Les Kulhánov

Tento lesní masiv o výměře 1,2 km2 se nachází na katastru obce Čeperka u Pardubic, a to mezi samotnou obcí a obcemi Podůlšany a Libišany, přičemž na severu byl přeťat výstavbou dálnice D 35 a na jihu je od lesa „Bažantnice“, ležícím na severní části bývalého rybníka „Velké Čeperky“, oddělen „Opatovickým kanálem“, který byl vybudován v roce 1513 jako „Velká strúha“ a je nejvelkolepější ukázkou vodního stavitelství Vojtěcha z Pernštejna, vlastníka pardubického panství. Jeho úkolem nebylo jen opatřování dříve postrádané vody s mnoha mlýny, ale sloužil také k přeměně neplodných písčin v rybníky („Velká“ a „Malá Čeperka“, „Oplatil“, „Rozkoš“, „Bohdaneč“, „Skříň“, „Rozhrna“, „Jezero“, „Semtín“, „Břeh“, „Semín“, „Žernov“, „Sopřeč“). Díky výše zmíněnému se stal 30. května 1978 nemovitou kulturní památkou. Nejvyšším bodem „Kulhánova“ je bezejmenná vyvýšenina v severovýchodní části lesa, nedaleko lokality „Za mostem“, jež dosahuje výšky 226,4 m n. m. Stejné pojmenování nesou i luka směrem k Libišanům, to proto, že les dříve sahal až k okresní silnici z Podůlšan do Libišan.

Jeho rozsah můžeme porovnat s dnešním stavem např. ve vojenských mapách z let 1879 a 1913. Dnes tato místa („Cikánka“, „Pod placem“, „Na pískách“, „Olšiny“ a „Zelniště“) slouží jako pole a louky. Malý zbytek podél Opatovického kanálu zůstal zalesněn, a to tzv. „Koutka“. Jižní část se již od nepaměti nazývá Benedice, což můžeme vidět v císařském otisku stabilního katastru z roku 1839, který zhotovili adjunkt 2. třídy Anton Czerny a geometr 4. třídy Ludwig Demmer. V té době byla část „Benedice“ vykácena a náležela podůlšanské obci (později zvaný též jako „Podůlšanský Obecní les“). Jinak oba lesy – „Kulhánov“ a „Benedice“ – náležely až do pozemkové reformy po vzniku ČSR pardubickému komornímu panství a před ním jednotlivým vlastníkům Čeperky. Původní rozsah lesního masivu lze najít rovněž v mapě opatovického revíru od zemského měřiče Ing. Jakuba Schmidta z roku 1782.

V porostní mapě revíru Opatovice z roku 1846, v porostní mapě revíru Čeperka od lesního kontrolora W. Fabiana z roku 1899 a na hospodářské mapě čeperského revíru z roku 1901 je vidět, že se vlastnictví podůlšanské obce v lese „Benedici“ postupně zvětšovalo. Zároveň si můžeme všimnout plánovaných a provedených změn v porostu s jejich datací, jež byly do mapy zakresleny. Další změny jsou zaznamenány v hospodářské mapě lesa Kulhánov 1917-1926, kterou vyhotovil Ferdinand Kučera v roce 1920, a v geometrickém plánu čeperské části lesa „Kulhánova“ od pardubického civilního geometra Ing. C. Siniawského z roku 1943.

Roku 1885 tu byla provedena pardubickým vodním družstvem nivelizace terénu. Znovu se „Kulhánov“ zapsal do dějin koncem 2. světové války, kdy 22. února 1945 utekla z Opatovic nad Labem sedmičlenná skupina sovětských válečných zajatců, kteří byli v této obci přechodně ubytováni po stodolách. Zajatci utekli právě do lesa „Kulhánov“, kde se chtěli ukrýt, což jim bylo osudné. Místo, aby pokračovali dál, zůstali na místě a druhý den les obklíčili němečtí vojáci, kteří je pochytali a odvezli do písníku u Libišan, kde je postříleli a jejich mrtvoly nechali na místě. Místní občané je nejprve pohřbili přímo na místě jejich popravy a později exhumovali a uložili na místním hřbitově do společného hrobu.

Lokalita je známá zejména svou přírodou, protože se jedná o pozůstatek původního lužního lesa s bohatou druhovou skladbou, přičemž nejvíce zastoupeny jsou druhy: dub letní, olše lepkavá, jasan ztepilý, lípa srdčitá a lípa velkolistá. K nim později přibyly výsadby smrku ztepilého, borovice lesní a borovice vejmutovky. Z dalších dřevin se tu vyskytují: stále více se rozšiřující střemcha obecná, krušina olšová a bez černý. Bylinnému patru dominuje zase ostřice třeslicovitá. Vedle mnoha různých druhů ptáků, plazů a hmyzu zde nalezneme také kriticky ohroženou žábronožku sněžní (1941 Rudolf Šrámek-Hušek, 1989 Jan Leypold, 2004 Blanka Mikátová, 2005 Bohuslav Mocek & Blanka Mikátová, 2007 Veronika Sacherová). V roce 2007 vybudovali v lese žáci ZŠ z Čeperky naučnou Ptačí stezku. Kromě ní tu byly vybudovány ptačí budky a krmítka a došlo k opravě lávky, aby byla oblast dobře přístupná, neboť Opatovický kanál se nedá snadno překročit. Ironií se stalo to, že v letech 2007-2008 byla vykácena část dubového porostu v jižních partiích Kulhánova, v nichž hnízdili právě různí ptáci, zejména strakapoudi. 26. května 2016 došlo k požáru tohoto lesa, kde se místní SDH neobešel bez posil ze Srchu, Libišan, Starých Ždánic a profesionální jednotky z Pardubic.