Železniční stanice v Čeperce
Turistické cíle • Žel. stanice
Tato obec byla stejně jako ostatní vsi mezi Hradcem Králové a Pardubicemi spojena železniční tratí z Pardubic do Liberce, jež byla vybudována v letech 1856-1857 a provozována akciovou společností "C. k. privátní Jiho-severoněmecká spojovací dráha" (něm. "Süd-nord-deutsche Verbindungsbahn"), a to až do jejího zestátnění v roce 1909. V tomto období však Čeperka žádnou vlastní zastávku nezískala, neboť k jejímu zřízení došlo až před 1. světovou válkou, což nám dokazuje zmínka ve "Venkově" z 26. července 1914:
"Nová osobní zastávka »Čeperka«. Mezi stanicí Opatovicemi a osobní zastávkou Stéblovou na trati severozápadní dráhy (dřívější jihoseveroněmecké) zřízena je nová osobní zastávka, Čeperka, která dne 27. července 1914 předána bude veřejné dopravě osob a zavazadel. Jízdní lístky bude tu vydávati traťový strážník, jenž bude i přijímati zavazadla, vlakem."
K tomuto datu byla skutečně v Čeperce zahájena neomezená osobní doprava a výprava zavazadel za doplatek. Původně se tak mělo stát již roku 1912. Zprvu nebyla v zastávce žádná čekárna, ta byla doplněna až později. Ovšem po dobu své dlouhé existence byla zastávka absolutně nevyhovující. Docházelo pouze k drobnějších a nutným opravám a k výstavbě reprezentativnějšího objektu nedocházelo, na což byl kolikrát smutný pohled, neboť v Čeperce mnohdy zastavovaly i různé slavnostní vlaky, např. 26. června 1921 na sokolský župní slet v Trutnově. Nikdy tu nebyl také výpravčí a odjezdy vlaků byly vždy v režii vlakvedoucích. Do všeobecného povědomí se zastávka dostala až v souvislosti se železničním neštěstím u Stéblové 14. listopadu 1960. Změna přišla až v roce 1997, kdy byl vybudován nový objekt zastávky podle projektu královéhradeckého ateliéru Pridos, jehož autorkou byla Zdenka Rumánková. Její realizací byla pověřena pardubická společnost SPRINT s. r. o. a k jejímu uvedení do provozu došlo 18. července 1997. Této rekonstrukci navíc předcházela vlna kritiky, což můžeme vyčíst např. z "Pardubických novin", jež vyšly 26. února 1997:
"Zavřené závory několik let ztrpčují místním život
Děti si zvykly a zkracují si přes ně cestu do školy, zatím se tu nic nestalo
Čeperka - Život někdy tropí pěkné hlouposti. V Čeperce na Pardubicku například velice záleží na tom, na které straně železniční tratě bydlíte, i na tom, jak daleko od oficiální zastávky.
Mají tu totiž přesně troje závory, ale zpravidla se zvednou pouze jedny - ty přímo u zastávky. Zbývající dvoje zůstávají zatvrzele dole, takže si místní natolik zvykli, že zavřené závory automaticky přecházejí i přejíždějí na kolech. Děti si tak dokonce jednou trasou zkracují cestu do nedaleké školy. Nejvíce asi trpí řidiči. Protože ti si přece jen přes zavřené závory netroufnou. A tak místo aby jeli jen pár metrů, se zatnutými zuby objíždějí cestu k jediným otevřeným závorám. Všechny troje jsou totiž mechanické a z malé zastávky by je měl všechny zvedat ten železničář, který má právě službu. Jenže právě on si službu "ulehčuje" a vůbec nic nedá na prosby ani křik. Přitom dvě obyčejné kliky k ovládání všech tří závor jsou vedle sebe. Pravda, frekvence projíždějících vlaků je tu vysoká. Jednokolejkou z Hradce Králové či z Pardubic prý za čtyřiadvacet hodin projede kolem sedmdesáti osobních i nákladních vlaků, to znamená každých deset minut. Navíc tu jediný železničář prodává jízdenky... A stahovat a vytahovat všechny závory prý nestihne. Paradoxy všedního života šly až tak daleko, že dozorčí z nedalekých Opatovic, pod jehož kompetenci Čeperka spadá, loni vydal písemný příkaz - při delší vlakové přestávce se závory musejí zvednout! Vše opět písemně potvrzeno, že to pracovníci z Čeperky vzali na vědomí. Jenže dozorčí je zřejmě moc daleko, má jiné povinnosti a nemůže tu trávit hodiny a sledovat, zda se jeho příkaz plní. V Čeperce se zase pro změnu "šušká", že za ruční obsluhu závor dostávají železničáři příplatky a ty že berou, i když své povinnosti nedodržují. Papírů se stížnostmi se tak již popsalo pěkných pár balíků, ale na jednání železničářů se nic nezměnilo. Je jen velkým štěstím a náhodou, že tu nikoho vlak nezachytil. Zatím. Po mnoha letech se nakonec sama obec rozhodla a na vlastní náklady buduje nové nádraží. Letošním červnem by se tedy měla situace kompletně změnit. I se závorami.
