Zbrašovské aragonitové jeskyně

Zbrašovské aragonitové jeskyně, které se nacházejí v lázeňské městečku Teplice nad Bečvou, jsme navštívili již několikrát, neboť patří ke světovým unikátům a jsou jedněmi z mála aragonitových jeskyní, které byly na naší planetě objeveny.

Zbrašovské aragonitové jeskyně byly objeveny již v prosinci 1912 při těžebních pracích. Poprvé jsme sem přijeli roku 1999, kdy se ještě chodili po starých chodních, protože rekonstrukce proběhla až v letech 2002 - 2005. Během prohlídky jsme se dozvěděli, že jeskyně vznikla působením atmosférických vod a také Teplých minerálních vod vystupujících z Velkých hloubek ve vápencích. Viděli jsme také unikátní aragonitovou výzdobu a sintrové povlaky, které připomínají koblihy. V jeskyni nám nebyla zima, protože teplota uvnitř je průměrně 14 °C. Od průvodkyně jsme se dozvěděli, že v roce 1914 byl proražen nový vchod do údolního svahu, opatřen dřevěnými stupni a jednoduchým přístřeškem nebo že koncem roku 1925 založili jeskyňáři ve spolupráci s dalšími institucemi oficiální „Spolek pro udržování Zbrašovských jeskyní v Hranicích" a v roce 1926 byly jeskyně zpřístupněny pro veřejnost. Zaujalo nás, že na sklonku 2. světové války sloužila Koblihová síň jako úkryt pro matky a děti ze Zbrašova.

Při druhé návštěvě jeskyní jsme se zase dozvěděli, že v letech 1952 - 1956 byla postavena nová provozní budova, návštěvní trasa byla vybavena novou elektroinstalací a z Mramorové síně byl vyražen 40-ti metrový východový tunel na lázeňskou Kolonádu. Bylo nám také vysvětleno, že ten aragonit je poměrně vzácná forma krystalického vápence, jenž při Vysokých tlacích a teplotách krystalizuje do rombické soustavy vytvářejíc obvykle dlouhé jehlicovité krystaly nebo že je pojmenován po španělském dole Molina de Aragon, ve kterém byl v roce 1788 poprvé popsán.

Mezi druhou a třetí návštěvou uběhlo sedm let. V pokladně jsme koupili vstupenku, v suvenýrech turistickou známku jeskyní a propasti a také jsme dostali razítko. Po půlhodině čekání jsme se ponořili do útrob jeskynního systému. Vybetonované chodníčky jsme brázdili pouze čtyři s průvodcem. Není tedy divu, že jsme trasu dlouhou 375 metrů prošli za 45 minut. Sestoupili jsme po schodišti strmou štolou do hloubky asi 16 metrů a chodbou jsme došli k propástce s mimoúrovňovým křížením prohlídkové trasy. Po mostě jsme pak přišli do Zasedací síně, kde nápadný skalní blok připomínal řečnický pult. Pak jsme přišli do Koblihové síně s pamětní deskou objevitele Josefa Chromého, která byla pojmenována podle zlatavých sférických útvarů na stěnách, podobných koblihám. Zde jsme také spatřili svatého Antoníčka, což byl kamenný výčnělek v podobě postavičky a mohli jsme si jej pro štěstí pohladit. Poté jsme schodištěm sešli do Gallašova dómu. Při vstupu di dómu jsme nahlédli do propasťovité Prokopovy kaple, kterou zaplňuje neviditelné „plynové jezero“ s trvale Vysokou koncentrací oxidu uhličitého. Pak jsme dóm opustili a na křižovatce chodeb U Vodopádu jsme shlédli krápníkovou výzdoba se sintrovými náteky a stalaktity. Pokračuje jsme do Křtitelnice, prostory pojmenované podle dutiny ve stěně, vytvořené skapávající vodou. Šli jsme dál a v postranním výklenku jsme si prohlédli trs jehlicovitých krystalů bílého aragonitu s příznačným názvem Ježek. Za ním jsme chodbou prošli do největší prostory Zbrašovských jeskyní Jurikova dómu, kam sestoupili poprvé v roce 1913 objevitelé, a to 42 m hlubokým komínem z povrchu. Průvodce nám sdělil, že dóm dostal jméno podle rajhradského mnicha Jurika, který roku 1169 údajně založil město Hranice. Po prohlídce dómu jsme kráčeli kolem jeskyně U Krokodýla a skupiny „gejzírových“ stalagmitů zvané Turecký hřbitov, do nově vyražené, 80 metrů dlouhé spojovací štoly, která byla vybudována při rozsáhlé rekonstrukci jeskyně v letech 2002 – 2005 a tak jsme se nemuseli již vracet toutéž trasou nazpět. Štolou jsme prošli do nově objevených jeskyněk a ocitli jsme pod mostem v propástce na Křižovatce. Následně jsme sestoupili schodištěm do nejníže položených prostor návštěvní trasy. Následovala Veselá jeskyně, nevelká prostora s pozůstatky třetihorních mořských usazenin. Došli jsme d poslední zpřístupněné prostory s názvem Mramorová síň, která vznikla postupným řícením stěn a stropů. Kromě výzdoby na stěnách jsme shlédli také tabulku, umístěnou před vstupem do východové štoly, která dokládá výšku hladiny řeky Bečvy při povodních v červenci roku 1997. Návštěvní trasa tím skončila a my jsme vyšli ven na nábřeží řeky Bečvy v těsné blízkosti Kropáčova pramene kyselky. Pak jsme se vrátili k autu, které jsme měli tentokrát zaparkované v lázních a jeli na zříceninu hradu Drahotuš.

VSTUPNÉ

Plné Senioři 65+ Děti 6 - 15 let, ZTP, studenti

100,-Kč 80,- Kč 50,- Kč

PŘÍPLATKY

Foto a video 40,-Kč

http://www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/zbrasovske-aragonitove-jeskyne/

Autor: jirkacek

Další články autora: 937

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli

5 turistů zde bylo a hodnotilo

4,80

vřele doporučuji

doporučuji

stojí za vidění

stavte se tam

nic zajímavého

Diskuse a komentáře k Zbrašovské aragonitové jeskyně

Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!

Vstoupit do diskuse

Přidat komentář