Pomník odboje a obětem 2. světové války ve Smiřicích
O pomníku, který by byl věnován místním odbojářům a padlým ve 2. světové válce, se začalo hovořit krátce po osvobození, ale nakonec byl zařazen až do prací pětiletého plánu v letech 1949-1953, jehož rozsah byl schválen plénem MNV ve schůzi 14. ledna 1949. S financemi to tak jednoduché nebylo, a tak bylo rozhodnuto, že potřebné finanční náklady budou schvalovány zvlášť případ od případu, protože MNV dosud nevěděl, jak budou obecní rozpočty hrazeny a v jaké míře.
Po několika dalších jednáních byl osloven hořický sochař Josef Bílek, který měl v celém kraji velký kredit, protože zhotovil řadu kvalitních prací, z nichž zmiňme: pomník Karoliny Světlé ve Světlé v Podještědí (1931), pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech (1934), sochy „Práva“ a „Spravedlnosti“ na krajském soudu v Hradci Králové (1935), pomník T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí (1935), pomník Antonína Švehly v Kuklenách (1937) či pomník Václava Budovce z Budova v Mnichově Hradišti (1937).
Ten svůj návrh představil již 30. března 1949 a již od počátku se všem zalíbil, protože symbolicky propojil boj Čechů za nezávislý stát v 1. světové válce a pozdější boj za svobodu v té následující. Návrh zobrazil Československou republiku jako ženu s vlajkou našeho státu, v pozadí jí sekundovali: legionář 1. odboje a partyzán 2. odboje s postavou ženy, jež nese klasy. Náklad na zřízení byl spočten na 325 000 Kč.
Jako materiál byl vybrán hořický pískovec, pouze podstavec měl být vyzděn z cihel a obložen 7 cm silnými pískovcovými deskami. Pomník měl být 7,35 m dlouhý a 2,35 m široký, přičemž podstavec měl mít výšku 165 cm a zvýšeným malým soklem pod hlavní sochu Svobody a skupinu ostatních plastik měl docílit více než 200 cm. V místě, kde se měla nacházet skupina oněch ostatních soch, měl být sokl vysoký pouze 175 cm. Socha Svobody měla mít výšku 280 cm a skupina dalších plastik 220 cm, takže v nejvyšším bodě měl pomník dosáhnout výšky 480 cm. Pod skupinou upozaděných soch měl být umístěn krátký nápis: „Z KRVE SE ZRODILA - PRACÍ BUDE ZACHOVÁNA“ a pod ním schránky na umístění prsti z bojišť u Zborova, Bachmače a Dukly, jež měly být označeny textem: „ZBOROV, BACHMAČ, DUKLA“. Později však došlo k revizi na text: „BACHMAČ, DUKLA, SOKOLOVO“, protože vzpomínka na bitvu u Zborova vadila KSČ a její ideologii, i když se snažila to zastřít alespoň tím, že vzala na milost bitvu u Bachmače.
Během zhotovování soch bylo rovněž rozhodnuto o úpravě okolí pomníku. 30. dubna 1949 bylo zadáno provedení projektu na úpravu náměstí v okolí zámecké kaple a zámku samého akademickému architektu Bohumilu Holému z Prahy, a to za 18 950 Kčs. Následně se MNV věnoval odhalení bronzové pamětní desky nacisty zavražděné odbojářce Anežce Malé, jejímž autorem byl též akademický sochař Josef Bílek z Hořic. K němu došlo 15. května 1949.
Zatím akademický sochař Josef Bílek se svými pomocníky pracoval na pomníku. 31. května 1950 byl navíc podán na MNV seznam obětí 1. a 2. světové války, který si vyžádal ONV v Jaroměři pro připravovaný pomník. Následně byly prováděny práce na místě budoucího pomníku, a to brigádně místními občany. Nejprve byly vykopány základy a ve 2. polovině srpna 1950 byl na základy postaven cihlový podstavec. 26. srpna téhož roku byla přivezena část pomníku, jež byla následně umístěna na podstavec. Další práce pokračovaly od září 1950 a veškerou úpravu pomníku prováděl sám jeho autor, nikoliv pomocníci, jak bylo mnohdy obvyklé. V rámci toho byla také přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého, jež byla vyčištěna a zrestaurována. 3. ledna 1951 zaslalo ministerstvo vnitra prsť z bojišť u Bachmače a Sokolova, aby mohla být uložena do vitrin pomníku. Mnohé věci však zdržovaly různé reorganizace MNV a dalších složek v obci, kdy z nich musel zmizet zbytek nějak nepohodlných lidí. Stejně tak budování pomníku neprospěly různé změny, např. nahrazení ženy s klasy dělníkem s kladivem apod.
