Wrocław – Kostel sv. Máří Magdalény – Katedra św. Marii Magdaleny

Že je Wrocław (česky Vratislav) plná kostelů a to pořádně velkých vypovídá o významu města, které bylo po 400 let součástí českého království a dopracovalo se na pozici vůbec druhého největšího města české koruny. Inu když zde z různých šlechticů a hodnostářů sídlí i biskup, od roku 1930 arcibiskup, je to znát. Biskupové byli zároveň zeměpány a spravovali i území, které dodnes zůstala pod českou vládou (po válkách v 18. století velkou část Slezska uchvátilo Prusko, po roce 1945 se do Slezska posunulo z východu Polsko).

Kostel zasvěcený sv. Máří Magdaleně sice není pravou katedrálou (tu ale ve Wrocławi mají), ale svými rozměry katedrálu připomíná. Jeho počátky lze vysledovat ve 14. století v místě staršího předchůdce z 11. století (14. století, resp. vláda Jana Lucemburského je dobou, kdy bylo Slezsko pevně připojeno k Českým zemím).

Svým provedením je takřka názornou ukázkou tzv. Slezské gotiky. Jde o mohutnou cihlovou stavbu, 62 m dlouhou, 32 m širokou. Cihly se používaly kvůli nedostatku kamenného materiálu, přesněji vzdálenosti od hor, kde se surovina těžila. Interiér je impozantní 6 lodí s centrální vysokou lodí 23 m, boční lodě jsou nižší s krajními stěnami vysokými 9,4 m. Čelní věže byl dokončeny v 15. století a již roku 1459 se připomíná spojovací můstek zv. Most Čarodějnic (Pokutnic). K můstku se váže pověst o krásné, ale lenivé Tekle a malé dobrotivé čarodějnici Martynce, která chtěla líné dívce pomoci, ale bez úspěchu. V současnosti je možno na můstek vystoupat a užít si výhledu z 40 m výšky.

Původní výbava kostel byla daleko honosnější, asi 58 oltářů a 16 kaplí. V roce 1512 tu ale započala reformace kázáním Johanna Heisse. Protestantské hnutí příliš velké zdobnosti nepřálo, takže mnoho z výbavy bylo odstraněno, či spíše zničeno.

Věže byl opatřeny původně i báněmi, v jižní věži byl umístěn největší zvon Slezska (Sinner, Hříšníkův s obvodem 6,3 m, výška 1,8 m).

Roku 1887 řádil ve Vratislavi požár, který poškodil i kostel. Ten byl při opravě regotizován. Wrocław, německy Breslau stála v cestě Rudé armádě, což mělo za následek i poničení kostela. Zkáza sice nebyla úplná, ale poničená byla jižní věž a za své vzal gigantický zvon. Poničeny byl i hlavní vstupní portál. Od roku 1947 je kostel katolický a celou dobu procházel úpravou do dnešní podoby. Většina rekonstrukce byla dokončena koncem 20. století, ještě se uvažuje o obnovu renesančních přileb obou věží.

Vnější zdi kostela jsou tvořeny cihlovým režným zdivem. Vnitřní části kostela jsou opatřeny bíli hladkou omítkou s cihlovým ostěním. Stropy jsou tvořeny žebrovými klenbami. Závěr kostela je rovný, hlavní oltář tvoří plastika Kalvárie s krajními postavami Panny Marie a sv. Jana, patronka svatostánku, sv. Máří Mgdalena objímá patu kříže s umučeným Kristem.

Z dřívějších dob se dochovala mj. renesanční kazatelna, na jižní straně se dá najít cenný románský portál. Na severní straně kostela je tzv. Kaple Zlatníků s řadou šlechtických náhrobků a pozoruhodným manýristickým epitafem holandského mistra Gerharda Hendrika, který je věnován Georgu II. Furstu von Kupfenberg (významná místní honorace).

K dalším pozoruhodným výtvorům již novějšího data patří bezesporu trpaslík motorkář (u vchodu) nebo, malá Tekla a ještě menší Martynka na Pokutnickém můstku.