Vyškov - zámek, muzeum Vyškovska a zámecký park

Vyškov byl naším cílem během jednodenního výletu, který jsme strávili celý v tomto městě. Při procházce historickým centrem jsme nemohli vynechat ani zámek, ve kterém dnes sídlí Muzeum Vyškovska.

K zámku jsme zamířili poté, co jsme si prošli Masarykovo náměstí a naobědvali se v pizzerii U piráta. Z ulice jsme prošli zajímavým průjezdem v severním traktu rovnou na nádvoří. Na první pohled však bylo na tomto nádvoří něco podivného. Po pravé straně jsme měli budovu zámku, naproti nim a také před námi však žádné stavby nestály. Zjistili jsme, že byly beze zbytku zbořeny po požáru roku 1753 a následném úpadku zámku v 19.století, takže nádvoří se volně otvírá do KRAJINY.

Potom jsme si z venku jsme prohlédli samotný dvoukřídlý zámek, který má dvě patra a vznikl postupnými přestavbami původních gotických budov. Dočetli jsme se, že předchůdcem zámku byla tvrz z roku 1449 a poté pozdně gotický hrad z roku 1465, který měl půdorys s kamennou hradbou. Nepřekvapilo nás, že tehdy zde stál jednoduchý čtyř prostorový palác, přistavěný k hradbě na severu, jehož druhé palácové křídlo tvořilo západní frontu. Zjistili jsme, že tento palác tvořil pozdější základ zámku a že budovy gotického původu jsou podsklepené.

Z historie jsme se dále dozvěděli, že hrad byl dobyt roku 1468 vojsky krále Jiřího z Poděbrad, biskup Tas Černohorský z Boskovic však vzniklé škody brzy zahladil. Dále jsme se dočetli, že v dalších letech probíhaly úpravy hradu, až se koncem 16.století změnil v renesanční zámek. Roku 1605 zasedal na vyškovském zámku moravský zemský sněm, což byla tehdy významná událost. Nepřekvapilo nás, že během třicetileté války zámek utrpěl velké škody. Nejprve roku 1619, kdy zámek obsadila na císařské straně stojící biskupská posádka, kterou ale odtud ještě v témž roce vytlačili stavové. Ovšem roku 1643 přišla mnohem větší pohroma, neboť město i zámek vypálili Švédové. Zámek bychom si dnes neprohlédli, kdyby jej po roce 1665 biskup Karel II. Liechtenstein – Castelcorn nezačal obnovovat. Přečetli jsme si, že tehdy došlo k řadě výrazných přestaveb objektu, na nichž se podílel známý architekt G. P. Tencalla. Došlo ke komplexní přestavbě starých hradních budov jádra a dlouhého severní křídla předhradí. Budovami bylo postupně obestavěno jak nádvoří bývalého hradního jádra, tak celý obvod předzámčí.

Dále jsme zjistili, že zámek, při němž tehdy existovala i krásná zahrada, se stal nadlouho jedním z významných sídel olomouckých biskupů. Slavnou éru vyškovského panského sídla ukončil roku 1753 zničující požár, po němž už sloužil jen jako vojenská nemocnice a sídlo biskupských úředníků.

Také jsme si přečetli, že roku 1800 na zámku přenocoval proslulý ruský maršál Suvorov a roku 1805 před bitvou u Slavkova se v jeho zdech konala schůzka rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I., bylo to však právě 19. století, které přineslo demolici řady zámeckých budov. Při prohlídce zámku jsme bohužel neviděli zachovanou mohutnou půlkruhovou baštu.

Olomoučtí biskupové zámek vlastnili až do roku 1928, kdy jej získala země Moravskoslezská a posléze město Vyškov. Jsme rádi, že od roku 1954 sídlí v zámku muzeum, protože kdoví, jak by budovy mohly dopadnout.

