Pomník odboje a obětem 2. světové války ve Smiřicích

O pomníku, který by byl věnován místním odbojářům a padlým ve 2. světové válce, se začalo hovořit krátce po osvobození, ale nakonec byl zařazen až do prací pětiletého plánu v letech 1949-1953, jehož rozsah byl schválen plénem MNV ve schůzi 14. ledna 1949. S financemi to tak jednoduché nebylo, a tak bylo rozhodnuto, že potřebné finanční náklady budou schvalovány zvlášť případ od případu, protože MNV dosud nevěděl, jak budou obecní rozpočty hrazeny a v jaké míře.

Po několika dalších jednáních byl osloven hořický sochař Josef Bílek, který měl v celém kraji velký kredit, protože zhotovil řadu kvalitních prací, z nichž zmiňme: pomník Karoliny Světlé ve Světlé v Podještědí (1931), pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech (1934), sochy „Práva“ a „Spravedlnosti“ na krajském soudu v Hradci Králové (1935), pomník T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí (1935), pomník Antonína Švehly v Kuklenách (1937) či pomník Václava Budovce z Budova v Mnichově Hradišti (1937).

Ten svůj návrh představil již 30. března 1949 a již od počátku se všem zalíbil, protože symbolicky propojil boj Čechů za nezávislý stát v 1. světové válce a pozdější boj za svobodu v té následující. Návrh zobrazil Československou republiku jako ženu s vlajkou našeho státu, v pozadí jí sekundovali: legionář 1. odboje a partyzán 2. odboje s postavou ženy, jež nese klasy. Náklad na zřízení byl spočten na 325 000 Kč.

Jako materiál byl vybrán hořický pískovec, pouze podstavec měl být vyzděn z cihel a obložen 7 cm silnými pískovcovými deskami. Pomník měl být 7,35 m dlouhý a 2,35 m široký, přičemž podstavec měl mít výšku 165 cm a zvýšeným malým soklem pod hlavní sochu Svobody a skupinu ostatních plastik měl docílit více než 200 cm. V místě, kde se měla nacházet skupina oněch ostatních soch, měl být sokl vysoký pouze 175 cm. Socha Svobody měla mít výšku 280 cm a skupina dalších plastik 220 cm, takže v nejvyšším bodě měl pomník dosáhnout výšky 480 cm. Pod skupinou upozaděných soch měl být umístěn krátký nápis: „Z KRVE SE ZRODILA - PRACÍ BUDE ZACHOVÁNA“ a pod ním schránky na umístění prsti z bojišť u Zborova, Bachmače a Dukly, jež měly být označeny textem: „ZBOROV, BACHMAČ, DUKLA“. Později však došlo k revizi na text: „BACHMAČ, DUKLA, SOKOLOVO“, protože vzpomínka na bitvu u Zborova vadila KSČ a její ideologii, i když se snažila to zastřít alespoň tím, že vzala na milost bitvu u Bachmače.

Během zhotovování soch bylo rovněž rozhodnuto o úpravě okolí pomníku. 30. dubna 1949 bylo zadáno provedení projektu na úpravu náměstí v okolí zámecké kaple a zámku samého akademickému architektu Bohumilu Holému z Prahy, a to za 18 950 Kčs. Následně se MNV věnoval odhalení bronzové pamětní desky nacisty zavražděné odbojářce Anežce Malé, jejímž autorem byl též akademický sochař Josef Bílek z Hořic. K němu došlo 15. května 1949.

Zatím akademický sochař Josef Bílek se svými pomocníky pracoval na pomníku. 31. května 1950 byl navíc podán na MNV seznam obětí 1. a 2. světové války, který si vyžádal ONV v Jaroměři pro připravovaný pomník. Následně byly prováděny práce na místě budoucího pomníku, a to brigádně místními občany. Nejprve byly vykopány základy a ve 2. polovině srpna 1950 byl na základy postaven cihlový podstavec. 26. srpna téhož roku byla přivezena část pomníku, jež byla následně umístěna na podstavec. Další práce pokračovaly od září 1950 a veškerou úpravu pomníku prováděl sám jeho autor, nikoliv pomocníci, jak bylo mnohdy obvyklé. V rámci toho byla také přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého, jež byla vyčištěna a zrestaurována. 3. ledna 1951 zaslalo ministerstvo vnitra prsť z bojišť u Bachmače a Sokolova, aby mohla být uložena do vitrin pomníku. Mnohé věci však zdržovaly různé reorganizace MNV a dalších složek v obci, kdy z nich musel zmizet zbytek nějak nepohodlných lidí. Stejně tak budování pomníku neprospěly různé změny, např. nahrazení ženy s klasy dělníkem s kladivem apod.

Zajímavé však je, že v městské kronice a v dobovém tisku jsem nedohledal, kdy byl tento pomník slavnostně odhalen, pokud k této slavnosti vůbec došlo. Jelikož nejsem pamětník, rád uvítám zprávu od někoho, kdo má o této věci více informací. Na závěr musím ještě dodat, že 8. září 1987 se stal pomník kulturní památkou (viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-odboje-a-obetem-ii-svetove-valky-14110011).