Vyškov - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Vyškov jsme navštívili během jednodenního výletu do tohoto jihomoravského města a při procházce historickým centrem jsme nemohli vynechat prohlídku farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl postaven původně jako pozdně gotická stavba.

Z historie jsme se dozvěděli, že současný kostel nahradil starší farní kostel, který byl postaven snad již ve 12. století a prvně zmiňován je roku 1328. Nicméně stával někde jinde a byl vypálen za husitských válek roku 1423 společně s městem.

Přečetli jsme si, že nový trojlodní kostel bez věže nechal postavit biskup Tas z Boskovic a Černé Hory a se stavbou se započalo roku 1464 u městských hradeb. Zaujalo nás, že nový kostel však krátce po dostavbě vypálil vévoda Jiří z Münsterberka, protože biskup Tas nepodporoval krále Jiřího z Poděbrad. Biskup zemřel roku 1482 na mor a spálený kostel byl dostavěn a vysvěcen až roku 1496 biskupem Ondřejem.

Dále jsme zjistili, že roku 1607 byla přistavěna samostatná kaple zasvěcená snad Sedmibolestné Panně Marii, s kůrem, Kazatelnou a malovaným krucifixem. Ovšem ta byla v první polovině 18. století nahrazena novou kaplí Sedmibolestné Panny Marie. Kaple byla opět označovaná jako "německá", neboť byla navštěvována do poloviny 19. stol. německým obyvatelstvem z přifařených Rostěnic u Vyškova. Kaple zde vydržela pouze do roku 1900, kdy byla pro špatný stav stržena a postaveny dvě nové kaple.

Nepřekvapilo nás, že během třicetileté války byl kostel poškozen. Tehdy švédské vojsko svatostánek vydrancovalo, zničilo nové varhany a ukradlo ukryté cennosti a peníze na dostavbu kostela, které tehdy pod oltář sv. Kříže ukryl děkan Adam Tubernátor.

Pak jsme si přečetli, že do roku 1653 stála při kostele Kostnice a v druhé polovině 17. století byla k závěru kostela přistavěna klenutá pokladnice. Dále jsme se dozvěděli, že roku 1665 byla střecha kostela děravá, zatékalo do krovu a na klenbu, která hrozila zřícením. Střecha byla opravena zřejmě roku 1672 .

V letech 1689 - 1690 byla k jižní straně presbytáře přistavěna kaple sv. Otýlie, kterou nechal postavit na své náklady děkan Jan Kašpar Hauser, olomoucký a vratislavský kanovník, jenž zde byl také roku 1690 pohřben. Překvapilo nás, že architekt kaple není známý. Roku 1692 nechal kapli biskup Karel z Liechtenštejna vyzdobit štukami od italského barokního sochaře a štukatéra Baltazara Fontany a malbami od malíře Jonase Drentwetta, které jsme bohužel nemohli vidět, protože jsme se do kaple nedostali.

Docela nás zarazilo, že roku 1728 proběhly další opravy kostela, který byl v té době v dezolátním stavu. Věděli jsme, že od středověku ve městech často řádil ohnivý kohout. Ani Vyškov bohužel nebyl výjimkou a roku 1753 při velkém požáru města shořela střecha kostela a byl zničen presbytář i kaple sv. Otýlie, která byla zrušena a sloužila nadále jako depozitář. Zdálo se nám neuvěřitelné, že samotný kostel zůstal celých dvacet let bez střechy, ale vše jsme pochopili, když jsme si přečetli, že na vině byla morová epidemie, která město téměř vylidnila.

Roku 1760 byl kostel vybaven kryptou a roku 1773 se zřítil jeden ze šesti pilířů klenby lodi. Zjistili jsme, že byla proto nařízena demolice narušených částí kostela téhož roku, přičemž následnou kompletní barokizaci provedl v letech 1773 - 1789 Jan Antonín Křzaupal von Grünenberg, který byl pověřen opravou kostela.

