Turistická známka č. 539 - Lázek u Lanškrouna

Lázek u Lanškrouna je nejvyšším bodem Zábřežské vrchoviny v západních Jeseníkách. První vyhlídkou stavbou na Lázku byla jednoduchá trámová patnáctimetrová věž, kterou zde postavili čeští vla…

Poslední únorovou neděli letošního roku byl snad pro každého jakýkoliv pohyb na čerstvém vzduchu za hranicemi okresu nepsanou povinností. Následující den se už totiž dali na hranicích bývalých správních jednotek o…

Abych se přiznal, při ranním pohledu z okna na zmítající se větvoví mě poněkud od úmyslu vyrazit na vrchol Zábřežské vrchoviny zrazoval. Nicméně fakt, že když jsem kontroloval svoji již…

eMilí turisté, z blízkého okolí i vzdáleného, chci se s vámi podělit o toto místo: Lázek - jde o skutečně pěkné výletní místo a i bez navštívení rozhledny jsou pěkné výhledy. Nachází se u obce Cotkytle, blízko mě…

Ačkoliv to není zcela sportovní, ale někdy není zbytí, tak výjimečně až na místo automobilem. Naším cílem je vesnička, spíš osada Herbortice na česko-moravském pomezí (historicky). Kdo by…

Když mě výprava za bledulemi V Dole zavedla do Herbortic pod Cotkytlí, chtěl jsem si to odbýt konstatováním, že kytky dále kvetou v údolí, ale projížďka kolem Hraničního potoka mě potěšila víc než jsem čekal, tudí…

Železných křížů kolem cest u nás najdeme relativně dost. Většinou jde o formu železného kříže z litiny s více či méně zdobeným zpracováním., opatřeným korpusem Krista. Samotný kříž pak je umístěn na nějakém kamenném soklu, který byl zpracován podle možností a štědrosti donátora takového křížku. Železné kříže se vyráběly takřka sériově s rozvojem technologie odlévání litiny a šlo je zakoupit i podle katalogu. Přeci jen méně …

V Cotkytli mají kostel sv. Jana Nepomuckého a aby toho nebylo málo, nechybí tu ani socha tohoto populárního barokního světce. Od kostela je tak říkajíc na dohled přes ulici (spíše přes cestu). Autora díla neznáme, známe ale investory, neboli donátory, kterým byli: „Nakladatel te statui Joseph Loffer a Franz Kuttich 1833“. Vlastně dvě slovíčka naznačují, že Cotkytle byla vždy převážně českou obcí, byť v okolí se hovořilo …

Pomezní moravská (píšu schválně) obec Cotkytle už svým názvem napovídá, že jde o nějakou periferii. To ovšem je jenom dojem. Jde o obec významnou a i dnes ještě poměrně velkou. Na severovýchodním úbočí nejvyššího vrcholu Zábřežské vysočiny Lázku sice nemá zrovna ideální podmínky, ale dodnes zde žije kolem čtyř set obyvatel (samozřejmě i díky připojení Herbortic, Janoušova a vzdálenějšího Mezilesí). Cotkytle je poměrně sta…

Janů Nepomuckých zřejmě nikdy není dost. Přesně to platí o severomoravské (východočeské?) obci Cotkytle. Tedy jak patrno na českomoravském pomezí. Jeden Nepomucký má zasvěcení přímo v největší památce, tedy kostelu, další svatý stojí přes cestu v samostatném sošném pomníku. Ten třetí je zobrazen na kříži poblíž kostelní budovy. Jde o kříž již poměrně letitý a navíc i památkově …

Krajinný a morfologický celek Zábřežské vrchoviny je relativně opomíjenou (turisticky) oblastí, zejména návštěvníky z odlehlejších míst. Místní přece jen do některých koutů rádi zavítají. Samozřejmě značně exponov…

Cotkytle je nevelká podhorská obec s 430 obyvateli a najdeme ji v oblasti Zábřežské vrchoviny, jihozápadním směrem od města Štíty a severovýchodním směrem od města Lanškroun. Obec se rozklád…

Pěšky, na kole, autem (autobusem). Do Zábřežské vrchoviny, přesně do části zvané Drozdovská vysočina což je nejvyšší část inkriminovaného krajinného celku.   Ve srovnání s relativně blízkým…

Pěší výlet začíná na vlakové zastávce v Hoštejně. Vychází se po červené značce směrem do Strážné, Cotkytle a Štítů, kde trasa končí. Jde se chvíli po asfaltu, pak se vystoupá do lesa a pokračuje lesní cestou až do…

Že byla Zábřežská vysočina oblastí, kde operovaly větší nebo menší partyzánské jednotky se celkem všeobecně ví. Ačkoliv tedy valná část území byla v záboru pohraničí, Sudet, tedy v Říši, byla zde poměrně početná č…

