Drátovna Č.sedlo Drítovna

Že je Červenohorské sedlo významným komunikačním bodem a turistickým východištěm není třeba zvláště pochybovat. Nakonec je to nejkratší spojnice mezi poměrně silně obydlenými údolími Desn…

Do Bělé pod Pradědem, lépe řečeno její okrajové části, což je osada Filipovice na severním úpatí hlavního hřebene Hrubého Jeseníku pod Červenou horou. Osada je rozložená přímo u hlavní si…

SKIPARK Filipovice je díky variabilitě terénu se dvěma lanovými vleky a třemi sjezdovkami střední obtížnosti odélkách 300, 600 a 750metrů stále více vyhledávaný.Vletošním roce jsme navíc rozš…

Rekreační horská osada, založená v roce 1777, leží nedaleko Horního Domašova. V blízkosti se rozprostírají chráněné rašelinné Louky tzv. Filipovické. K dispozici několik ubytovacích zařízení a menší sjezdovky s vl…

Historie poutního místa pod svahem Jeřábu není obzvláště dlouhá. Letopočet 1879 napovídá, že místo vzniklo spíš jako lokální reakce na relativně čerstvé zjevení Panny Marie ve francouzských Lurdech. Jak známo, v roce 1858 se měla v městečku v podhůří Pyrenejí Bernadettě Soubirusové několikrát zjevit Bohorodička. Na faktu pramene „zázračné“ vody pak vyrostla poutní bazilika a k tomu se připojily i lázně. Pop…

Turistický rozcestník, který se nachází u zastávky autobusu u Penzionu Stará Pošta ve Filipovicích, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce modré ve směru Filipovice - Pod Točníkem, Keprnický potok, Bystrý potok, Šerák a po značce žluté ve směru Filipovice - Drátovna, Mariin pramen, Pekárka, Červenohorské sedlo.

Ačkoliv jsou Filipovice poměrně zavedeným lyžařským střediskem, přímo v místě nabízejí spíše omezené možnosti pro běžkaře. Paradoxně ač výše posazené je severní předpolí Hrubého Jeseníku …

Turistické značení: Filipovice – Pod Keprníkem Tz modrá| Pod Keprníkem – Sedlo pod Vřesovkou Tz červená| Sedlo pod Vřesovkou – U Kamenného okna Tz žlutá| U Kamenného okna – Pod Točníkem Tz…

Zajímavou lokalitu najdeme na severním svahu Velkého Klínu, přesněji řečeno v okolí kóty Jeřáb (1077m). Jedná se o vystupující pás skalek o délce přes 300m, vysokých cca 5m (místy i více). Jedná se o výchozy podloží metamorfovaných svorů, ale převážně ruly fylonitu. Horniny patří do oblasti regionálního členění k Českému masivu, krystalinika a prevariského paleozoika, moravské oblasti – silezika, v žulovském masivu. Stáří d…

V kontextu okolí vlastně nevýznamný kopec, spíše návrší. Nicméně i díky faktu, že je většina kopce zbavena lesního porostu, poskytuje pár zajímavých výhledů „zdola“ na blízké i relativně vzd…

Filipovice jsou dnes známé spíše jako lyžařské středisko rodinného typu. Díky poloze na severním úpatí Keprnické části Hrubého Jeseníku se tu dá i nalézt i nějaké přírodní krásy. Ač je zima určitě krásná, hlavně př…

Mladší z domašovských kostelů nalezneme v horním Domašově, jedná se o barokní kostel sv. Jana Křtilete postavený v letech 1797-98 dle plánů stavitele Jana Grogera zednickým mistrem Josefem Frankem ze Supíkovic. Vysvěcen byl dne 15.9.1798 Johannem Rothem von Friewaldau. Hudební kruchta pochází z druhé poloviny 19. století. Stavba kostela je sice barokní, ale vliv klasicismu je…

K zotavení po náročné túře nebo po celodenním lyžování, ale i k sportovnímu výkonu přímo místě vybízí Relaxcentrum Bělá pod Pradědem. Obec na severním úpatí hlavního hřebene Hrubého…

Lípa srdčitá (též malolistá, Tilia cordata)   Velmi statný opadavý strom dosahující výšky 30 i více metrů s klenutou leckdy nepravidelnou korunou. Mladé stromy mají borku hladkou a šedou, starší stromy mají kůru členěnou podélnými rýhami na menší ploché lišty a rýhy. Větve jsou většinou vzpřímené, starší stromy mohou mít větve ohnuté a skloněné k zemi. Listy rostou na větvích střídavě v typickém srdcovitém tvaru. Velikost listů cca 6x5 cm. Kvete v převislém květenství. Plodem je …

