Propadlina po zemníku pod Číbuzí

Tato vodní plocha vznikla severovýchodně od Číbuzi v lokalitě "U obory", po níž je některými lidmi nazývána, ale oficiálně nenese dosud žádné pojmenování. Na jejím vzniku má zásluhu těžba hlíny a písku na přelomu 70. a 80. let 20. století, přičemž v současné velikosti ji můžeme vidět na leteckém snímku z roku 1985.

I ona se tak nachází na několika pozemcích, které náležejí: Římskokatolické farmosti Číbuz, České republice, Ing. Evě Hrdličkové z Hradce Králové, Zdeňce Zimové ze Smiřic, Romaně Tláskalové z Lejšovky a Josefu Mikoláškovi. Dnes má plochu kolem 5,89 ha a je vyhledávaným rybářským revírem.

Na závěr je ještě třeba dodat, že není prvním rybníkem v těchto místech, protože nedaleko odsud, kde je situována odbočka do Smiřic, se nacházel dříve Číbuzský rybník (původně součást většího Smiřického rybníku, od něhož byl později oddělen hrází), zaznamenaný např. v Müllerově mapě Čech z roku 1720, který využíval vod Malostranského potoka (Číbru, dříve zvaného jako Voborský) a nad ním se nacházela panská obora, což je doloženo pomístními názvy "K oboře", "U obory" či "V oboře". Jeho malý zbytek můžeme nalézt ještě v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 a v její reambulaci z roku 1879, i když např. v mapě II. vojenského mapování z roku 1871 chybí.

Z toho vyplývá, že musel zaniknout někdy v 70. letech 19. století, protože v mapách z let 1883-1913 již není po něm památky, vlastně zprvu ano, protože malý zbytek je vidět okolo mostku přes potok pod Číbuzí, přes který vede silnice z Hradce Králové do Josefova. Úplně zašel nejspíše při regulačních pracích v roce 1910.