Osvětim - koncentrační tábor Auschwitz (I., II.- Březinka) POLSKO

Ještě před odjezdem do Osvětimi (do státního muzea, patřícího mezi světové památky UNESCO) se přečetlo mnoho článků z internetu o osvětimských hrůznostech. Z informací podaných „na papíře“ mrazilo. Skutečná úzkost však přepadla při návštěvě místa, kde rukou nacistické mašinerie bylo v letech 1940-1945 zmařeno velmi brutálními způsoby (z valné většiny otráveno v plynových komorách) více než 1 100 000 nevinných lidských životů, především Židů…

Autoři knih, lidé, kteří Osvětim přežili, sdělují číslo mnohem vyšší, a to nejen z důvodů likvidace záznamů o vězních.

Názory na počet* mrtvých se však velmi liší - viz vložený odkaz pod článkem.

Nedokážu  slovy vyjádřit  pocity, které probíhaly nitrem, především při pohledu na obrovské  množství lidských vlasů a osobní věci mrtvých... boty, kojenecké oblečení, kartáčky na zuby, štětky na holení, protézy...

Osvětim je symbolem genocidy a nelidskosti.

 

HOLOCAUST (slovo řeckého původu, které znamená "oběť ohněm") - systematické vyvražďování, úplné zničení (vyhlazení prací, zastřelením, vyhladověním, lékařskými experimenty, týráním, absencí zdravotní péče, později hromadným trávením v plynových komorách) - v období druhé světové války především Židů (zabito zhruba 6 000 000 ). Oběťmi zločinu proti lidskosti nejen v Osvětimi, ale i v mnoha jiných táborech v Evropě byli Cikáni, Poláci, Rusové, Češi, Slováci, Ukrajinci, Francouzi, Řekové, Němci, Norové, Belgičané, Nizozemci, Litevci, Rakušané a další ...

Vězni prvních koncentračních táborů, založených v Německu byli něm. odpůrci režimu, také rasově méněcenní - Židé, Romové, též homosexuálové, Svědkové Jehovovi... lidé, jejichž chování neodpovídalo předepsané společenské normě. Tábory se postupně rozrůstaly. Vězněni byli také váleční zajatci, političtí vězňové, umělci, vědci, lékaři, inženýři… muži, ženy, děti… LIDÉ.

Prvopočátky holocaustu nastaly po nástupu Hitlera k moci - proti Židovským občanům bylo podporováno individuální násilí jedinců. To později přešlo v cílený program na jejich likvidaci. V roce 1935 přijal německý Říšský sněm dva ústavní zákony, které se staly základnou pro pozdější "legální" vyloučení Židů z německé společnosti a připravily půdu oficiálnímu provádění protižidovské politiky.

Otázkou Židů byl pověřen Heinrich Himmler. Židé byli postupně vyřazováni ze společnosti - zabavoval se jim majetek, ničily se synagogy… Zprvu docházelo ke spontánnímu vraždění, později byli Židé koncentrováni v určitých oblastech (ghettech) a odtud zasíláni do koncentračních táborů - přestupních a shromažďovacích stanic.

Dachau

První koncentrační tábor v Německu, jehož správu vykonávaly jednotky SS, byl otevřen roku 1933. Mnozí zde umírali kvůli přemíře tvrdé práce a špatným životním podmínkám. Odtud byli lidé zasíláni do stanic konečných - vyhlazovacích táborů na území Třetí říše. V roce 1939 byl vyvinut pesticid na bázi kyanidu s názvem cyklon B. Začaly různé formy masového vraždění nejen v Německu, ale i v Polsku, Maďarsku, Rumunsku… Je psáno mnohé o těchto zrůdnostech.

 

OSVĚTIM (polsky Oświęcim)  je městečko v Polsku, poblíž kterého byl (1940) za druhé světové války (tehdy zcela pod vládou Třetí říše) na příkaz Heinricha Himmlera založen na místě bývalých jezdeckých kasáren největší nacistický koncentrační a později hlavně vyhlazovací tábor Auschwitz (celková rozloha cca 40 km2. Na jeho výstavbě (do bloků stavěných dvoupatrových cihlových budov) se podíleli vězňové z Dachau. Velitelem tábora se stal Rudolf Höss, dříve též působící v Dachau. Prvními příchozími byli polští političtí vězni.