Potom jsme se dočetli, že v letech 1816 - 1819 byl kostel znovu opravován a roku 1820 byla opravena Kazatelna a křtitelnice. Roku 1843 byla stržena zchátralá kupole kaple sv. Otýlie a kaple byla roku 1844 nově zastřešena.

Ke kostelu jsme přišli z Masarykova náměstí a skrz ulici se nám naskytl zajímavý pohled na boční stranu a věž svatostánku. Pak jsme přišli blíž a shlédli kříž s Kristem. Nad námi se tyčila věž, která ke kostelu byla přistavěna v letech 1729 - 1735. Zajímavé je, že peníze na stavbu věže, jenž měla nahradit samostatně stojící zvonici, daroval roku 1705 probošt Václav Alexander Neupauer. Zaujalo nás, že roku 1881 byla snesena narušená báň věže a byla prozatímně nahrazena nízkou jehlancovou střechou. Dozvěděli jsme se také, že v letech 1901 - 1903 byla celá věž opravena a zastřešena bání. Tehdy bychom v ní mohli vidět šest zvonů, které ale byly zrekvírovány za 1. světové války a zůstal jen zvon Maria z roku 1549. Jsme rádi, že roku 1929 byl pořízen nový zvon sv. Václava.

Pochopitelně jsme chtěli jít také dovnitř a tak jsme vstoupili do neobarokní předsíně s terasou. Kostel byl zavřený, takže jsme nahlédli do interiéru alespoň přes mříže, ale moc jsme toho neviděli. Našemu zraku tak unikl hlavní barokní oltář z dílny O. Schweigla s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Wiedliecha a vedle stojící sochy sv. Anny a sv. Jáchyma od Ondřeje Schweigla. Před oltářem se nachází vchod do krypty kostela, kam bychom rádi sestoupili, ale nebylo nám přáno. Dozvěděli jsme se, že v kryptě se pochovávalo až do doby Josefa II. a otevřena byla při kladení nové dlažby roku 1898. Je velká jako presbytář s 60 rakvemi bez nápisu až na jednu. Na ní se píše, že zde odpočívá generál major baron Löwenhaupt zemřelý roku 1778. Vedle vchodu do krypty stojí na jedné straně Kazatelna z dílny O. Schweigla a na druhé křtitelnice se sousoším Křtu Páně od stejného autora. Velice jsme litovali toho, že jsme nespatřili také několik bočních oltářů, ale hlavně 14 obrazů zastavení Křížové cesty z dílny akademického malíře Joži Úprky.

Z předsíně jsme vyšli jsme ven před svatostánek a obešli si jej kolem dokola. Viděli jsme obdélnou loď, podepřenou opěráky, s pětibokým uzavřeným presbytářem. Mezi opěráky východního pole závěru jsme shlédli přístavbu kostelní pokladnice s půdorysem trojlistu. Dále jsme si prohlédli kapli sv. Otýlie čtvercového půdorysu a sakristii s kaplí sv. Františka Serafínského. U hranolové věže jsme pak spatřili další čtvercové kaple. Jedna z nich je zasvěcena Panně Marie Bolestné a uvnitř se nachází oltář Božího hrobu. Druhá je zasvěcena sv. Václavovi a je vybavena betlémem.

Když jsme si kostel prohlédli, zaujaly nás zajímavé budovy knihovny Karla Dvořáčka a za frekventovanou silnici stojící budova gymnázia. Potom jsme se vrátili na náměstí a Radnickou ulicí jsme prošli k pizzerii U piráta, kde jsme se slušně naobědvali. A pak jsme již zamířili k zámku a do muzea, o kterých se více dočtete v mém dalším článku.

http://www.hrady.cz/?OID=9416

Poslední aktualizace: 2.3.2015

Nadmořská výška:

254 metrů nad mořem

Vyškov - kostel Nanebevzetí Panny Marie na mapě