Cimrmanova naučná stezka

Hlava Járy Cimrmana  •  Fotografie (5)  • Foto: claricia

Kam a jak jedeme?

Výlet po Cimrmanově naučné stezce kopíruje první polovinu trasy, kterou prošel Jára Cimrman na počátku 20. století při tvorbě jedné ze svých her - Dobytí severního pólu. My jdeme ale mistrovi naproti, totiž v protisměru, od Lomnice do Nedvědice.

Vyrážíme z Lomnice u Tišnova, ze zastávky autobusů na náměstí. Po žluté turistické značce, která je souběžná s Naučnou stezkou Járy Cimrmana, vyjdeme po silnici z obce. Čeká nás 7 zastavení na naučné stezce, která jsou nazývána "plahočiny" (vysvětlení najdete na startovní tabuli u zastávky autobusů v Lomnici).

Cimrmanovy nohy  •  Foto: claricia

Žlutá turistická značka nás bude provázet na celé trase stezky - projdeme kolem přírodních rezervacích Klášterce a Synalovské kopaniny a už nás čeká poslední zastavení naučné stezky u hájenky na Sýkoři. Zde najdete i bustu Járy Cimrmana, respektive jeho pohlaví (vysvětlení najdete na poslední tabuli).

Od Sýkoře, kde naučná stezka končí, pokračujeme po žluté turistické značce - čeká nás nejprve cesta po lesní asfaltce s možností zastavení u studánky Járy Cimrmana, od rozcestí Sykořský les pak běžné lesní cesty a stezky až do Skorotic.

Ve Skoroticích žlutá značka končí, napojíme se na modrou značku, která nás (možná s mírným blouděním vzhledem ke kvalitě značení trasy) zavede přes přírodní rezervaci Nad Horou do Nedvědice, cíle naší cesty.

Celková délka trasy je 12,5 kilometru. První úsek zahrnuje vystoupání k hájence na Sýkoři, pak nás čeká především cesta po rovině nebo z kopce.

Za čím jedeme?

Jdeme poznat trasu, kterou prošel Jára Cimrman, "ve své době jeden z nejvýznačnějších českých dramatiků, básníků, cestovatelů, daltonistů, hudebních skladatelů, filozofů, vynálezců a sportovců", jak uvádí tabulka u idealizované busty Járy Cimrmana.

Hájenka na Sýkoři  •  Foto: claricia

Zastavení po cestě pobaví svými průpovídkami, po cestě si můžete zazpívat například hymnu plahočivců - "Onehdy jsem jednou z rána na horu se plahočil, vtom jsem potkal cestou Cimrmana, on se na mne otočil" - na melodii písně Když mě brali za vojáka.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na jídlo jsme se nezastavovali, ale je možné využít hospodu v Lomnici na náměstí (asi spíše na utopence a podobné pochutiny), případně pak restaurace v Nedvědici.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Šli jsme trasu ve špatném počasí, ale i přesto jsme si jednotlivá zastavení neskutečně užili. Zazpívali jsme si hymnu plahočivců, obdivovali hlavu Járy Cimrmana i jeho nohy.

Pokud můžu doporučit, vydejte se na tuhle trasu v letních slunečných dnech - rozhodně si ji užijete víc než my.

Ostatní informace

Vstupů netřeba, na Dopravu použijte jízdenky IDS JMK.