DRAHOMÍRA POVAŽANOVÁ"
Spolu s nově zřízenou zastávkou tu vznikla ještě hláska a závorářské stanoviště, odkud byly ovládány již zmíněné mechanické závory. Vše zmizelo v souvislosti s rekonstrukcí a zdvoukolejněním železniční trati v letech 2014-2016, kdy se z hlásky stala čekárna pro cestující. Po dokončení stavby získala obec zmodernizovanou zastávku s podchodem a novým vnějším nástupištěm u koleje č. 1, protihlukovou ochranu, vyšší zabezpečení úrovňových přejezdů, modernizovanou stezku pro pěší podél trati s lávkou přes Opatovický kanál a zrekonstruované komunikace po stavbě. Detail dnešní stanice lze dohledat i s příjezdy a odjezdy na webu Českých drah: https://www.cd.cz/stanice/5456900.
"Nová osobní zastávka »Čeperka«. Mezi stanicí Opatovicemi a osobní zastávkou Stéblovou na trati severozápadní dráhy (dřívější jihoseveroněmecké) zřízena je nová osobní zastávka, Čeperka, která dne 27. července 1914 předána bude veřejné dopravě osob a zavazadel. Jízdní lístky bude tu vydávati traťový strážník, jenž bude i přijímati zavazadla, vlakem."
K tomuto datu byla skutečně v Čeperce zahájena neomezená osobní doprava a výprava zavazadel za doplatek. Původně se tak mělo stát již roku 1912. Zprvu nebyla v zastávce žádná čekárna, ta byla doplněna až později. Ovšem po dobu své dlouhé existence byla zastávka absolutně nevyhovující. Docházelo pouze k drobnějších a nutným opravám a k výstavbě reprezentativnějšího objektu nedocházelo, na což byl kolikrát smutný pohled, neboť v Čeperce mnohdy zastavovaly i různé slavnostní vlaky, např. 26. června 1921 na sokolský župní slet v Trutnově. Nikdy tu nebyl také výpravčí a odjezdy vlaků byly vždy v režii vlakvedoucích. Do všeobecného povědomí se zastávka dostala až v souvislosti se železničním neštěstím u Stéblové 14. listopadu 1960. Změna přišla až v roce 1997, kdy byl vybudován nový objekt zastávky podle projektu královéhradeckého ateliéru Pridos, jehož autorkou byla Zdenka Rumánková. Její realizací byla pověřena pardubická společnost SPRINT s. r. o. a k jejímu uvedení do provozu došlo 18. července 1997. Této rekonstrukci navíc předcházela vlna kritiky, což můžeme vyčíst např. z "Pardubických novin", jež vyšly 26. února 1997:
"Zavřené závory několik let ztrpčují místním život
Děti si zvykly a zkracují si přes ně cestu do školy, zatím se tu nic nestalo
Čeperka - Život někdy tropí pěkné hlouposti. V Čeperce na Pardubicku například velice záleží na tom, na které straně železniční tratě bydlíte, i na tom, jak daleko od oficiální zastávky.
