Zimní Šumperk a „Krása loštických pohárů“

Hnědé nebo hnědočervené keramické poháry se svými typickými puchýři proslavily malé Městečko Loštice na Šumpersku téměř po celé Evropě. Většina tehdejší produkce však našla uplatnění v zemích střední Evropy. Poháry byly loštickými hrnčíři vyráběny od přelomu 14. a 15. století až do poloviny 16. století.

Tato keramika je naprostým unikátem mezi ostatní stře­dověkou hrnčířskou výrobou v celé střední Evropě. I proto se některé evropské dílny, např. v Budapešti nebo Regensburgu, pokoušely o napodobeniny těchto nádob s obsahem od čtvrtiny žejdlíku po jeden celý žejdlík (1 žejdlík je 0,358 litru). Poháry jsou vyráběny z grafitové hlíny s obsahem pyritu.

Několik mimořádných exemplářů je zdobeno stříbrným kováním, na šumperské výstavě však byly k vidění pouze prostřednictvím plakátů. Ve stejné formě zde byl vidět i slavný obraz „Zahrada pozemských rozkoší“ od Hieronyma Bosch, na kterém je loštický pohár také vyobrazen.

Loštické poháry byly kromě Šumperska ve větším množství nalezeny ve východních Čechách i na východním Slovensku, ale objevili je i archeologové v Chorvatsku, na Ukrajině, v Rakousku, Uhrách i Německu. A Hieronymus Bosch není jediný umělec z území dnešní Belgie, který loštické poháry na svých plátnech zobrazil.

Loštickou keramiku - podle funkce - dělíme do pěti skupin. Jedná se o hrnce, poháry, poklice, trojnožky a zvláštní keramické tvary a miniatury. Podle tvaru se pak jedná o skupiny tři. První skupinou jsou poháry bez oušek s vysokým a překlopeným hrdlem, druhou poháry s oušky a vysokým, rovným hrdlem a tou třetí poháry nižší a baňatější, s oušky a hrdlem nízkým, dovnitř zešikmeným a se žlábkem pro pokličku.

Šumperské Vlastivědné muzeum se – z pochopitelných důvodů - loštickým pohárům věnuje dlouhodobě a pravidelně. Například Dr. Goš je považován za odborníka na tuto problematiku a bývá pravidelně zván i k nálezům v zahraničí.

Muzeum sídlí v někdejším příměstském hospodářském statku Franze Tersche z počátku 19. století, který byl využíván pro chov skotu a výrobu mléčných výrobků. Tento rozsáhlý prostor čtvercového byl následně ve 30. letech 19. století doplněn o klasicistní panský obytný dům. V 80. letech 19. století pak byl tento dům přestavěn architektem Hinträgerem na novorenesanční palác. Palác byl již majetkem barona Chiariho a na počátku 20. století byl ještě rozšířen. V 60. a 70. letech 20. století byly všechny stavby - teď už Pavlínina dvora -rekonstruovány pro potřeby městských kulturních zařízení a Pavlínin dvůr byl vyhlášen kulturní památkou.

Přesto, že ve sbírkách Vlastivědného Muzea Šumperk se loštických pohárů nachází relativně hodně, poslední velká a samostatná výstava na toto téma proběhla, pod názvem „Krása loštických pohárů“, v Rytířském sále šumperkého muzea v zimních měsících na přelomu let 2008 a 2009.

Tato výstava je v současné době instalována v prostorách Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích, kde bude k vidění do 29. prosince tohoto roku.

Ve větším množství se na loštické poháry můžete celoročně podívat v expozici muzea v Mohelnici.

Kopie loštického poháru si můžete zakoupit v prostorách Vlastivědného Muzea v Šumperku za cca 500,- Kč.

A pokud je možné spojit návštěvu muzea s procházkou po zasněženém městě a jeho méně známých památkách z období baroka a secese, je to vlastně bonus navíc.