Tábor se během let dále rozrůstal. Tvořily ho 3 hlavní tábory - Auschwitz I, Auschwitz II-Birkenau (tyto dva jsou zpřístupněné návštěvníkům), Auschwitz III- Monowitz a více než 40 pobočných táborů, z nichž se některé nacházely až desítky kilometrů od táborů hlavních. Vězňové zde byli nuceni k otročině - většinou pro německé firmy.

Tábory v okolí byly propojeny s německým průmyslem, doly, hutěmi, slévárnami a zbrojními závody. Největší z nich, Auschwitz III Monowitz (podle polské vesnice Monovice) stál blízko závodů Buna-Werke (produkce umělého kaučuku a syntet. benzínu) firmy IG Farbenindustrie. Jednu ze svých továren (přímo uvnitř území koncentračního a vyhlazovacího tábora Březinka) měl i Siemens.

Nejen v Polsku byli vězňové využívání jako levné pracovní síly pro ekonomický zisk.

AUSCHWITZ I.
Nejznámějším symbolem Auschwitz I. je brána s nápisem "Arbeit macht frei" (práce osvobozuje). Slogan si s sebou do Osvětimi přinesl velitel tábora Rudolf Höss z Dachau, kde fungoval jako dozorce (nápis byl umístěn u vchodů i v dalších konc. táborech). Podstatou hesla bylo tvrzení, že nepřizpůsobiví jedinci, asociálové, se mohou usilovnou a poctivou prací opět začlenit do nacionálně soc. společnosti. Pro vězně to byla jen fraška a cynismus. Úmorná a vysilující práce vedla k jejich likvidaci (jeden z druhů vyhlazování „nepohodlných osob“).

"Křik, nadávky i nářek umírajících kontrastovaly s veselou hudbou, která doprovázela ráno a večer otroky, pochodující do práce a z práce". (z knihy Továrna na smrt)

 

Nacházel se tu tábor pro: ruské válečné zajatce. (S přibližně 10 000 zajatci, izolovanými speciálním plotem, bylo zvlášť krutě zacházeno). Desetina přeživších byla převezena do Březinky.  V Táboře ženském žilo kolem 17 000 žen. Mnohé zemřely hladem, epidemiemi, tvrdou prací, či v plynových komorách. Ty, které přežily, byly 1942 přemístěny do hl. ženského tábora v Březince. Táborový špitál (fungoval spíše jako čekárna před cestou do krematoria). Zvlášť krutý byl blok 10 - Experimenty - vězňové byli využíváni k brutálním lékařským pokusům (těmito je Osvětim také velmi známa).

Neblaze proslulý byl lékař Dr. Josef Mengele, nazývaný též „Anděl smrti“. Působil v doktorské delegaci. Na rampě v Březince kontroloval a selektoval příchozí vězně: 1) práce, 2) experimenty, či rovnou 3) plynová komora. Mnohdy pouze momentální rozpoložení esesmanů (často opilých)  a lékařů rozhodovalo o naději na přežití.

Mengele  prováděl pokusy zaživa, zkoumal nanismus a u cikánských dětí gangrény. Experimentoval také s barvami očí. Vědecky zajímavé vzorky zasílal do berlínského institutu k dalším rozborům. Jeho zrůdné experimenty měly být k pozdějšímu využití v Hitlerově Třetí říši pro budování jeho nové generace. Mengele byl také zaměřen  na výzkumy dvojčat a lidí s fyzickými zvláštnostmi a  tělesnými handicapy. Po ukončení drastických pokusů často usmrcoval vězně  fenolovou injekcí do srdce.

Další z lékařů, Dr. Carl Clauberg, prováděl masovou nechirurgickou sterilizaci židovských žen chemickým dráždidlem, které způsobilo zánět a uzavření vejcovodů. Podobný pokus na ženách a mužích prováděl i Dr. Schumann – rtg zářením. Lidé měli následkem radiace obrovské popáleniny a boláky, které se nehojily.