Zajímavé však je, že v městské kronice a v dobovém tisku jsem nedohledal, kdy byl tento pomník slavnostně odhalen, pokud k této slavnosti vůbec došlo. Jelikož nejsem pamětník, rád uvítám zprávu od někoho, kdo má o této věci více informací. Na závěr musím ještě dodat, že 8. září 1987 se stal pomník kulturní památkou (viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-odboje-a-obetem-ii-svetove-valky-14110011).
Po několika dalších jednáních byl osloven hořický sochař Josef Bílek, který měl v celém kraji velký kredit, protože zhotovil řadu kvalitních prací, z nichž zmiňme: pomník Karoliny Světlé ve Světlé v Podještědí (1931), pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech (1934), sochy „Práva“ a „Spravedlnosti“ na krajském soudu v Hradci Králové (1935), pomník T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí (1935), pomník Antonína Švehly v Kuklenách (1937) či pomník Václava Budovce z Budova v Mnichově Hradišti (1937).
Ten svůj návrh představil již 30. března 1949 a již od počátku se všem zalíbil, protože symbolicky propojil boj Čechů za nezávislý stát v 1. světové válce a pozdější boj za svobodu v té následující. Návrh zobrazil Československou republiku jako ženu s vlajkou našeho státu, v pozadí jí sekundovali: legionář 1. odboje a partyzán 2. odboje s postavou ženy, jež nese klasy. Náklad na zřízení byl spočten na 325 000 Kč.
Jako materiál byl vybrán hořický pískovec, pouze podstavec měl být vyzděn z cihel a obložen 7 cm silnými pískovcovými deskami. Pomník měl být 7,35 m dlouhý a 2,35 m široký, přičemž podstavec měl mít výšku 165 cm a zvýšeným malým soklem pod hlavní sochu Svobody a skupinu ostatních plastik měl docílit více než 200 cm. V místě, kde se měla nacházet skupina oněch ostatních soch, měl být sokl vysoký pouze 175 cm. Socha Svobody měla mít výšku 280 cm a skupina dalších plastik 220 cm, takže v nejvyšším bodě měl pomník dosáhnout výšky 480 cm. Pod skupinou upozaděných soch měl být umístěn krátký nápis: „Z KRVE SE ZRODILA - PRACÍ BUDE ZACHOVÁNA“ a pod ním schránky na umístění prsti z bojišť u Zborova, Bachmače a Dukly, jež měly být označeny textem: „ZBOROV, BACHMAČ, DUKLA“. Později však došlo k revizi na text: „BACHMAČ, DUKLA, SOKOLOVO“, protože vzpomínka na bitvu u Zborova vadila KSČ a její ideologii, i když se snažila to zastřít alespoň tím, že vzala na milost bitvu u Bachmače.
Během zhotovování soch bylo rovněž rozhodnuto o úpravě okolí pomníku. 30. dubna 1949 bylo zadáno provedení projektu na úpravu náměstí v okolí zámecké kaple a zámku samého akademickému architektu Bohumilu Holému z Prahy, a to za 18 950 Kčs. Následně se MNV věnoval odhalení bronzové pamětní desky nacisty zavražděné odbojářce Anežce Malé, jejímž autorem byl též akademický sochař Josef Bílek z Hořic. K němu došlo 15. května 1949.
Zatím akademický sochař Josef Bílek se svými pomocníky pracoval na pomníku. 31. května 1950 byl navíc podán na MNV seznam obětí 1. a 2. světové války, který si vyžádal ONV v Jaroměři pro připravovaný pomník. Následně byly prováděny práce na místě budoucího pomníku, a to brigádně místními občany. Nejprve byly vykopány základy a ve 2. polovině srpna 1950 byl na základy postaven cihlový podstavec. 26. srpna téhož roku byla přivezena část pomníku, jež byla následně umístěna na podstavec. Další práce pokračovaly od září 1950 a veškerou úpravu pomníku prováděl sám jeho autor, nikoliv pomocníci, jak bylo mnohdy obvyklé. V rámci toho byla také přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého, jež byla vyčištěna a zrestaurována. 3. ledna 1951 zaslalo ministerstvo vnitra prsť z bojišť u Bachmače a Sokolova, aby mohla být uložena do vitrin pomníku. Mnohé věci však zdržovaly různé reorganizace MNV a dalších složek v obci, kdy z nich musel zmizet zbytek nějak nepohodlných lidí. Stejně tak budování pomníku neprospěly různé změny, např. nahrazení ženy s klasy dělníkem s kladivem apod.