Mají tu totiž přesně troje závory, ale zpravidla se zvednou pouze jedny - ty přímo u zastávky. Zbývající dvoje zůstávají zatvrzele dole, takže si místní natolik zvykli, že zavřené závory automaticky přecházejí i přejíždějí na kolech. Děti si tak dokonce jednou trasou zkracují cestu do nedaleké školy. Nejvíce asi trpí řidiči. Protože ti si přece jen přes zavřené závory netroufnou. A tak místo aby jeli jen pár metrů, se zatnutými zuby objíždějí cestu k jediným otevřeným závorám. Všechny troje jsou totiž mechanické a z malé zastávky by je měl všechny zvedat ten železničář, který má právě službu. Jenže právě on si službu "ulehčuje" a vůbec nic nedá na prosby ani křik. Přitom dvě obyčejné kliky k ovládání všech tří závor jsou vedle sebe. Pravda, frekvence projíždějících vlaků je tu vysoká. Jednokolejkou z Hradce Králové či z Pardubic prý za čtyřiadvacet hodin projede kolem sedmdesáti osobních i nákladních vlaků, to znamená každých deset minut. Navíc tu jediný železničář prodává jízdenky... A stahovat a vytahovat všechny závory prý nestihne. Paradoxy všedního života šly až tak daleko, že dozorčí z nedalekých Opatovic, pod jehož kompetenci Čeperka spadá, loni vydal písemný příkaz - při delší vlakové přestávce se závory musejí zvednout! Vše opět písemně potvrzeno, že to pracovníci z Čeperky vzali na vědomí. Jenže dozorčí je zřejmě moc daleko, má jiné povinnosti a nemůže tu trávit hodiny a sledovat, zda se jeho příkaz plní. V Čeperce se zase pro změnu "šušká", že za ruční obsluhu závor dostávají železničáři příplatky a ty že berou, i když své povinnosti nedodržují. Papírů se stížnostmi se tak již popsalo pěkných pár balíků, ale na jednání železničářů se nic nezměnilo. Je jen velkým štěstím a náhodou, že tu nikoho vlak nezachytil. Zatím. Po mnoha letech se nakonec sama obec rozhodla a na vlastní náklady buduje nové nádraží. Letošním červnem by se tedy měla situace kompletně změnit. I se závorami.
DRAHOMÍRA POVAŽANOVÁ"
Spolu s nově zřízenou zastávkou tu vznikla ještě hláska a závorářské stanoviště, odkud byly ovládány již zmíněné mechanické závory. Vše zmizelo v souvislosti s rekonstrukcí a zdvoukolejněním železniční trati v letech 2014-2016, kdy se z hlásky stala čekárna pro cestující. Po dokončení stavby získala obec zmodernizovanou zastávku s podchodem a novým vnějším nástupištěm u koleje č. 1, protihlukovou ochranu, vyšší zabezpečení úrovňových přejezdů, modernizovanou stezku pro pěší podél trati s lávkou přes Opatovický kanál a zrekonstruované komunikace po stavbě. Detail dnešní stanice lze dohledat i s příjezdy a odjezdy na webu Českých drah: https://www.cd.cz/stanice/5456900.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.131, 15.770)
Poslední aktualizace: 6.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Čeperka
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Železniční stanice v Čeperce
Čeperka
Vesnice
Tato obec na Pardubicku je poprvé písemně zmíněna v roce 1777 a své jméno obdržela po největším rybníku, který byl kdy v Čechách založen - „na dvě míle veliké“ Velké Čeperce. Ta měla v údobí své největší slávy, tj…
0.5km
více »
Návesní parčík v Čeperce
Park
Dnes je tato lokalita nazývána jako návesní, ale dříve se nacházela přímo mimo obec, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/m…
0.5km
více »
Les Kulhánov
Přírodní park
Tento lesní masiv o výměře 1,2 km2 se nachází na katastru obce Čeperka u Pardubic, a to mezi samotnou obcí a obcemi Podůlšany a Libišany, přičemž na severu byl přeťat výstavbou dálnice D 35 a na jihu je od lesa „B…
0.9km
více »
Elektrárny Opatovice nad Labem
Elektrárna