Lékaři se  prováděly kastrace, testy snášenlivosti drog a nových léků na vězních, zkoumalo se zakrnění jater při vyhladovění atd. Všechny drastické experimenty byly součástí vyhlazování.

 

Nacházel se tu dále blok č. 11-Blok smrti– zde byli umísťováni vězni, podezřelí ze vzpoury, plánovaného útěku, nápravné a kárné skupiny atd. Kruté výslechy  často končily zastřelením nebo oběšením.

V krematoriu, nacházejícímu se mimo oplocené území tábora hned vedle šibenice, se denně dalo spálit přes 350 těl.

 

První plynovou komorou, provizorně přestavěnou z márnice, se stala místnost, která byla součástí krematoria. Od podzimu 1941 byl poprvé použit pesticid na bázi kyanidu s názvem cyklon B (granulovaná křemelina, sycená kyanovodíkem, která se vlhkem a vzduchem změnila v jedovatý plyn). Dříve desinfekční prostředek, používaný k fumigaci (likvidaci škůdců plynem), se stal díky experimentům nástrojem záhuby obrovského množství nevinných lidí.

 

AUSCHWITZ II -Birkenau - BŘEZINKA
Vedle kmenového tábora v březnu 1941 nechal Himmler postavit další tábor – Auschwitz II - Birkenau – názván podle vesnice Březinka, která se nachází 3km od Osvětimi. Ves byla vysídlena a materiál z domů použit na výstavbu tábora. Na rozloze 175 ha byly  na bahnité půdě  bez základů vystavěny zděné baráky. Domky dřevěné  bývaly polními stájemi pro koně.  Prostory jedné stáje (pro 52 koní) zaplnilo až  1000  vězňů.

V roce 1944 bylo v Březince vězněno 100 000 lidí. Podmínky přežívání byly katastrofické – nedostatek vody, zima,  krysy… Dochovalo se pár desítek budov, zbytek byl Němci zlikvidován.

V Březince Nacisté rozjeli mašinerii masové likvidace lidí, převážně Židů. K selekci byla používaná již zmíněná rampa, ke které až do tábora Březinka vedly koleje. Transporty se přijímaly postupně  - přes den i v noci (takticky i z organizačních důvodů). Vše bylo důkladně promyšlené. Přes 70% lidí šlo rovnou do plynu. Mrtvým se vytrhaly zlaté zuby (tavily se do cihel), ostříhaly vlasy (z nich se tkalo plátno), sebraly šperky a těla se spálila v krematoriích. Z nacisticky ovládaných zemí sem bylo během let deportováno mnoho Židů ze Slovenska, Francie, Nizozemí, Čech, z Belgie a Jugoslávie, Maďarska i Německa.

Tábor se postupně dostavoval a rozdělen byl do různých sektorů.

BIIb- Terezínský rodinný tábor – vězně neoholili, rodiny se neroztrhly, lidé neprošli selekcí. V dokumentech však měli označení zvláštní zacházení (krycí název pro smrt v plynové komoře po 6 měsících - z důvodů návštěvy delegace Mezinár. výboru Červeného kříže v Terezíně a snaze Nacistů zakrýt genocidu Židů). Přesně po půl roce, v březnu 1944 byly v plynových komorách otráveny téměř 4 000 vězňů. (Vězňové museli před smrtí na příkaz napsat rodinám korespondenční lístky, že se stěhují do jiného tábora). V červenci 1944 prošel Terezínský tábor selekcí a dalších cca 6 500 lidí, nevybraných na tvrdou práci, bylo zavražděno. Z celkového počtu cca 17 500 (v různých etapách) příchozích lidí z Terezína, přežilo necelých 1 300 lidí. Likvidace rodinného tábora 8. 3. a 10.-12. 7. roku 1944 představuje největší hromadné vraždy československých občanů v době druhé světové války.