Zajímavé však je, že v městské kronice a v dobovém tisku jsem nedohledal, kdy byl tento pomník slavnostně odhalen, pokud k této slavnosti vůbec došlo. Jelikož nejsem pamětník, rád uvítám zprávu od někoho, kdo má o této věci více informací. Na závěr musím ještě dodat, že 8. září 1987 se stal pomník kulturní památkou (viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-odboje-a-obetem-ii-svetove-valky-14110011).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.300, 15.871)
Poslední aktualizace: 15.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Smiřice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník odboje a obětem 2. světové války ve Smiřicích
Smiřice
Zámek
Zámek Smiřice se nachází ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, otevřená do nádvoří arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí bylo rozčleněno mělkým středn…
0.1km
více »
Kaple Zjevení Páně s kaplí Zmrtvýchvstání Páně ve Smiřicích
Kaple
Na místě tohoto kostela či kaple (tento objekt je od svých počátků různými prameny vydáván současně jak za kostel, tak za kapli) stávaly původně 2 domy, které zakoupil a nechal zbořit Leopold hrabě ze Šternberka. …
0.1km
více »
Smiřice - pomník odboje a 2 sv. války
Pomník
V blízkosti kaple Zjevení Páně a zámku se nachází monumentální pomník odboje a obětí 2. sv. války. Socha ženy má znázorňovat republiku, po její levé ruce jsou umístěny sochy vojáka, partyzána a bojujícího dělníka…
0.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Smiřice - zámecký park
Park
Historie Zámeckého parku spadá zřejmě do období, kdy byla původní tvrz za Jana ze Šternberka, koncem 17. století přestavována na zámek. V té době byl však o mnoho větší než dnes. V letech 1863-82 byl park upravová…
0.3km
více »
Smržovský potok
Potok
Tento potok o délce více než 9,6 km a povodí 24,20 km2 pramení v polích v místě zvaném „V paloucích“, jež se nachází na západ od obce Jasenná a odtud teče do Lejšovky, před níž byl na jeho toku zřízen rybník nazýv…
0.4km
více »
Tyršův most přes Labe ve Smiřicích
Most
Původně se v těchto místech nacházel dřevěný most, který byl většinou často se vyskytujícími povodněmi poškozen nebo zničen, a tak musel být mnohokrát obnovován. V roce 1877 byl nakonec místo starého dřevěného mos…
0.4km
více »
Smiřice - Tyršův most
Most
Dokladem silničního stavitelství našich předků je obloukový Tyršův most ve Smiřicích. Postaven byl v letech 1930-1933, provozu sloužil do roku 1981, kdy byl otevřen most nový. Dnes je obloukový Tyršův most přístup…
0.4km
více »
cykloturistické rozcestí Smiřice - u mostu
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u mostu přes Labe ve Smiřicích, ukazuje cykloturistům cestu po trasách KČT v několika směrech. Číslem 24 je značena Labská trasa, trasa č. 4264 směřuje do Jeníkovic, tr…
0.5km
více »
Smiřice
Kostel
Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violan…
0.6km
více »
Smiřický jez - vodní elektrárna na Labi
Jez
Smiřický jez s elektrárnou samozřejmě není klasický turistický cíl, ale zajímavost.
Stavba jezu byla zahájena v roce 1930, v rámci realizace vodocestného programu úpravy středního Labe až po Jaroměř, jako náhrada…
0.6km
více »
cykloturistické rozcestí Smiřice - u biocentra Obora
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u biocentra Obora u Smiřic, ukazuje cykloturistům cestu po trasách KČT v několika směrech. Číslem 24 je značena Labská trasa ve směru Hradec Králové - Vrchlabí, trasa č. 4264 ve směru Smiřice - Jeníkovice a č. 4252 ve směru Piletice - Velichovky.
0.7km
více »
Holohlavy - sochy, sv. Pana Marie a sv. Jan Nepomucký
Socha
Sochy sv. Pany Marie a Sv. Jan Nepomucký v souvislosti s umístěním v krajině vytvářejí nádherný krajinotvorný prvek mezi holohlavským ko…
0.7km
více »
Železniční stanice ve Smiřicích
Žel. stanice
Stejně jako okolní obce, tak i Smiřice se dočkaly železničního spojení v souvislosti s vybudováním železniční trati z Pardubic do Liberce. Na počátku jejího vzniku stáli: továrník Jan baron Liebig, Vojtěch Lanna a…
0.8km
více »
Biocentrum Obora
Rybník
Stejně jako jinde v okolí stála na počátku této smiřické vodní plochy těžba štěrkopísků, protože jinak tato lokalita mezi místy zvanými "Malá louka", "V lukách", "U obory" a "V oboře" sloužila zejména jako pastvin…
0.9km
více »
Smiřice - biocentrum Obora
Rezervace
Jihovýchodně od Smiřic se nalézá Biocentrum Obora, které patří k významným uměle vytvořeným krajinným prvkům. Biocentrum Obora zde tak částečně nahrazuje původní přirozené vodní plochy slepých ramen a meandrů Labe.