Stavba této tepelné elektrárny byla zahájena 5. července 1956, kdy byl v Opatovicích nad Labem slavnostně vyhlášen a podepsán zástupci KNV Hradec Králové a Pardubice a ministrem energetiky RNDr. Františkem Vlasáke…
1.6km
více »
Opatovice nad Labem - Socha sv. Václava
Socha
Opatovice nad Labem sú spájané okrem elektrárne aj s dnes už neexistujúcim opatovckým kláštorom. Píše sa o ňom v Povesti o kláštornom poklade nazvanom Opatovický poklad v Starých povestiach českých od Aloise Jiráska. Pri prechádzke obcou Opatovice nad Labem som kláštorný poklad nenašiel, pozrel som si iné poklady obce, dve sochy dôležitých osobnosti minulosti Českej zeme. Okrem sochy sv. Jana Nepomuského ďalšou je socha sv. Václava, českého kniežaťa a svätca považovaného za hlavného patróna českého nár…
2.2km
více »
Kaplička Panny Marie v Podůlšanech
Kaple
Všeobecně se tvrdí, že tento zděný hranolovitý objekt s nízkou oplechovanou jehlanovitou střechou, jež je zakončena železným křížem, byl vystavěn až na počátku 20. století, ale to není vůbec pravda. Tehdy prošel pouze opravou a některými úpravami. Spolu s druhou kapličkou na rozcestí cest do Starých Ždánic, zdemolovanou při dopravní nehodě v roce 2022 (viz https://pardubicky.de…
2.2km
více »
Písník za elektrárnou v Opatovicích nad Labem
Rybník
Když se vydáme z Opatovic nad Labem přes přivaděč labské vody do zdejší elektrárny, narazíme na trojici písníků, jež nebyly dosud oficiálně pojmenovány. Často jsou označovány čísly: 1-3, někdy se jim říká podle zd…
2.3km
více »
Podůlšany
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již během doby bronzové, což dokazuje nález popelnicového pohřebiště počátkem 90. let 19. století. První písemná zmínka o obci, která byla dříve nazývána též jako Podolšany, pochází z r…
2.4km
více »
Vrškovský rybník
Rybník
Původně byla tato libišanská vodní plocha o dnešní celkové ploše 2,9 ha bez pojmenování. Později se jí začalo říkat „Obecní“ či „Libišanský rybník“, aby se nakonec jeho název ustálil ve 2. polovině 80. let 20. sto…
2.4km
více »
Opatovice nad Labem - Kostel sv. Vavřince
Kostel
Dominantou obce Opatovice nad Labem je chránená kultúrna pamiatka Českej republiky - rímskokatolícky románsko - gotický kostol zasvätený sv. Vavřincovi, diakono…
2.5km
více »
Podůlšany - kostel sv. Mikuláše
Kostel
Podůlšany - obec, která se nachází při silnici mezi Hradcem Králové a Lázněmi Bohdaneč. Ves je prvně historicky doložena již roku 1142 a to ve spojitosti s opatovickým klášterem. Podůlšany protéká Opatovický kanál…
2.6km
více »
Přírodní památka "Tůň u Hrobic"
Přírodní památka
Když se podíváme do starých map, např. do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113) neb…
2.6km
více »
Přírodní památka „Hrozná“ u Opatovic nad Labem
Fotogalerie
Jedná se o staré říční rameno řeky Labe, které se mělo stát slepým po regulačních pracích v roce 1910 a v následujících obdobích se postupně zmenšovalo zanášením sedimenty. Ve skutečnosti proběhlo narovnání toku ř…
2.8km
více »
Opatovice nad Labem - Pomník obetiam 1. a 2. svetovej vojny
Památník
Obec Opatovice nad Labem v Polabskej nížine je starobylou obcou, na jej území bolo osídlenie už v dobe bronzovej. Počas storočí sa v Opatovicích udiali významné…
2.8km
více »
Libišany - památky
Drobné památky
Libišany, obec ležiaca na rozmedzí kralovohradeckého a pardubického kraja leží 8 kilometrov juhozápadne od mesta Hradec Králové. Podľa archeologických nálezov bolo toto územie osídlené už v pravekých dobách. Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1436, kedy kráľ Zigmund zastavil Libišany istému Zdeňkovi Švábovi z Chvalovic. V obci je niekoľko drobných pamiatok, tri z nich sú neďaleko od seba v centrálnej návsi obce. "Dvojičkou" je zvonička a kamenný kríž. Zvonička je stále funkčná, je stavbou s kruhový…
2.9km