Cikánský tábor BIIe – byl zřízen v roce 1943. Evidováno bylo v táboře celkem asi 20 000 Romů. (Černý trojúhelník, přišitý na oděvu, je označoval jako asociály). Vlivem nelidského zacházení, týrání, hladu a nemocí Romové hodně umírali. Romské rodiny bydlely pospolu, ale v katastrofických podmínkách, v dřevěných barácích bez izolace. Na cikánech nejvíce provozoval Dr. Mengele své morbidní pokusy. Pouze práce schopní měli šanci na přežití. V souvislosti s postupující frontou byli tito deportování do koncentráků v Německu. Matky s dětmi a starce (téměř 3 000 lidí) v srpnu 1944 nacisté nahnali do plynových komor. Po válce se  vrátilo do českých zemí necelých 600 cikánů.

BIIg - tady se nacházely sklady majetku, zabaveného lidem poslaným do záhuby.
Dále se tu nacházely sektory: ženský, maďarský, karanténní, mužský, Mexiko, táborový lazaret. Vězňové  s označením Kanada třídili uloupené věci ihned po příjezdu Židů do tábora. Majetek se odvážel do Německa. Probíhaly zde  černé trhy - esesmani se velmi obohacovali na uloupeném majetku.

"Tak plánovitě a důkladně promysleli vládci třetí říše problém, aby se nic neztratilo z toho, co patřilo živým nebo zabitým a co mělo byť nejmenší cenu a mohlo přispět k zvýšení hospodářského potencionálu nacionálně socialistické říše, která hledala životní prostor pro vyšší germánskou rasu". (úryvek z knihy Továrna na smrt)

Mapky obou táborů jsou ve fotografiích naskenovány.

 

Krematoria (1942)

Než byly dostavěny plynové komory v Březince, nechal upravit Höss dva domky ("červený a bílý") nedaleko v poli (z toho důvodu, že v kmenovém táboře se příliš rozléhal křik obětí).

 

" Na technických výkresech spalovacích pecí byla uvedena firma Topf a synové, Erfurt a datum vyhotovení výkresu, rok 1937. Z toho je vidět, že nacisté tento zločin plánovali a do nejmenších podrobností připravovali již v době hlubokého míru, dlouho před rozpoutáním druhé světové války". ( úryvek z knihy Továrna na smrt).

 

Vystavěná krematoria II. a III. (1943) měla šatny i plynové komory (upravené do podoby sprch, které pojaly kolem 3 000 lidí) umístěna v podzemí. Vězni měli mít pocit, že se jdou sprchovat, někdy jim bylo rozdáno mýdlo. Cyklon B se vhazoval otvory ve stropě. Každé krematorium mělo 15 pecí, které dokázaly denně spálit cca 1 400 těl. V lednu 1945, kdy fašisté zametali stopy po zločinech před postupující Rudou armádou, byla obě krematoria vyhozena do povětří. Krematoria IV. a V. (bez podzem. prostor) pojala asi 2 000 lidí. Nápor mrtvých někdy převyšoval kapacitu pecí, proto byly mrtvoly lidí vrstveny spolu s hořl. materiálem do dlouhých spalovacích jam. Daleko se linul nesnesitelný zápach. V roce 1944 bylo při povstání Židů ze Sonderkomanda (zdatných vězňů, určených pro práci v plynových komorách a při spalování mrtvol) částečně zničeno IV. krematorium a V. budovu  zlikvidovali na rozkaz Himmlera Němci sami.

 

Přes kruté životní podmínky vězňové vzdorovali různými formami, vedli ileg. činnost proti SS – navazovali kontakty s obyvateli, žijícími v okolí tábora, předávali zprávy. Zvenčí se pašovaly vězňům léky a potraviny. Osvětimské odborové organizace pomáhaly vězňům při útěcích a připravovaly se na povstání. Stovky vězňů se pokusily o útěk, ale mnozí byli brzy dopadeni. Informace o hrůznostech v Osvětimi se ale dostávala na povrch. Organizovaná byla i akce vězeňské svépomoci (solidarita v boji proti Hitlerismu) - snaha o kulturní činnost – diskuse, schůzky, bohoslužby... také  výtvarná činnost.