Již název prozrazuje, že se jedná o spřízněné lokality. Ačkoliv se vlastně jedná o dvě chráněné lokality, vzhledem k těsnému sousedství je vlastně můžeme považovat téměř za jednu. Vyšší stupeň ochrany a nakonec i starší datem vzniku je lokalita Selský les. Nejsnáze ji najdeme ze silnice č. 43 mezi Lanškrounem a Štíty, nedaleko osady Chudoba, části Horních Heřmanic. Jižně od…

Mezi skutečné krajinné dominanty bez nějakých přívlastků patří dvojice líp ve východočeské Strážné. Obec na jižním svahu Lázku, tedy nejvyšší hoře Zábřežské vysočiny má ve svém území i další velkolepé stromy, ale dvojice lip u hlavní cesty je skutečně impozantní. Větší a patrně starší z lip dosahuje výšky kolem 30m, obvod kmene při měření v roce 2009 byl udáván 685 cm, dnes…

Janoušov není v bližším okolí jedinou vesnicí stejného jména. Ten větší není zas tak daleko, byť je poněkud zastrčený v koutě na odbočce dálkové silnice č. 11 Praha – Ostrava u Bušína (pod…

Horní Heřmanice jsou středně velkou podhorskou obcí s 500 obyvateli a najdeme ji v oblasti Zábřežské vrchoviny, západním směrem od města Štíty a severovýchodním směrem od města Lanškroun. Součástí obce jako její…

Jako Čechové (nebo Moravané a Slezané) jsme přesvědčeni, že z velké části jsme původu slovanského s nějakými příměsemi různých etnik, která tu žila v minulosti, případně nás geneticky…

V jedné písni se zpívá, že na konci cesty trnité stojí hrad. Na konci této cesty není hrad, nýbrž hospoda. A protože to není hrad, není to ani na konci cesty. Nicméně pro spoustu výletníků je právě tady konec. To,…

Na řadě turistických map najdeme nedaleko Štítů značku skalního útvaru. Toto označení vzniklo z názvu lokality, ve skutečnosti se jedná o opuštěný lom na stavební kámen. Jöklova skála je pojmenována po majiteli či provozovateli těžebního prostoru. Na textační tabulce u bývalého autokempu najdeme poněkud zavádějící údaj že nad lomem najdeme skalní útvar. Ve skutečnosti jde o lom …

Údolí Moravské Sázavy, jinak Sázavské údolí, se rozkládá na horním toku řeky mezi Výprachticemi a Albrechticemi v délce více než deseti kilometrů. Podél říčky vede v délce 5,6 km stejnojmenná Naučná stezka. N…

Čarodějnice letos připadly na pondělí, tedy pracovní den mezi víkendem a státním svátkem. V pracovní dny jezdí vlaky a autobusy jinak, než v sobotu a v neděli, manželka měla ve škole ředitel…

Štíty leží na Severní Moravě, západním směrem od Šumperka. Městečko se rozkládá pod severními vrcholky Zábřežské vrchoviny a na pravém břehu řeky Březná. Městečko je ze tří stran obklopeno lesy. Severozápadním směrem od městečka je na okraji lesa vyb…

Obec Jedlí je připomínaná r. 1373. Přestože leží ve značné nadmořské výšce v Zábřežské vrchovině, vždy patřila k větším sídlištím. Původní dřevěný kostel byl snad z 15. století, koncem 16. století sloužil protestantům, za 30. leté války vyhořel. R. 1647 se dočkal obnovy, ale postupně přestal vyhovovat. R. 1786 byl na jeho místě postaven pozdně barokní jednolodní kostel kostel.…

V místech, kde tomu přírodní terén, krajina i zalidnění dovolovaly v průběhu války a hlavně ke konci, když se blížila fronta, vznikaly větší či menší partyzánské jednotky. Právě takový terén se nachází i v Zábřežské vrchovině. Poměrně členitá krajina s množstvím hlubokých lesů umožnila rozvoj záškodnických skupin. Z jedné takové skupiny ze Zábřeha se zformovala v r. 1944…

Horní Studénky jsou malou horskou obcí s 350 obyvateli a rozkládá se pod západními vrcholky Zábřežské vrchoviny východním směrem od města Štíty a severozápadním směrem od města Zábřeh. V…

Hoštejn je nevelkou podhorskou obcí se 450 obyvateli a najdeme ji pod západními vrcholky Zábřežské vrchoviny, západním směrem od města Zábřeh. Obec se rozkládá u soutoku Moravské Sázavy a řeky Březné a v jihozápadní části přírodního parku Březná. Od okrajových částí obce se rozprostírají malebné lesy. Jihovýchodně od obce jsou na kopci pozůstatky po hradu Hoštejn. Kolem jižní části obce vede železniční trať na trase Zábř…

Víte o Suchém vrchu, že svými 995 m je nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny, že z jeho vrcholu je krásný pohled do Východních Čech, na skupinu Králického Sněžníku a za jasného počasí i…