Třeboň – Masarykovo náměstí

Skutečným a přirozeným centrem osmitisícového jihočeského města Třeboň je bezesporu Masarykovo náměstí. Protáhlý „plácek“ je dodnes obklopen krásnými měšťanskými domy s renesančními i barokními štíty a zachovalým podloubím, ale za nejvýznamnější objekt na náměstí je považována tzv. Stará radnice, pocházející z roku 1566. Jako bonus pak můžeme pojmout skutečnost, že zatímco na jihozápadě se náměstí dotýká zámecký areál, tak jeho východní stranu uzavírá Hradecká brána z roku 1527.

Zmíněná radniční budova sice pochází z III. čtvrtiny 16. století (vznikla přestavbou dvou gotických domů vedenou vlašským stavitelem Jakubem Corabellem), ale její dominanta, 31 m vysoká, masivní čtyřboká věž, k ní byla přistavěna až v roce 1638. Dnes je využívána jako „rozhledna“ a z jejího ochozu ve 4. patře je krásný výhled na město a jeho okolí. Radnice byla sice částečně přestavěna v letech 1808 až 1820, ale dodnes jsou zde k vidění erbovní fresky Salomona Gottfrieda Joba a dvojitá kamenná nádoba o velikosti korce (99 l) a věrtele (24,5 l) z roku 1556.

Předchůdcem radnice byl tzv. Ruthardovský dům, který se nachází vlevo od brány do zámku, k němuž byl ve II. polovině 16. století připojen, aby se z něj časem stala zámecká galerie. Původně se však jednalo o městskou radnici, v jejímž přízemí navíc fungoval městský pivovar.

Pouze poslední dva domy na náměstí (č. 86 a 89) mají ještě gotické jádro, ostatní zástavba byla zničena při velkém požáru města roku 1562. Nově pak byly vystavěny v renesančním slohu, který však často doznal jistých změn z důvodu nutných úprav po požárech v letech 1723 a 1781.

Mezi nejzajímavější domy bývají řazeny hotely Zlatá hvězda (č. 106 a 107) a Bílý Koníček, který je považován za jeden z prvních a nejcennějších renesančních objektů ve městě (existence tohoto domu s klíčovými střílnami a cimbuřím je doložena již roku 1544). Velmi zajímavý je dům Štěpánka Netolického (č. 89), který má dodnes zachované gotické prvky a renesanční klenby v přízemí (až do roku 2009 zde fungovala městská obřadní síň). Za zmínku zde stojí zejména nejvzácnější klenba z třeboňského loubí, nádherný sál s renesančními nástěnnými malbami sedmi svobodných umění, mázhauz, gotické sklepení, pavlač na krakorcích a jedinečné galerijní prostory.

Ve středu náměstí o rozloze více než 4.700 m2 jistě každého upoutá krásná renesanční desetiboká kašna s maskarony, kterou ze žuly vytvořil kameník Jordan v roce 1569 (centrální sloup s obeliskem však pochází až z roku 1609) a barokní mariánský sloup z roku 1781. Ten je dílem českobudějovického kameníka Leopolda Hubera a zdobí jej sochy Panny Marie, sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty.

Celé – takřka pohádkově působící - náměstí je, pochopitelně, součástí zdejší městské památkové rezervace. Zajímavé je, že na obou stranách náměstí najdeme stejný počet domů (13), takže lze předpokládat, že místa pro jednotlivé domy byla předem přesně vyměřena. A nikoho asi nepřekvapí, že se původně jednalo o protáhlé tržiště na obchodní stezce,

Závěrečné PS: Popsat si Masarykovo náměstí v Třeboni podrobněji je záležitostí téměř nemyslitelnou a takřka nemožnou. Na náměstí se totiž nachází přibližně tři desítky významných a památkově chráněných objektů. Berte proto, prosím, tento článek jen jako stručný průřez toho, co se zde nabízí k vidění.