 

Fania Fénelonová - Dívčí orchestr - přes všechny odehrávající se hrůzy je vyprávění hudebnice (která díky svému nadání Březinku přežila - společně s ostatními děvčaty hrála v orchestru) plné něhy, citů i trpké ironie. Pro mne je to jedna z nejlepších knih.

 

27.1.1945 vstoupila do Osvětimi Rudá armáda. Do té doby se chvatně ničily důkazní materiály, vypalovaly sklady a baráky, vyklízel se tábor. Necelých 60 000 vězňů bylo posláno na „pochody smrti“. Mnozí byli cestou vyvražděni, jiní vyčerpáním zemřeli sami. Rudá armáda našla v táboře krom mrtvých, zbylých cca 7 000 utrápených, zubožených a vyhladovělých vězňů (také obleků, brýlí, zubních kartáčků, protéz, tuny drtě z lidských kostí a lidských vlasů). Následky hrůzností se u osvobozených projevovaly depresemi a neurózami ještě desetiletí…

 

Po válce bylo vedeno v Polsku a NSR mnoho procesů proti pachatelům zločinu z Osvětimi. Rudolf Hoss byl odsouzen a oběšen 16.4.1947 naproti krematoriu v táboře Auschwitz. V roce 1963 - 1966 byli odsouzeni za zločiny další Němci. Mnozí však zůstali nepotrestání (za všechny např. Anděl smrti – Dr. Mengele, který utekl do Jižní Ameriky).

V roce 1948 se přeživším Židům, odstěhovaným v důsledku holocaustu na území Palestiny, podařilo založit svůj vlastní židovský stát.

Mezi zříceninami krematorií je postaven (odhalen 1967) pomník obětem nacismu v Osvětimi.

 

Nechť toto místo, na kterém hitlerovci vyvraždili kolem
půl druhého milionu mužů, žen a dětí,
hlavně Židů z různých zemí Evropy,
zůstane na věky výkřikem zoufalství
a výstrahou pro lidstvo.
Auschwitz – Birkenau

Když jsem v dlaních držela ostnatý drát napnutý mezi betonovými sloupky (sloužící před 70 lety jako plot nabitý elektrickým proudem) a dívala se na ohromné prostory koncentračního tábora v Březince, které tento jedovatý „had“ obepínal, slova modlitby šla z úst sama… Žádné z hrůz, které zde probíhaly jsem nikdy nezažila, přesto jsem si uvědomila, že ač žijeme v nelehké době,  máme - li svobodu, rodinu, přátele, pohodlí domova, jsme zdraví a máme co jíst, můžeme být šťastní. Važme si toho.
Pokoj všem utrápeným duším…

 

Je dobré  zajistit si průvodkyni - provede vás (máte sluchátka na uších, výklad je v češtině) jak Auschwitz I., tak Březinkou. Návštěva - cca na 3,5 hod (jedna z více časových variant).

 

Ocením  názory, úpravy  atd... Historie je to přetěžká, dobu jsem neprožila.. Děkuji.

 

Články, odkazy:

Koncentrační tábory

http://osvetim.valka.cz/znaceni.htm, http://www.auschwitz.org.pl/

 

 Zajímavý odkaz na rozdílnost názorů v počtu obětí v Osvětimi*

http://radicalrevival.wordpress.com/2010/02/12/kolik-lidi-vlastne-zemrelo-v-osvetimi/

 

Filmy:

Schindlerův seznam (Steven Spielberg), Zátah (Roselyn Bosch), Sofiina volba (Alan J. Pakul),  Denník Anny Frankové  (George Stevens), Pianista (Roman Polanski)

 

Knihy:

Fania Fénelonová  - Dívčí orchestr

Ota Kraus, Erich Kulka - Továrna na smrt 

Paul Glaser - Tanec s nepřítelem

 Vrba Rudolf   - Utekl jsem z Osvětimi

 

 

 

http://www.victoria-ck.cz/ , http://zajezdy.radynacestu.cz/

  více z cest...