Vrškovský rybník

Původně byla tato libišanská vodní plocha o dnešní celkové ploše 2,9 ha bez pojmenování. Později se jí začalo říkat „Obecní“ či „Libišanský rybník“, aby se nakonec jeho název ustálil ve 2. polovině 80. let 20. století na jménu „Vrškovský rybník“, které bylo odvozeno od lokality, jež je jedním z nejstarších místních toponym, zmíněna již v tereziánském a josefinském katastru a doložena rovněž indikační skicou stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Františka Růžičky a geometra 4. třídy Franze Wenka (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR250018400).

Tehdy se zde však žádný rybník nenacházel, což nám dokládá též I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112), pouze obecní pastviny, které vedly jižním směrem až na hranici s podůlšanským katastrem a jako podmočené byly zmíněny již v registře rybničné z roku 1520, kdy vody z nich poškozovaly majetky podůlšanských hospodářů (rybník se v této době nacházel nejspíše v lokalitě „Na nivách“, což měla ještě počátkem 20. století dokazovat trojice struh přes zahrady několika usedlostí, vzdálených od sebe 5 m a vysoká pevná hráz z hlíny, z čehož se usuzovalo, že sloužil k zavodnění ochranných příkopů zdejší tvrze a snad i dvora).

Na ně navazovaly východním směrem pozemky místních rolníků, a to od cesty do Liščí až na pomezí libišanského a čeperského katastru (Jana Půlpána z čp. 35, Václava Brzka z čp. 3, Jana Hynka z čp. 34, Jana Novotného z čp. 27, Jana Klapky z čp. 5, Václava Brzka z čp. 12, Jana Pospíšila z čp. 4, Václava Malíře z čp. 26 a mnoha dalších). Malý obecní rybník byl situován až na jih od Liščí mezi dvojicí cest, jež mířily k lesnímu masivu Kulhánova a dále k Čeperce (přibližně v místě mezi dnešními lokalitami „Vrškovský“ a „Na Liščí“). To vše můžeme nalézt rovněž v mapě II. vojenského mapování z roku 1853, kdy ještě Kulhánov končil téměř u něj.

Také v následujících letech se situace nezměnila, což nám dokládá citace z knihy "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis", kterou v roce 1909 vydal a redigoval František Karel Rosůlek: "Katastrem libišanským protéká Rajský potůček, pramenící se ze studánky v Praskačce. Rybníků jest tu málo, jen dolíky na lukách po dobývání rašeliny, na př. Malířův dolík a j., a dva rybníčky násadní." Teprve při pozdější těžbě rašeliny pro v roce 1897 založené lázně v Bohdanči vzniklo koncem 19. století v těchto místech několik drobných vodních ploch, jež však byly postupně zavezeny. Stejně tak dopadl rybník, který se nacházel na místech dnešních zahrádek a mokřin na jih od současného položení Vrškovského rybníka. Zaznamenán byl např. v kartografických dílech z dob německé okupace či v katastrálních mapách z počátku 50. let 20. století. Jedním z posledních důkazů jeho existence jsou: vojenská topografická mapa v měřítku 1 : 5 000 z roku 1958 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_1__M-33-68-(137)) a státní mapa v měřítku 1 : 5 000 z roku 1964, kterou zhotovila Ústřední správa geodézie a kartografie (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=sm5&idrastru=D6-1_Hradec_Kralove_8-4_1964).

V dnešním položení můžeme Vrškovský rybník, jenž vznikl zavodněním prohlubně po těžbě rašeliny a je napájen vodami Rajské strouhy, vidět až počátkem 60. let 20. století, zejména v leteckém měřicím snímku z roku 1961 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1961.HKRA93.25301&bz=-647048.87,-1048274.48), zatímco ještě v roce 1959 v těchto místech žádná vodní plocha nebyla (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1959.HKRA83.06011&bz=-647048.87,-1048274.48). Do současné velikosti se rozrostl rybník během pouhých 3 let, kdy začal sloužit jak k chovu ryb i vodní drůbeže, tak jako zdroj tolik potřebné protipožární vody, pokud pomineme letní koupání a zimní bruslení místního obyvatelstva. Jmenujme však i to, že v květnu 1972 měl do něj kvůli závadě na řízení sjet automobil GAZ. V roce 2004 navíc vznikl Klub rybářů Libišany, který od té doby chová v rybníku ryby, pořádá zde pravidelné rybářské závody a vůbec se stará o celé okolí. Obec mu pronajímá rybník vždy na desetileté období. Roku 2008 došlo k opravě stavidla.

Avšak protože rybník vznikl poměrně nedávno, na svoji celkovou revitalizaci si musel počkat až do let 2018-2019, kdy došlo k jeho částečnému odbahnění, rozšíření volné vodní plochy a odtěžení části rákosin, opravě hráze a požeráku a tím zamezení úniku vody ze zdrže rašelinovým podložím, zajištění dostatečného přítoku do nádrže formou rozdělovací hrázky – bezpečnostním přelivem, zřízení tůní v rákosinách jako útočiště pro obojživelníky, vykácení některých náletových dřevin a vůbec k úpravě celého okolí. Dokumentace pro její provádění od Ing. Zdeňka Andrýse vznikla již v roce 2016 (viz https://www.envicons.cz/index.php?part=reference&id=56), veřejná zakázka byla vypsána 11. dubna 2018, za zhotovitele byla 19. června 2018 vybrána společnost KVIS Pardubice a. s. + ZVÁNOVEC a. s., s níž byla smlouva o dílo podepsána 6. srpna 2018.

A skutečně se tyto práce provedly tak kvalitně, že je rybník nejen pouhým krajinotvorným prvkem, ale místem, kde se stojí za to opravdu zastavit, projít se a prostě se jen kochat zdejším vodním zátiším, případně sledovat život místní vodní fauny, která se postupně rozrůstá o mnohé další druhy. Tato místa jsou tak velkou ozdobou obce a i já sám, když mám cestu okolo, tak se tu musím stavit, protože je zde hezky ve všech ročních obdobích.