Zábřeh - mariánský morový sloup na Masarykově náměstí
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Jednou z výrazných dominant zábřežského Masarykova náměstí je barokní mariánský sloup, pocházející z roku 1713. Pískovcový sloup byl postaven podle návrhu olomouckého architekta Václava Rendera, a to dílnou sochaře a kameníka Jana Sturmera. Pokud máte neodbytný pocit, že jste tato jména už někdy někde zaslechli, nemýlíte se. Prvně jmenovaný je autorem památky UNESCO na olomouckém Horním náměstí – tedy Sloupu Nejsvětější Trojice – a ten druhý si připsal například autorství morových sloupů v Moravské Třebové nebo na olomouckém Dolním náměstí.
Zábřežský sloup, zakončený krásnou sochou Neposkvrněné Panny Marie, stojí na masivním hranolovitém podstavci. Ve spodní části podstavce se nachází nika, kterou uzavírá mřížka. Až do roku 1989 v ní byla umístěna ležící postava sv. Rozálie, patronky proti moru. Poté ji někdo – zřejmě v revolučním nadšení a omylem – zcizil. Horní část podstavce zdobí reliéf Zvěstování Páně.s vyobrazením anděla, přinášejícího Panně Marii lilii, holubice (symbol Ducha Svatého) a trojúhelníku s okem (symbol Nejsvětější Trojice). Najdete zde i kartuši se znakem sladovnického cechu a chronogramem v nápise (zvýrazněná písmena - a římské číslice současně - nápisu tvoří v součtu letopočet 1713). Dřík sloupu zdobí kartuše s korunou i reliéfy monogramu Maria a Nejsvětější Trojice; hlavici pak akantové listy, hlavičky andílků a jablka.
Vrcholová Panna Maria Neposkvrněná – tedy Immaculata - je zobrazena trasičně, tj. stojící na zeměkouli, obtáčené hadem. Pod nohama má půlměsíc a jednou nohou stojí hadovi na hlavě. Socha Immaculaty stojí se sepjatýma rukama a pohledem k nebi vyjadřuje hlubokou zbožnost. Nad hlavou Panny Marie vidíme pozlacenou svatozář s hvězdičkami.
Sloup obklopuje Kamenná balustráda, v jejichž rozích stojí na pilířcích sochy světců. Prvním z nich je protimorový patron sv. Roch, který je zde zobrazen s knihou a - dnes již neexisující - palmovou ratolestí. Druhým je ochránce proti ohni, tedy svatý Florián. Je vyobrazen tradičně, ve vojenském oděvu a s přilbicí zdobenou pery na hlavě. V pravé ruce drží nádobu s vodou, kterou hasí hořící dům. Mučedníka sv. Šebestiána zde uvidíte v podobě mladého muže, přivázaného ke stromu a prostříleného šípy. Sv. Jan Nepomucký je vyobrazen jako kněz období baroka, který drží v obou rukou kříž. Zajímavostí této sochy je fakt, že v době jejího vzniku byl nejznámější český světec teprve blahoslaveným.
Mariánský sloup, u kterého se často konávaly bohoslužby na náměstí, byl opravován a restaurován v letech 1886, 1932 a 1989.
Morový sloup z maletínského pískovce je výzdobou zábřežského náměstí od r. 1713. Sloup je zasvěcen Panně Marii, jejíž socha stojí na válcovém sloupu. Podoba modlící se Světice vyjadřuje velkou zbožnost. Ten nese masivní dvoustupňový hranolový podstavec. Stupně jsou zvýrazněny masivními lištami Na dříku sloupu je reliéf zvěstování Páně. Na zadní straně podstavce najdeme v roušce nápis který je chronogramem:
leta kterehoz bvd
Dana Czest I
bohV I takI
MarII CzIsteI
pannIe
Zvýrazněná písmena tvoří římské číslice která vytváří letopočet 1713. Na balustrádě kolem podstavce jsou soch čtyř svatých: Floriána, Šebastiána, Rocha a Jana Nepomuckého. Sv. Roch měl původně palmovou ratolest. Ve výklenku v podstavci byla původně soška sv. Rosálie, kterou ovšem nějaký dobrák odebral kolem r. 1989. Stavbu sloupu realizoval dílna kameníka Jana Sturmera, návrh vypracoval Václav Render z Olomouce. Sloup nechal postavit sládek Josef Počta (jméno najdeme na podstavci i se znakem cechu sladovníků). Sloup byl několikrát opravován, v r. 1886 za 200 zlatých, v r. 1932 firmou Veselý ze Švábenic za 5.663 Kčs. Podle pramenů byl opravován v r. 1989 (to se ztratila sv. Rosálie) a podle nejnovějších snímků bych řekl i letos (2013). Nakonec má sloup zrovna 300 let.