Loading...
Vzdálenost mezi temenem Žulového vrchu a níže ležícím Arcibiskupským lomem nedosahuje vzdušnou čarou délky ani kilometru, ale já si ji dobrovolně nejméně dvojnásobně prodloužil průzkumem skalnatého terénu. Poté mne horní okružní lesní silnička dovedla nazpět na severní úbočí Žulového vrchu a můj další zatopený cíl se měl podle náčrtku nacházet ve vzdálenosti asi 0.5 km pod ní, zhruba v místech, kde hluboko pode mnou končila rozsáhlá paseka.
Už shora od cesty (viz 1.obrázek) se mezi stromy zjevilo panoráma části Žulovské pahorkatiny a ohromný kus rovinatějšího území našich severních sousedů.
Přímo z paseky byly výhledy samozřejmě mnohem úžasnější a nabídly výhledovou výseč od západu přes sever k východu a zleva doprava přibližně na tohle: nejprve na hlavní pásmo Rychlebských hor s vesnicí Skorošice (3.foto), poté na Kaní horu (476 m) a Boží horu (537m), která překrývala sousední žulový oblík – Borový vrch s ohromným kusem polského příhraničí (2.fotka) a napravo „vybyl“ nádherný výhled na zalesněné území Žulovské pahorkatiny mezi Vidnavou a Černou Vodou (4.obrázek), no a samozřejmě ten vzdálený obzor už tvořila krajina nacházející se v Polsku.