Tyršův most přes Labe ve Smiřicích

Původně se v těchto místech nacházel dřevěný most, který byl většinou často se vyskytujícími povodněmi poškozen nebo zničen, a tak musel být mnohokrát obnovován. V roce 1877 byl nakonec místo starého dřevěného mostu přes Labe zbudován nový železný most, a to nákladem 3 500 zlatých, přičemž starý dřevěný most, rozebraný a následně daný dohromady během prusko-rakouské války roku 1866, stál 1 200 - 1 500 zlatých. Železná konstrukce byla objednána v hutích knížete Fürstenberga. Avšak v roce 1897 přišla ničivá povodeň, jež strhla tento most, takže hned po povodni byl vybudován most nový, ale i ten postupem času přestal vyhovovat.

Stavba Tyršova mostu byla zahájena ve velmi složitém a tíživém období světové hospodářské krize, což rovněž pomohlo zdejší zaměstnanosti. Nebýt probíhajících regulačních prací na řece Labi, určitě by k výstavbě nového mostu nedošlo, alespoň ne tehdy, ale spíše až v pozdějších letech.

K jeho počátkům citujme z „Pamětního spisu zastupitelského okresu Jaroměřského předloženého jménem obyvatelstva měst Jaroměře, Josefova, Smiřic a venkovských obcí okresu pánům ministrům veřejných prací Dru Františku Spinovi, zemědělství MUDru Otakaru Srdínkovi, národní obrany Františku Udržalovi a zástupcům úřadů a korporací u příležitosti jejich návštěvy při pojížďce po Labi, uspořádané na pozvání Středolabského komitétu ve dnech 3. a 4. října 1927“: „Od Josefova až do Lochenic není žádné bezpečné komunikace silniční, ač jedná se o kraj hospodářsky a průmyslově vyspělý. Výstavbou řádného mostu ve Smiřicích o potřebné nosnosti zajistila by se okresní silnice z Hradce Králové přes Čibuz a Smiřice, která po odstranění zátop na levém břehu odpadnutím 10 dnes po rekonstrukci volajících inundačních mostů mohla by býti upravena co řádné a výhodné spojení obou břehů.“

Na přelomu let 1929-1930 bylo v rámci úpravy Labe zavezeno staré řečiště, sousedící s parkem JUDr. O. Malburga. Část nově vzniklého pozemku byla využita právě na jeho rozšíření. V roce 1930 byl pak na suchu vystavěn na pozemcích panské zahrady nový silniční železobetonový most o rozpětí 37 m. Teprve po vybudování jezu za Merglovými bylo Labe svedeno do nového řečiště pod předem vystavěným mostem.

Úprava této části řeky Labe byla o to žádoucí, že na sever i na jih byla již zregulována, a tudíž odtok vody byl urychlen k velké škodě obce Smiřic a jejích obyvatel. Tato akce byla rovněž bedlivě sledována z vyšších míst, např. 28. června 1930 zavítal na obhlídku regulačních prací ministr veřejných prací Ing. Jan Dostálek.

Nově vzniklý obloukový most, vybudovaný královéhradeckým podnikatelstvím staveb Ing. Josef Khaml & Novák (úprava Labe u Smiřic jí byla zadána v roce 1926 za 1 397 000 Kč a stavba mostu 12. června 1929), o výšce 6 m a šířce 7,4 m byl pojmenován na počest 100. výročí narození zakladatele Sokola prof. PhDr. Miroslava Tyrše jako Tyršův most, a to na žádost výboru TJ Sokol Smiřice z 8. června 1932. Slavnostně byl pojmenován v září 1932, o čemž píše obecní kronika toto:

„V týž den |. v neděli 18. září 1932.| odpoledne prošel slavnostní průvod se státní vlajkou v čele a s městskou hudbou městem od Pácaltových k novému labskému mostu. V průvodu šli: starosta města Josef Vychroň, členové městské rady a obecního zastupitelstva, legionáři v krojích, místní Sbor dobrovolných hasičů, Národní jednota střelecká, Tělocvičná jednota „Sokol“ a j.

Slavnost zahájila hudba zahráním státní hymny. Nato promluvil odb. učitel Jan Černý o činnosti dr. Miroslava Tyrše, načež starosta města Josef Vychroň po krátkém proslovu pojmenoval nový labský most mostem dr. Miroslava Tyrše. Pak byly přestřiženy stuhové pásky most uzavírající a pochůzkou přes most slavnost ukončena.“

Na konci 2. světové války byl most silně podminován, ale Němci ho nakonec do povětří nevyhodili. Svému účelu tak sloužil až do roku 1981, kdy byl vedle něho otevřen nový silniční most, k jehož slavnostnímu předání do provozu došlo 30. července 1981 (naplánován byl již v roce 1977 s termínem plnění v letech 1979-1980). Generálním dodavatelem stavby byl odštěpný závod Staveb silnic a železnic Hradec Králové a k jeho vybudování se vztahuje řada vyprávění o tom, že starý most nevyhovoval svojí velikostí i nosností k tomu, aby sovětská armáda s ČSLA mohla převážet rakety na svou základnu mezi Smržovem a Novým Plesem, a tak musel vzniknout nový. Od té doby slouží starý most pouze cyklistům a pěším. Na závěr ještě dodejme, že díky existenci tohoto mostu byla čtvrť na Šternberku 7. října 1948 přejmenována na nábřeží dr. Miroslava Tyrše. Více o mostě se dá zjistit zde: http://www.smirice.eu/voda/most.htm.