Na fasádě nás zaujaly pěkné sluneční hodiny, ale pak jsme již spěchali dovnitř zámku, abychom si prohlédli všechny expozice. Jedinou z nich jsme neviděli, protože byla otevřena až roku 2014. Jedná se o expozici, ve které jsou vystaveny předměty z pozůstalosti profesora ThDr. Aloise Musila (1868–1944), což byl papežský prelát, biblista, orientalista, cestovatel a spisovatel, rodák z Rychtářova. Jsou zde vystaveny také artefakty vztahující se k jeho cestám na Blízký východ a představeny Obory, jimž se věnoval.

Ve vyškovském muzeu jsme ovšem shlédli třeba expozici keramiky, která prezentuje jednu z nejvýznamnějších sbírek zlidovělé fajánse na Moravě od habánských počátků v 17. století, přes první domácí tvůrce z okolí Vyškova k výrobkům vyškovské provenience z 18. – 20. století.

Dále jsme si prohlédli národopisnou expozici, která se zaměřuje na hmotnou, duchovní i sociální kulturu obyvatel vyškovského regionu v 19. století. Zde se nám líbila hanácká světnice, vystavovaná již na národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Neméně jsme byli nadšeni černou kuchyní, dokumentující přípravu stravy venkovského obyvatelstva. Dále zde byla řada vitrín z exponáty z Oboru zemědělství, odívání, zvykosloví a výtvarnou kulturou.

Pravěk Vyškovska jsme pak shlédli v další expozici. Prohlédli jsme si vývoj regionu od starší doby kamenné až do připojení Moravy k českému přemyslovskému státu začátkem 11. století. Shlédli jsme zde některé z kamenných nástrojů či kosti zvířat, která žila na počátku čtvrtohor, jako byli mamut, nosorožec, sob, jeskynní medvěd. Z mladší a pozdní doby kamenné jsme pak viděli velké množství broušených kamenných seker, sloužících k odstraňování lesního porostu, keramické nádoby, přesleny a dále hliněné plastiky zvířat související s uctíváním přírodních sil.

V přízemí zámku, kde jsou dochovány architektonické prvky původního gotického hradu jsme shlédli expozici Středověký vývoj Vyškovska. První část expozice je věnovaná středověkému venkovskému obyvatelstvu a tehdejšímu zemědělství. V druhé části jsme shlédli předměty, které souvisí s válkami a bojem ve středověku, kdy byly na denním pořádku a představovaly hlavní náplň života šlechty. Třetí část je věnována biskupům, kterým Vyškov a okolí patřil. Z nálezů jsme viděli třeba drobné mince, křížky a další předměty. Čtvrtá část expozice patří hradu Melice, který byl sídlem olomouckých biskupů byl ve 14. a 15. století a teprve po jeho zániku byl vystavěn hrad Vyškov. Vedle hmotné kultury a architektury hradu jsme zde viděli prezentaci luxusních kachlových kamen, která si na zakázku nechal zbudovat biskup Václav Králík z Buřenic v 1. třetině 15. století. Poslední část expozice středověku Vyškovska je věnována samotnému městu, které vzniklo na křižovatce cesty brněnsko-olomoucké s její odbočkou na Kroměřížsko. Průběh těchto cest dodnes připomíná trojúhelníkové náměstí. Dozvěděli jsme se, že dobou rozkvětu bylo pro Vyškov 14. století, kdy se završil vývoj původní osady v jedno z předních měst olomouckého biskupství. Nepřekvapilo nás, že nejstarší městská zástavba byla podle všeho převážně dřevěná, přičemž k její přeměně ve zděnou dochází až ve 2. pol. 15. století. V té době byl v západním ohybu městských hradeb vybudován Nový hrad, díky němuž se Vyškov stal rezidenčním biskupským městem.

