Vlkoš u Přerova - chrám sv.Prokopa
V análech je vlkošská farnost připomínána již LP 1349. Spadaly pod ni lidé z Říkovic, Kyselovic, Chropyně, Bochoře a dvora Plučisko. Ve Vlkoši stál dřevěný kostel sv.Jiří a byla u něj i fara. Pak kostel vypálili husité a kněze naházeli do plamenů. V pořadí druhý kostel (zasvěcený stejnému světci) byl rovněž roubený. Ve třicetileté válce jej nejprve vyrabovali vzbouření Valaši a později i Švédové. Kupodivu tento dřevěný svatostánek vydržel až do počátku 18.století, dávno předtím ale změnil patrona – podle tehdejší módy byl zasvěcen sv.Prokopovi.
(Podle pověsti si kostel zaslíbený tomuto světci chtěli postavit věřící ze sousední Bochoře, jenže základy vždy přes noc zmizely a ráno se objevili ve Vlkoši.)
Nový vlkošský chrám už byl zděný, zbudovaný v barokním slohu a vznikl roku 1736 díky význačnému donátoru – olomouckému kardinálu knížeti Wolfgangu Hannibalovi ze Schrattenbachu. Práce na něm ale začaly už 12 let předtím a provázely je velké svízele. Byl totiž stavěn v místě bývalého močálu, takže se do země muselo zarazit množství dubových pilotů a základy z lomového kamene se tyčily až do výše 1 metru nad okolním terénem.
Už rok po vysvěcení začaly praskat klenby i zdi. Po opravě byl ke kostelu přistavěn presbytář a sakristie. Velmi důsledná oprava chrámu proběhla mezi lety 1907 – 1910 za působení faráře P.Antonína Weissera. Po ní byl kostel znovu vysvěcen.
Po druhé světové válce se začaly zdi sakrální stavby poznenáhlu vyklánět, opět popraskaly klenby, ve zdech se objevily široké praskliny a ona se ocitla v havarijním stavu. Velkolepá rekonstrukce začala roku 1969 a byla ukončena o čtyři roky později. Částka na opravy dosáhla hodnoty 3 milionů tehdejších Kčs, ale od státu farnost neobdržela ani vindru. Vše bylo hrazeno ze sbírek mezi místními věřícími, finanční dary poskytli i vzdálení přespolní.
Obnoveno bylo prakticky vše. Kostel se dočkal stažení narušeného zdiva, střecha lodi i věže byla pobita plechem (duralovým), dále obdržel zbrusu nové venkovní fasády, vnitřní výmalbu, byla vyměněna elektroinstalace a renovován veškerý mobiliář – oltáře, sochy, zpovědnice, křtitelnice i kazatelna.
Poslední velká oprava, zaměřená tentokrát na neutěšený stav chrámové věže a hodin, proběhla 2015. Věž byla ke kostelu přistavěna až roku 1886 a díky své výšce (51 m!) se rázem stala hlavní dominantou obce. Kostel dosahuje celkové délky 34 m a šíře 11 metrů a od roku 1973 jeho fasádu krášlí i sluneční hodiny. Chrám je obklopen hřbitovem.