Lisabonské tramvaje a vše, co jste o nich potřebovali vědět

Hlavní město Portugalska Lisabon nabízí svým návštěvníkům – mimo jiné – také velké množství technických památek a zajímavostí. Mezi ty nejatraktivnější můžeme bezesporu zařadit zdejší tramvaje. Lisabonská tramvajová síť se pyšní krásnými starobylými vozy, které se dovedně proplétají v úzkých a strmých ulicích města. Tyto předválečné tramvaje se nazývají Remodelado a kdo se v nich nikdy nesvezl, jako by v Lisabonu ani nebyl. Tramvajovou dopravu ve městě přitom zajišťuje pět linek, z nichž nejvýznamnější je ta s číslem 28. Vzhledem k tomu, že obliba Portugalska mezi turisty celého světa v posledních letech prudce stoupla, musíte se připravit na to, že fronta na právo vstoupit do tramvaje připomíná často situaci před významným fotbalovým zápasem nebo někdejší oblíbenou činnost občanů socialistických zemí, např. před Mototechnami, CKM, Tuzexem nebo řeznictvím. A tak jako tenkrát v našich nákupních frontách se vám v Portugalsku lehce může stát, že tramvaj nepřijede vůbec, popř. na zastávce ani nepřibrzdí …

Běžné tramvaje jsou žluté, ale po kolejích se zde hlasitě „řítí“ také turistické vozy červené a modré barvy. Kromě již zmíněné osmadvacítky, kterou můžete v podstatě podniknout vyhlídkovou okružní jízdu po krásách hlavního města, jsou důležité i linky č. 15 (ta spojuje „západní“ centrum města s „východní unescovou“ čtvrtí Belém a jezdí zde i nové moderní vozy) nebo č. 12 (což je v podstatě velmi zkrácená verze trasy 28 s nepříjemně dlouhými intervaly a častými zastávkami). Kromě nich se můžeme svézt ještě na linkách č.  25 a 18. Většinou se uvádí, že tramvaje zde jezdí od 6:00 do 23:00 hod. (každá linka to má ovšem jinak) a že oněch pět tramvajových linek obhospodařuje 58 tramvají a všechny trasy dohromady měří přibližně 48 kilometrů (v roce 1950 to však bylo 76 km kolejí a 24 či snad dokonce 27 tramvajových linek, z toho 6 okružních). Téměř stoprocentní jistotou však v lisabonských Eléctrico, bohužel, v současné době bývá setkání s kapesními zloději.

Na závěr pár informací o jednotlivých trasách a cenách dopravného. Je přitom zajímavé, že tři hlavní trasy jsou určeny převážně turistům, zbývající dvě zajišťují hlavně skutečnou dopravní obslužnost obyvatelům Lisabonu.

Trasa E15 spojuje centrální Lisabon se čtvrtí Belém, tedy s unescovým klášterem Mosteiro dos Jeronimos. Tramvaje odjíždí z náměstí Praça da Figueira a dá se nastoupit i na Praça do Comércio. Jízda trvá 22 minut a její část kopíruje tok řeky Tejo. Jezdí poměrně často (čekací doba pod 10 minut) a jezdí do 1:00 hod. Trasa E28 je nejdelší a potěší průjezdem historickou čtvrtí Alfami, tedy i výhledem na středověkou katedrálu Sé nebo hrad São Jorge. Tramvaj však projíždí také Chiado, Bairro Alto, Baixu nebo Estrelu. Vzhledem k úzkým křivolakým uličkám zde jezdí pouze klasické vozy z 30. let minulého století. Tato okružní tramvaj vyjíždí každých 11 minut a jezdí – většinou zcela přeplněna - do 21:00 hod. Trasa E12 je nejkratší ze všech a jedná se o jednosměrný okruh spojující čtvrť Baixa (Praça da Figueira) s vrcholem São Tomé a Alfamou. Jezdí zde jen dvě tramvaje, a to s přibližně 20 minutovými intervaly. Trasa má pouhé 4 kilometry, ale vzhledem k množství zastávek trvá 20 minut.

Trasa E25 spojuje východní Praça do Comércio se západním Campo de Ourique a tedy i centrum Lisabonu s Estrelou. Zde jezdí tramvaje do 20:00 hod., ale jejich časový harmonogram se zaměřuje zejména na období dopravní špičky. Trasa E18 pak spojuje železniční stanici Cais de Sodré se severozápadní obytnou zónou kolem Cemitério da Juda. Tramvaje zde vyjíždí každých 20 minut a celá trasa E18 trvá 30 minut. Jezdí se ale pouze do 19:30 hod.  

Tramvajové lístky se dají koupit přímo ve voze nebo v prodejních automatech, které ovšem odmítají karty i bankovky a spokojí se pouze se „železem“. Lístek stojí 2,85 €, proto je lepší si koupit  dobíjecí předplacenou jízdenku Viva Viagem – jedna jízda potom přijde jen na 1,40 € (+ 0,50 € za koupi jízdenkové karty). Ideálním řešením je pak neomedzená 24-hodinová jízdenka, která stojí 6,50 € a platí nejen pro tramvaje, ale i pro metro, autobusy, lanovky a historický výtah Santa Justa.

Lisabonská tramvajová síť je „úzkokolejkou“ s rozchodem 90 cm. To ovšem platí až od roku 1888, předtím byl rozchod 143,5 cm. Tramvaje zde začínaly v roce 1873 jako koňky, které později vystřídaly vozy, poháněné párou. Kompletní elektrifikace tramvajové dopravy pak v Lisabonu proběhla roku 1901 a stihla se během jediného roku. Pro nadzemní vedení se uvádí hodnota 600 V DC, tedy stejnosměrné napětí 600 Voltů, které dokáže vyvinout i paúhoř elektrický.