Bělá pod Pradědem je dlouhá 10 kilometrů a tato horská vesnice se skládá z několika částí: Bělá, Domašov, Filipovice a Adolfovice. My jsme sem přišli po modré značce ze Švýcárny. Tedy do Bělé, ostatními částmi js…

Výrazná kupa vybíhající od hlavní hřebenovky Hrubého Jeseníku od vrchu Výrovka, severovýchodně od Červenohorského sedla. Název Klín odvozen patrně od tvaru klínu, kterým výrazně vybíhá do údolí Bělé. Dobře dostupný svážnicovou cestou od sedélka nedaleko Velkoklínské chaty. K té se snadno dostaneme lesní silnicí od Červenohorského sedla – červená značka, pokračujeme dále po cestě před rozcestníkem Velký Klínovec. Vrchol j…

Červenohorské sedlo je známé zimní a letní středisko, Červená hora už méně. Loni jsem na ni byla poprvé. Jak název napovídá, dostanete se na ni ze sedla po červené značce, pak se odbočí na žlutou. Nebo se dá dojít…

Po dlouhé době je zde opět článek z návštěvy hor. A ne tak obyčejné návštěvy. S Ondrou jsme se domluvili na dvoudenní túru do Jeseníků, kterou beru jako trénink na expedice Malá Fatra, která…

K vyhlídce na Praděd, Červenohorské sedlo a Dlouhé Stráně se dostaneme po červené značce ve směru z Červenohorského sedla na Keprník. K vyhlídce je to z Červenohorského sedla cca 1 km stále mírně vzhůru. V místě j…

Rozcestí červené, žluté a zelené turistické značky. Nachází se asi 2 kilometry severozápadně od Červenohorského sedla. Červená značka zde pokračuje přes trojmezí, Keprník až na Šerák. Rozcestí je z dálky viditelné. Je umístěno na zpevnění lesní cestě. Po zelené značce je možno sejít až do osady Kouty nad Desnou.

  Večerní bouřka přočistila nejen vzduch, ale i naši mysl a my se budíme do překrásného rána. Po neodmyslitelné ranní dávce kofeinu a jednomu "hřebíčku do rakvičky" spěcháme na zastávku busu a v 6.16 odjíždíme pře…

Vrchol v hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku v Keprnické hornatině 2,5km sz. od Červenohorského sedla. Vrchol leží těsně nad hranicí lesa a poskytuje kruhový rozhled. Na vrcholu je skalka ze starol…

Patřila k tomu nejhezčímu a nejmilovanějšímu místu, které nabízí jižní strana hřebene Hrubého Jeseníku. Její existence byla těsně spjatá s poutním místem, které vzniklo u pramene pod vrcholem Červené hory. Pověstí, proč se sem začalo chodit je celá řada, nicméně jsou celkem podobné. Popisují, jak jeden lesník z Rejhotic pronásledoval jelena, kterého poranil. Když zvíře doběhlo ke studánce, napilo se a zázračně ozdravělo a …

Významné místo na hřebenové trase Hrubého Jeseníku. Sedlo odděluje Pradědskou a Keprnickou hornatinu. Již v 19. století tady stál zájezdní hostinec, který nejdříve sloužil formanům a po…

Vřesová studánka (1313 m.n.m) se nachází 3,5 km SZ od Červenohorského sedla pod značenou trasou. Podle pověsti objevil Vřesovou studánku lovec, který v těchto místech pronásledoval zraněného jelena. Jelen, když …

Takže zase jednou hurá do Jeseníků, tentokrát na tři dny. Ubytování jsme si zajistili v Koutech  nad Desnou a odtud jsme podnikali výlety. Jeden den jsme si naplánovali prohlídku Dlouhých Strání, a…

Cílem našeho výšlapu a cílem nádherných výhledů je jeden z dominantních vrcholů Jeseníků - Keprník, 1422 m. Jdeme na celkem lehkou pěší tůru z Červenohorského sedla na Keprník. U hotelu v Červenohorském sedle se c…

Čtvrtý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku s výborným kruhovým rozhledem. Na jeho svazích se vyskytují porosty smrčiny s charakteristickými vlajkovými smrky a místy vystupuje hrubozrnná tzv.…

Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy - Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m.n.m jeden z…

Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud …