turistické rozcesti Smiřice - u mostu

Smiřický jez s elektrárnou samozřejmě není klasický turistický cíl, ale zajímavost. Stavba jezu byla zahájena v roce 1930, v rámci realizace vodocestného programu úpravy středního Labe až po Jaroměř, jako náhrada…

Původně se v těchto místech nacházel dřevěný most, který byl většinou často se vyskytujícími povodněmi poškozen nebo zničen, a tak musel být mnohokrát obnovován. V roce 1877 byl nakonec místo starého dřevěného mos…

Cykloturistický rozcestník, který se nachází u mostu přes Labe ve Smiřicích, ukazuje cykloturistům cestu po trasách KČT v několika směrech. Číslem 24 je značena Labská trasa, trasa č. 4264 směřuje do Jeníkovic, tr…

Dokladem silničního stavitelství našich předků je obloukový Tyršův most ve Smiřicích. Postaven byl v letech 1930-1933, provozu sloužil do roku 1981, kdy byl otevřen most nový. Dnes je obloukový Tyršův most přístup…

Tento potok o délce více než 9,6 km a povodí 24,20 km2 pramení v polích v místě zvaném „V paloucích“, jež se nachází na západ od obce Jasenná a odtud teče do Lejšovky, před níž byl na jeho toku zřízen rybník nazýv…

Stejně jako jinde v okolí stála na počátku této smiřické vodní plochy těžba štěrkopísků, protože jinak tato lokalita mezi místy zvanými "Malá louka", "V lukách", "U obory" a "V oboře" sloužila zejména jako pastvin…

Jihovýchodně od Smiřic se nalézá Biocentrum Obora, které patří k významným uměle vytvořeným krajinným prvkům. Biocentrum Obora zde tak částečně nahrazuje původní přirozené vodní plochy slepých ramen a meandrů Labe.

Historie Zámeckého parku spadá zřejmě do období, kdy byla původní tvrz za Jana ze Šternberka, koncem 17. století přestavována na zámek. V té době byl však o mnoho větší než dnes. V letech 1863-82 byl park upravová…

Cykloturistický rozcestník, který se nachází u biocentra Obora u Smiřic, ukazuje cykloturistům cestu po trasách KČT v několika směrech. Číslem 24 je značena Labská trasa ve směru Hradec Králové - Vrchlabí, trasa č. 4264 ve směru Smiřice - Jeníkovice a č. 4252 ve směru Piletice - Velichovky.

Zámek Smiřice se nachází ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, otevřená do nádvoří arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí bylo rozčleněno mělkým středn…

V blízkosti kaple Zjevení Páně a zámku se nachází monumentální pomník odboje a obětí 2. sv. války. Socha ženy má znázorňovat republiku, po její levé ruce jsou umístěny sochy vojáka, partyzána a bojujícího dělníka…

O pomníku, který by byl věnován místním odbojářům a padlým ve 2. světové válce, se začalo hovořit krátce po osvobození, ale nakonec byl zařazen až do prací pětiletého plánu v letech 1949-1953, jehož rozsah byl sch…

Jedeme cca 15 km severně od Hradce Králové, do Smiřic.     Jedeme za poznáním Smiřic, které jsou prvně historicky doloženy r. 1361, ale zejména za poznáním barokního skvostu, zámecké kaple Zjevení Páně. V sousedství kaple se nachází čtyřkřídlý zámek, který byl v polovině 16. století přestavěn z původní vodní tvrze ze 14. století. Do barokní podoby byl zámek upraven Šternberky…

Na místě tohoto kostela či kaple (tento objekt je od svých počátků různými prameny vydáván současně jak za kostel, tak za kapli) stávaly původně 2 domy, které zakoupil a nechal zbořit Leopold hrabě ze Šternberka. …

