozkládá niva Desné, dál na sever je to Podesní daleko širší a vlastně zaniká pod již slušně vysokými vrcholy Hrubého Jeseníku.

Pokud tedy budeme věřit odborníkům, plocha Šumperské kotliny je cca 82 km2. Jižní okraj jsme již zmínili, tím bude zmíněný Sudkov, severní okraj by měl být až v Koutech nad Desnou, tedy součástí Loučné nad Desnou. Asi nejzasší konec by tedy mohl být na soutoku obou větví Desné, tedy té Divoké (hlavní zdrojnice) a Hučivé.

Asi nejširší místo z pohledu východ západ je v samotném Šumperku, od Krásného do Temenice kolem 3,5 km, východní hranici kotliny od jihu tvoří nejdříve kopce Hraběšické hornatiny (stále se ovšem jedná o součást Hanušovické vrchoviny, severně od Maršíkova už to jsou ale hory, které považujeme za Hrubý Jeseník. V koutech se stočíme na západní stranu a takový Lískovec můžeme považovat stále za Hrubý Jeseník. Protože ale do Šumperské kotliny řadíme i kousek údolí Losinky (tam kde jsou Bukovice) přechází kopce do podcelku, kterému se říká Branenská vrchovina. To jsou vlastně všechny kopce až do té Brusné.

Přibližná délka celé kotliny se udává jako 22,5 km. Rozdíl nadmořských výšek se pohybuje v rozmezí 290 m v Sudkově zhruba do 550 m v Koutech. Většina volné plochy je využívaná zemědělci jako orná půda, na severu spíše k pastvě. Velkou část kotliny ale tvoří zastavěná plocha. Jak dlouho je osídlení doložené se spíš odhaduje, předpokládá se, lovci a sběrači sem dorazili někdy před 7000 lety, v nálezech se ale dokládá až doba bronzová (-3000 let), dnešní osídlení má svůj základ patrně od 12. století n.l.

Co je pro Šumperskou kotlinu charakteristické je v podstatě jednolitá zástavba od Šumperka až do Velkých Losin (chcete-li do Bukovic). Nějaký půl kilometr je nezastavěné území mezi Sudkovem a Dolními Studénkami, zhruba podobný rozdíl je pak maz Králcem (což je část Dolních Studének) a samotným Šumperkem. Asi 300 m zůstává bez zástavby mezi Šumperkem a Plechy (Nový Malín). Tam snad někdy v daleké budoucnosti bude pokračovat budovaný obchvat. Ale mezi Šumperkem a dalšími obcemi už skoro žádná mezera nevzniká, takže na severovýchodní straně navazují Vikýřovice, jen Desná je dělí od roztáhlého Rapotíně, na konci Vikýřovic je už škola která patří vlastně již do Petrova nad Desnou (a ten rovnou navazuje na Sobotín, který ale do kotliny neřadíme). V podstatě jen areál zámku Velké Losiny (park) brání tomu aby se Rapotín s lázeňskou obcí dotkl, mezi Losinami a Bukovicemi hranici nepoznáme a jen vysoké napětí z Dlouhých strání tvoří mezírku mezi losinskou a maršíkovskou zástavbou. Vlastně tady je největší díra v osídlení, mezi Maršíkovem a Filipovou (Loučná nad Desnou) je asi 1,5 km dlouhá díra.

Loučnou tvoří více dříve více či méně samostatných osad (Filipová, Kociánov, Rejhotice, Přemyslov, Kouty, Andělské Žleby). Ale to už jsme vlastně na horách.

V současné době má Šumperk něco kolem 26.000 obyvatel, ale jeden čas se udávalo přes 30.000, samozřejmě to bylo díky integraci blízkých obcí (Dolní Studénky, Bratrušov), po listopadu se tyto opět trhly.

Paradoxně to ale neznamená, že by všichni další zmizeli ve větších městech (Praha, Brno, Olomouc). Spousta šumperáků si totiž postvila domečky v blízkých lokalitách, nejvíce asi v Novém Malíně, v současnosti se dosti staví ve Vikýřovicích, něco ve Studýnkách, takže vlastně zůstávají na dosah svému původnímu bydlišti.