Třeboň – Březanova ulice
Když se řekne Třeboň, každý si většinou představí rybníky a zdejší náměstí. Někteří doplní zámek, hrobku Schwarzenbergů nebo pivovar … a to je vše. Přitom zdejší městskou památkovou rezervaci tvoří i některé další ulice a uličky. Minimálně ta Březanova se slavnému Masarykovu náměstí, do kterého také ústí, bezesporu vyrovná.
I když má tato ulička v historickém jádru Třeboně jen něco málo přes 100 m, najdeme zde celkem 11 významných, památkově chráněných, objektů. Jedná se, pochopitelně, o krásné měšťanské domy, z nichž drtivá většina se i dnes může pyšnit dochovaným podloubím. Tyto domy byly – až na výjimky – postaveny v polovině 16. století, ale jejich současná podoba již odpovídá klasicistním úpravám po požáru v roce 1781.
Jednotlivé domy si rozdělily č.p. od 3 po 82 a pokud by měl autor článku poikázat osobitě alespoň na některé z nich, zvolil by čísla 3 (klasicistní dům postavený po roce 1781), 4 (krásný renesanční dům se třemi oblouky podloubí pochází z I. poloviny 16. století, v interiéru klasicistně upraven), 8 (dům na dlouhé gotické parcele si zachoval renesanční jádro, ale v 18. století prošel komplexní barokní přestavbou – na první pohled zaujme vysokým barokním štítem se zobrazením Nejsvětější Trojice) a 81 (renesanční dům s nárožním arkýřem ze III. čtvrtiny 16. století na dlouhé gotické parcele, klasicistně upraven).
Březanova ulice bývala od počátku spojnicí třeboňského zámku a kláštera. Za nejzajímavější dům v této ulici bývá některými označována rekonstruovaná renesanční sgrafitová budova, kterou nechal postavit Petr Vok z Rožmberka pro uložení rodinné knihovny, obrazárny a archivu. Tato budova nazývaná Zámecká lékárna sice působí dojmem, jako by sem ani nepatřila, ale v jejím přízemí svého času bydlel rožmberský archivář a historik Václav Březan, po kterém je ulice pojmenována.