Vycpálek - Vápenná, Zelená Hora

První zmínky o těžbě vápenců v okolí Vápenné pocházejí z počátku 17. století. Je však nepochybné, že k ní docházelo i dříve. S postupem času dochází k rychlému rozvoji těžby. Od druhé poloviny 19. století zde byly objemy těžby ve Vápenné absolutně největší v celé jesenické oblasti.

Vycpálkův kamenolom je situován na jižním svahu Haspelberku (500 m). Původně nesl jméno Zothe-Brand-Bruch podle majitele, kterým byla firma Jan Zothe z Velké Kraše. Po znárodnění byl v roce 1949 přejmenován na památku odborářkého pracovníka Jana Vycpálka, jehož pamětní deska se nachází u vstupu do lomu. Krátce nato se zásoby vápence vyčerpaly a po roce 1959 zde byla těžba ukončena. Dnes je lom opuštěný a zatopený.

Dnes je lom proslulý především mezi mineralogy, kteří sem chodívají hledat červenohnědé krystaly hessonitu (odrůda granátu) dosahující pozoruhodných velikostí.

Zatopený lom Vycpálek, nazývaný také lom Jana Vycpálka nebo Vycpálkův lom se nachází v Žulovské pahorkatině, asi 1,5 kilometru severovýchodně od obce Vápenná, a to při komunikaci, vedoucí k osadě Zelená Hora. Jedná se o jeden z nejznámějších zatopených lomů celé oblasti a svého času býval označován názvem Zothe-Brand-Bruch nebo Haspelberg. Lom je opuštěný již od roku 1959 (občas se uvádí také rok 1969) a podle mnohých se jedná nejen o lom nejznámější, ale i o jeden z nejkrásnějších. Své jméno získal po odboráři Janu Vycpálkovi, který zde má také svůj žulový pomník s podobiznou a nápisem „Jan Vycpálek jest nám příkladem". Současně se jedná o jednu z pozoruhodných mineralogických lokalit, která je na území České republiky unikátním nalezištěm krystalů tmavě červeného hesonitu, tedy tzv. plovoucího granátu z kategorie grossularů. Grossular je přitom provázen například šedozeleným epidotem, hnědým vesuvianem, bílorůžovým wollastonitem, křemenem, kalcitem nebo vzácným šedorůžovým titanitem.

Tento částečně zatopený kamenný lom má přibližně 40 metrů v průměru (celková plocha žulového lomu je však nějakých 100 x 50 m), přičemž příchodu je snadný přístup k vodě a z druhé strany jej uzavírá Vysoká skalní stěna. Zajímavé skály jsou zde velkou atrakcí, ale mnoho lidí znám lom hlavně jako místo, kde je umožněno koupání na vlastní nebezpečí. Znalce v oboru mineralogie a geologie možná potěší také fakt, že zde naleznou i - pro oblast žulovského plutonu typické – taktity. Odborná literatura používá ve spojení s lomem Vycpálek také výrazy jako devon, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast – silezikum, kra hrubě zrnitého kalcitického mramoru, uzavřeniny ve vnější zóně krystalů, „voštinové“ krystalové plochy granátů vypreparovaných z mramoru nebo nalezy sběratelsky atraktivních ukázek typické asociace kontaktních minerálů, vytvořené na styku granitu s mramorem.

Pro nás běžné turisty a romantiky se však jedná o půvabné místo se skálou nad jezírkem, na které nás upozorní nejdříve dřevěný ukazatel v křižovatce a později také výrazné kamenné zídky po levé straně silničky, stoupající k osadě Zelená Hora. V jeho těsném sousedství se nachází také kamenná chata a jakési monstrum z prefabrikátů, zřejmě kostra nějakého plánovaného skladiště kamene. Horní část lomu se - alespoň podle dostupných indformačních pramenů - nachází v nadmořské výšce 505 metrů.