Zaniklý klášter Královny Judity v Teplicích
Turistické cíle • Památky a muzea • Klášter
Klášter královny Judity v Teplicích. ( Nynější zámek)
O klášteru královny Judity Durynské v Teplicích– manželky českého krále Vladislava II. pocházejí nejstarší zprávy z období r.1158 – 1164.
Judita byla Vladislavovou druhou manželkou. První jeho ženou byla Gertruda Babenberská, která zemřela v r.1150 a 2 roky poté se tehdejší český kníže oženil s Juditou. dcerou Ludvíka II.,landkraběte Durynského. Nevěsta byla velice mladá necelých 18 let. Od římského panovníka Friedricha I. Barbarossy v r.1158 obdržel kníže Vladislav II.královský titul a stal se českým králem Vladislavem I. Jednalo se jenom o titul osobní, ne dědičný.Byl to projev díků za vojenskou pomoc proti nepřátelům Svaté říše římské.Tento titul zvýšil prestiž naší země, našeho panovníka i jeho manželky.
Judita byla důstojným partnerem pro Vladislava a nebyla dodnes zapomenuta.Tímto důkazem byla výstavba nejstaršího Kamenného mostu přes řeku Vltavu, o který se Judita zasloužila. Most byl v r.1342 stržen povodní a o pár let později byl nahrazen Václavovým mostem,který dnes nazýváme Karlovým.
Vladislav II.zemřel v r.1174, Juditě tehdy bylo asi okolo 40 let.Judita žila ještě asi dalších 30- 40 let po jeho smrti. Pečovala o potřebné a chudé,starala se o kněze.Měla ráda literaturu,byla sběhlá v politice a též v latinské řeči.
V Teplicích založila klášter benediktinek.( 12.století.)
Během husitských válek byl klášter vydrancován a jeptišky odtud odešly.Později byl na tomto místě postaven zámek, o jehož historii se začíná psát v 16.století, kdy teplické panství získal Volf z Vřesovic a rozhodl se tu vybudovat důstojné sídlo.
Dalším majitelům Vchynským bylo uprostřed třicetileté války sídlo zkonfiskováno a jeho majitelem se stal polní maršál Jan Aldringen. Jeho rod vlastnil majetek od r.1634 do 2.světové války, kdy přešel do majetku státu.
V areálu zámku se později prováděl průzkumný archeologický výzkum,který odkryl zachované části klášterního kostela a potvrdil některé údaje písemných pramenů k jeho historii.
Samotná klášterní bazilika byla zasvěcena Panně Marii a měla plochu 15,5 m x 40 m. Do dnešních dnů se z klášterní baziliky dochovala pouze románská krypta.
Je velice pravděpodobné, že Judita zemřela v klášteře a byla v něm pohřbena. V kryptě románské baziliky byla nalezena kostra ženy, jenž podle genetických vlastností a znaku lebky Judity a jejího syna Přemysla Otakara I. se podobnost potvrzuje.Lebka patřila ženě 75 – 80 let,dle čehož se dá usuzovat že by se mohlo jednat o královnu Juditu,která musela zemřít kolem r.1210.