Při západní straně kaple Zjevení Páně se nachází krásné sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma anděly. Dílo vzniklo zřejmě v dílně Matyáše Bernarda Brauna kolem roku 1740, jeho postavení zadala Marie Terezie Violeta ze Šternberka. Na podstavci sousoší jsou umístěny erby rodů Šternberků a Paarů (Marie Terezie Violeta byla provdána za Jana Leopolda hraběte z Paarů). Původně dílo…

Popisovaný objekt, který se nachází jižně od obce Vlkov, jsem velmi dlouho nedokázal identifikovat, mylně jsem ho pokládal za pomník prusko-rakouské války r. 1866. S vojenstvím tento „pomník“ však spojitost má. Ve skutečnosti se o pomník nejedená, ale je to jeden ze tří bodů vojenské triangulace, které probíhalo v letech 1862-98. Tento bod, ale i dva další byly postaveny v…

Sochy sv. Pany Marie a Sv. Jan Nepomucký v souvislosti s umístěním v krajině vytvářejí nádherný krajinotvorný prvek mezi holohlavským ko…

Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violan…

Tato vodní plocha vznikla severovýchodně od Číbuzi v lokalitě "U obory", po níž je některými lidmi nazývána, ale oficiálně nenese dosud žádné pojmenování. Na jejím vzniku má zásluhu těžba hlíny a písku na přelomu …

Holohlavy - obec prvně písemně doložená roku 1318 jako majetek Pusty z Pardubic. V té době stávala na místě dnešní děkanské zahrady tvz, která byla zničena tábority roku 1425. Dominantou Holohlav je původně go…

Nejstarší zpráva o kostele v Holohlavech pochází z roku 1357, pokud nepočítáme zmínku v popise pražské diecéze z let 1344-1350, kdy byl zařazen pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1352 bylo odsud odváděno 9 grošů papežského desátku. 30. května 1364 si směnil faru zdejší plebán Makarius (psán rovněž jako Macharias, někdy se uvádí, že ke směně došlo až o rok pozdě…

Stejně jako okolní obce, tak i Smiřice se dočkaly železničního spojení v souvislosti s vybudováním železniční trati z Pardubic do Liberce. Na počátku jejího vzniku stáli: továrník Jan baron Liebig, Vojtěch Lanna a…

Vlkov - obec na rozhraní bývalého Náchodského a Hradeckého okresu. Historie osady Vlkov spadá zřejmě do 12. - 13. století do doby osídlování lesů. První písemná zpráva o vsi pochází z 15. století. Od druhé poloviny 18. století je osud obce ovlivňován stavbou a později životem blízké vojenské pevnosti Josefov. Název obce se postupně vyvíjel od Vlkovyje, Wlková y Vlková, který…

Renesanční Kostel sv. Václava v Čibuzi je dominantou nejen obce, ale i blízkého okolí. Nachází se na okraji obce v místech bývalého hřbitova. Historie založení kostela spadá do roku 1601, pohromou pro kostel byl rok 1750, kdy byl vypálen Pruským vojskem. Do téměř současné podoby byl opraven a přestavěn kolem roku 1772.

Hubíles - název obce napovídá, že je odvozen od místa vzniklého na vyhubeném lese. První písemná zmínka o vsi je datována rokem 1495, kdy Hošek Střížek z Lužan odkázal své manželce Ludmiboře z Valečova tvrz Smiřic…

Černožice - první písemná zpráva o osadě u okraje pohraničního pralesa pochází z roku 1197 z análů opatovického kláštera. Další doložené záznamy jsou z let 1365 a 1368. Dnes v obci, na okraji bývalého okresu Hradec Králové, najdeme dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, starší socha, která je kulturní památkou byla vysvěcena dne 9.7.1712, mladší socha „sv. Nepo…

Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…

Komár u Ruseku není žádný obtížný létající hmyz, ale je to označení pro naváděcí lokátor, který se nachází severovýchodně od Ruseku a přistávací dráhy Letiště. Dnes areál tohoto bývalého vojenského prostoru využívá Hradecký klub vojenské historie. Pomník, který je umístěn před budovo…

Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…

Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…