Zlámanec - drobné památky obce

Zlámanec je vzdušnou čarou od Zlína vzdálen asi 9 km a leží v jihozápadní části Vizovických vrchů. Zástavba obce se rozkládá v horní části jednoho z údolí okolo soutoku Neradovského a Štěpánovského potoka. Jejich spojením vzniká Zlámanecký potok, vlévající se v Bílovicích do říčky Březnice. V dědince, která je od ostatních sídel v okolí oddělena zalesněnými i holými hřbety s pastvinami, si jejich 340 obyvatel nejspíš musí připadat jako zapadlí vlastenci, neboť i já se tam při mé krátké návštěvě cítil jako na konci světa. Nicméně mne to, co jsem zde spatřil (a pak to, co protentokrát zůstalo mým zrakům skryto a já si o tom přečetl až doma) natolik zaujalo, že jsem si slíbil, že se sem musím zase někdy vrátit.

 

Původně se víska jmenovala Zlámaný Újezd. To podle svého umístění ve zvrásněném, „zlámaném“ terénu. První písemná zmínka v análech pochází z LP 1392, kdy ji hradišťský žid Adam prodal Heraltovi z Kunštátu, předtím ji ale vlastnil Jeneč Janáč z Újezda. Později se majitelé dvora a vsi střídali až do roku 1686, kdy statek připadl Dominiku, hraběti z Kounic, čímž se vesnice stala součástí uherskobrodského panství.

 

 

Ve Zlámanci se zachovala řada památek lidové architektury.

K nejvýznačnějším patří usedlost č.p.37 stojící na návsi a pocházející z konce 18.století.

V pravé její části je umístěna světnice a vprostřed chodba se vstupem do kuchyňky. V ní stojí velká pec, která zabírá i část sousední světnice. V levé části domu se nachází komora. Stavení má nad všemi místnostmi ještě polopatro, jež bylo využíváno jako spižírna. Dvůr obklopuje objekt s chlévy, stodola a malý domek (výměnek). Nad ním je ve svahu umístěn klenutý sklep. Všechny budovy usedlosti byly roku 1995 opraveny a nově zastřešeny.

V dědině se nachází také jeden z původních dřevěných křížů v celé oblasti. Byly budovány z mohutných trámů a doplněny plechovou pomalovanou podobiznou ukřižovaného Krista, jenže téměř u všech za ten čas dřevo zhnilo a proto byly nahrazeny kamennými krucifixy.

Zlámanecký kříž pochází z roku 1874 a zdobí jej vyřezávané reliéfy nástrojů použitých při mučení Ježíše před ukřižováním. Dále pak reliéf kohouta, který zakokrhal, když Petr zapřel Krista, žebříku použitého při snímání mrtvého těla z kříže, monstrance s hostií a třiceti stříbrných, jenž Jidáš obržel za zradu Ježíše Krista.

K dalším zajímavým památkám patří sloupková boží muka stojící poblíž areálu zemědělského družstva u polní cesty či sušárna ovoce a seník na kraji obce.

(Já měl kvůli odjezdu autobusu na „průzkum“ Zlámance slabou půlhodinku a na vlastní zraky viděl jen památné stavení č.p.37 a v horní části vsi pak kapli Panny Marie Svatohostýnské a pěkný kamenný kříž lemovaný stromy, stojící u silnice naproti budově Obecního úřadu.)