0.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Holohlavy - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
Holohlavy - obec prvně písemně doložená roku 1318 jako majetek Pusty z Pardubic. V té době stávala na místě dnešní děkanské zahrady tvz, která byla zničena tábority roku 1425. Dominantou Holohlav je původně go…
1km
více »
Kostel sv. Jana Křtitele v Holohlavech
Kostel
Nejstarší zpráva o kostele v Holohlavech pochází z roku 1357, pokud nepočítáme zmínku v popise pražské diecéze z let 1344-1350, kdy byl zařazen pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. V roce 1352 bylo odsud odváděno 9 grošů papežského desátku. 30. května 1364 si směnil faru zdejší plebán Makarius (psán rovněž jako Macharias, někdy se uvádí, že ke směně došlo až o rok pozdě…
1km
více »
Propadlina po zemníku pod Číbuzí
Fotogalerie
Tato vodní plocha vznikla severovýchodně od Číbuzi v lokalitě "U obory", po níž je některými lidmi nazývána, ale oficiálně nenese dosud žádné pojmenování. Na jejím vzniku má zásluhu těžba hlíny a písku na přelomu …
1.3km
více »
turistické rozcestí Černožice - most
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u mostu přes Labe v Černožicích ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Černožice - Lázně Velichovky, Kuks a po značce červené ve směru Hradec Králové, Smiřice - Jaroměř, Kuks. Červeně je značena je i Prokešova spojovací stezka ke smiřické kapli.
1.8km
více »
Dvojice památkově chráněných soch sv. Jana Nepomuckého v Černožicích
Socha
Obec Černožice patří mezi ty obce, v níž se nacházejí rovnou dvě plastiky jednoho z našich nejvýznamnějších římskokatolických světců – sv. Jana Nepomuckého. Jednu nalezneme v Sehnoutkově ulici v zahradě mezi domy čp. 37 a 38, druhá se nachází v zahradě u čp. 20 při levé straně silnice k mostu přes řeku Labe. Obě tyto sochy se však původně nacházely jinde. První plastika bývala …
1.8km
více »
Bod vojenské triangulace z let 1862-98 u Vlkova
Technická památka
Popisovaný objekt, který se nachází jižně od obce Vlkov, jsem velmi dlouho nedokázal identifikovat, mylně jsem ho pokládal za pomník prusko-rakouské války r. 1866. S vojenstvím tento „pomník“ však spojitost má. Ve skutečnosti se o pomník nejedená, ale je to jeden ze tří bodů vojenské triangulace, které probíhalo v letech 1862-98. Tento bod, ale i dva další byly postaveny v…
1.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Čibuz - kostel sv. Václava
Kostel
Renesanční Kostel sv. Václava v Čibuzi je dominantou nejen obce, ale i blízkého okolí. Nachází se na okraji obce v místech bývalého hřbitova. Historie založení kostela spadá do roku 1601, pohromou pro kostel byl rok 1750, kdy byl vypálen Pruským vojskem. Do téměř současné podoby byl opraven a přestavěn kolem roku 1772.
2.1km
více »
Černožice
Vesnice
Černožice - první písemná zpráva o osadě u okraje pohraničního pralesa pochází z roku 1197 z análů opatovického kláštera. Další doložené záznamy jsou z let 1365 a 1368. Dnes v obci, na okraji bývalého okresu Hradec Králové, najdeme dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, starší socha, která je kulturní památkou byla vysvěcena dne 9.7.1712, mladší socha „sv. Nepo…
2.2km
více »
Vlkov
Vesnice
Vlkov - obec na rozhraní bývalého Náchodského a Hradeckého okresu. Historie osady Vlkov spadá zřejmě do 12. - 13. století do doby osídlování lesů. První písemná zpráva o vsi pochází z 15. století. Od druhé poloviny 18. století je osud obce ovlivňován stavbou a později životem blízké vojenské pevnosti Josefov. Název obce se postupně vyvíjel od Vlkovyje, Wlková y Vlková, který…
2.5km
více »
Chloumek - kostel sv. Václava
Kostel
Kostel sv. Václava na Chloumku stojí v místech původní kaple, která byla připomínána roku 1295. Současný kostel byl postaven nákladem Jana Bedřicha z Hustířan kolem roku 1580. Roku 1702 byl barokně upraven. Ve zde…
3km
více »
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Tipy na výlet
Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…
3.8km
více »
Komár u Ruseku
Zajímavost
Komár u Ruseku není žádný obtížný létající hmyz, ale je to označení pro naváděcí lokátor, který se nachází severovýchodně od Ruseku a přistávací dráhy Letiště. Dnes areál tohoto bývalého vojenského prostoru využívá Hradecký klub vojenské historie. Pomník, který je umístěn před budovo…
4.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
5.7km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
6.5km
více »