více »
Kunětická hora ze Stéblové - nové značení
Trasa
Trasa ze Stéblové na Kunětickou horu je mezi hradeckými a pardubickými obyvateli notoricky známá a oblíbená. V roce 2010 však došlo ke změně jejího vedení a tím i k jejímu prodloužení o cca 3 km. Především j…
3km
více »
Bukovina nad Labem (PA)
Vesnice
První písemná zpráva o obci Bukovina nad Labem, která leží cca v polovině cesty mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, pochází z roku 1340. V obci na návsi najdeme dřevěnou zvoničku, monumentální pomník ukřižování a pomník obětem 1. sv. války z roku 1937, který byl postaven u příležitosti 20. výročí bitvy u Zborova. V jižní straně obce u parčíku se nachází pomník se sochou sv.…
3.8km
více »
Vysoká nad Labem - železný most
Most
Železný most u Vysoké nad Labem byl postaven již v roce 1883 a veřejnosti slouží po několika opravách dodnes. Někdy je chybně označován za stavbu spojenecké pomoci po 2. sv. válce, jako např, most „Klapák“ přes Or…
4.3km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
5.3km
více »
rozhledna Milíř nad Vysokou nad Labem
Tipy na výlet
Míříme za výhledy, míříme na vrch Milíř, který se nalézá nad obcí Vysoká nad Labem, cca 7 km jižně od centra Hradce Králové. Od října 2013 míříme nejen ne vrch Milíř, ale i k rozhledně stejného jména, tedy k rozhledně Milíř. Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné…
5.3km
více »
Perníková chaloupka
Tipy na výlet
cílem Vašeho výletu může být úžasné místo zvané Perníková chaloupka, doporučuji vlastní dopravní prostředek. Perníkovou chalouku naleznete v Rábech u Pardubic, jedná se o bývalý lovecký zámeček, který si nechal po…
6.1km
více »
Kunětická hora
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje k dominantě východního Polabí, ke Kunětické hoře, která se nachází cca 7 km od centra Pardubic a cca 15 km od centra Hradce Králové. Historie hradu, který založil vůdce Orebitů Diviš Bořek z Miletínka na osamělé znělcové kupě, sahá do doby husitské, do let 1421-23. Za doby Pernštejnů byl hrad v období od konce 15. století až do poloviny 16. století významně…
6.3km
více »
Kunětická hora
Kopec
Je výraznou dominantou Pardubicka. Nachází se 1,5 km severozápadně od Kunětic a 5,5 km severovýchodně od středu Pardubic. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 307 m a vystupuje 85 m nad ok…
6.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Perníková chaloupka - Muzeum perníku a pohádek
Muzeum
Perníkovou chaloupku - Muzeum perníku a pohádek najdeme v bývalém loveckém zámečku z roku 1882 mezi obcí Ráby a Kunětickou horou. Dětičky zde naleznou expozici skřítků, strašidel, pohádkové peklo, Ježíškovo nebe a…
6.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Kunětická hora - hradní studna
Hrad
Hradní studnu najdeme v zatáčce při výstupu k hradu. Nachází se v prostoru tzv. dolní Ohrady, kde dříve byla umístěna další hospodářská stavení. Dle archivních pramenů byla původní hloubka studny více než 70 metrů…
6.3km
více »
Kunětická hora - dominantní kopeček „Kuňka“ a zajímavý pozdně gotický hrad
Hrad
Před několika desítkami milionů let (ve třetihorách) se na území dnešního Pardubicka ze země vyloupl zaoblený kopeček. Široko daleko kolem něj se rozkládala pouze samá rovina. Kdyby Kunětická hora neležela v rov…
6.3km
více »
Pardubice - zámek
Zámek
Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům…
9.9km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
9.9km
více »
Pardubice - město
Město
Pardubice leží ve Východních Čechách, jižním směrem od Hradce Králové. Pardubice jsou městem perníku, koňských dostihů Velká Pardubická a plochodrážních závodů Zlatá přilba. Město se rozkládá na soutoku Labe a C…
10.4km
více »