V nejstarší části zámku jsme si prohlédli poslední expozici, která nám město Vyškov a jeho vývoj představila v období středověku do roku 1850. V místnosti je zachován pozůstatek točitého schodiště s gotickým portálem, což nás pochopitelně velice zaujalo. Dozvěděli jsme se, že první písemnou zmínku o Vyškově dokládá kopie listiny biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141 a heraldické znaky na některých exponátech připomínají, že Vyškov byl od poloviny 13. století 600 let majetkem olomouckých biskupů. Shlédli jsme zde vystavené domovní znamení, cechovní truhlice a nádobí, pečetidla a kopie písemností. Trochu strachu nám nahnal popravčí meč, lovecké zbraně a část kamenného pranýře. Dále jsme zde viděli enesanční plastiku sv. Václava, pozdně gotická plastiku sv. Kryštofa a reprodukce dobových vyobrazení, které zachycují Vyškov v 18. a počátkem 19. století.

Když jsme si prošli všechny expozice, zámek jsme opustili a chtěli se někde najíst. Bohužel jsme zde nenašli pěknou restauraci a tak jsme se vrátili k autu a naobědvali se až v Drnovicích.

Když jsme na vyškovský zámek zavítali podruhé prohlédli pouze jeho exteriéry a také jsme se podívali do bývalé zámecké zahrady, kde jsme viděli zajímavou lodžii z roku 1673 se sedmi arkádami a toskánskými Sloupy. Překvapilo nás, že zahrada vznikla již v době, kdy zde stával hrad. Její obnova proběhla i po třicetileté válce, což dokazuje letopočet 1673 při biskupově znaku na tehdy vybudované zahradní lodžii. Nepodivili jsme se tomu, že stejně jako zámek i zahrada po požáru roku 1753 začala pustnout.

Až začátkem 19. století byl k zahradě přistavěn hospodářský dvůr. Zaujalo nás, že na přelomu 19. a 20. století byla při rozšíření vyškovského pivovaru zastavěna i část plochy zahrady a přitom byla zbořena také přiléhající část obvodové zdi zdobená nikami a zničena část aleje.

Dále jsme se dozvěděli, že roku 1928 byla zahrada vykoupena od majitele pro školní účely a byla využívána spíše pro hospodářské potřeby. Smutnou informací pro nás bylo, že během druhé světové války okupanti zahradu roku 1940 uzavřeli a vystavěli v ní barákový tábor arbeitsfronty. Hrozné bylo i to, že po válce je v zahradě zřízen výběh pro vepře a teprve v letech 1957 - 1964 došlo k obnově zámecké zahrady.

Jsme rádi, že při rekonstrukci parku v první dekádě 21. století byla provedena úprava povrchů a obnoveny omítky v rozsahu celého obvodu zahrady, včetně budov pivovaru a jízdárny. Drátěný plot v jižní části byl nahrazen zdí se vstupními branami. Komunikace pro pěší byly provedeny z mechanicky zpevněného kameniva. Byla provedena výstavba veřejného osvětlení v zahradě. Také byly znovu založeny nové trávníky a obnovena alej ve spodní části zahrady a alej podél areálu jízdárny. Byly zrušeny zbytky dekorativních živých plotů ze zimostrázu a rozšířena cesta tvořící hlavní promenádní osu. U travnatých ploch byly obnoveny závlahy, v centru zahrady byla vytvořena kruhová fontána. Nově byly rozmístěny lavičky a odpadkové koše a 20. dubna 2007 proběhlo slavnostní otevření rekonstruované Zámecké zahrady.

Když jsme zahradu opustili, vrátili jsme se k autu u pivovaru a odjeli jsme si prohlédnout nedaleký hřbitovní kostel Panny Marie Andělské.

http://www.castles.cz/zamek-vyskov/

Otevírací doba

Fotogalerie

Autor: jirkacek

Přidat do oblibených uživatelů

Výdělek příspěvku: 5,00 Kč

Další příspěvky autora: 937

Kvalita příspěvku:    

Hodnotit kvalitu příspěvku

Nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

1 turista zde byl a hodnotil

5,00

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Diskuse a komentáře k Vyškov - zámek, muzeum Vyškovska a zámecký park

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!