Přílepy – Kříž s trojicí světců
Středomoravská obec Přílepy je celkem zásobená několika pamětihodnostmi. Ono když už je v obci nějaký zámek, dá se předpokládat, že jeho majitelé na zvelebení okolí svého sídla nějaký ten zlaťák utratili. Jenže zámek je vlastně poměrně novou záležitostí, kterému předcházela spíše tvrz (možná honosnější statek). Jako zámek se stavení udává až po roce 1852, takže panské slávy se zas tak dlouho neužil, když byl po roce 1945 zkonfiskován státem.
Za nejstarší autentickou památku je tak považován kříž s postavami několika světců. Najdeme ho v dolní (jihozápadní) části návsi. Udávaný rok 1764 je náznakem, že z hlediska stylu bychom mohli považovat kříž za barokní památku (pozdněbarokní). Podle erbů na podstavci na jeho tvorbu určitě přispěli majitelé panství, kterými byli Jan Rudolf Komínek z Engelhausu (vlevo) a jeho choť Marie Sylva de la Fosse z Gugenbergu (vpravo). Oba erby jsou spojeny rostlinným dekorem s vrcholovou korunou. Celkově je památka tvořena podstavcem s jednoduše tvarovaným obdélníkovým s přitesanými hranami. Po nižším tvarovaném stupni následuje dřík sloupu s volutami ozdobenými boky. Ba něj navazuje trojdílná římsa s postavami světců. Těmi jsou na čelní straně Panna Marie Bolestná, na bočních konzolách sv. Hubert a sv. Vendelín. Nad svatými se tyčí štíhlý sloup s vrcholovým křížem. Zužující sloupek je zdoben okrajovými žlábky, ve střední části je přerušen ozdobnou římsou.
Ja zajímavé, že v popisu vedeném ústředním seznamu památek je čelní postava popsaná jako sv. Jan z Nepomuku, což je patrně chyba pisatele. Sv. Vendelín je v podobě pastýře s ovečkou u nohou. Však je také považován za patrona pastýřů nebo chovatelů dobytka.
Ke sv. Hubertu se sice hlásí jako svému patronu lovci a myslivci, což ale není zcela v rozporu (autor mu ponechal lovecký klobouk). K jeho osvícení ale údajně mělo vézt setkání se zázračným jelenem (s křížem mezi parožím), který ho oslovil: „Proč stále jen hledáš a lovíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat Boha!“
Někdy v roce 705 měl být zavražděn v dnešním Lutychu tamní biskup. Právě jeho místo zaujal napravený lovec, proto ho vidíme v kněžském rouchu. Jako patron je samozřejmě uctíván lovci a myslivci, v dalších „oborech“ najdeme i zajímavé činnosti, mj. matematici, soustružníci, řezníci (to ti lovci a střelci), slévači! aj.
Kvalitní kamenická práce je zhotoven z pískovcového materiálu. Podle zvolených patronů lze i usuzovat, že donátoři památky se oddávali činnostem, které mohli svatí ovlivnit. Teda v rovinaté části pod kopci zemědělství a chovem dobytka a protože se nad Přílepy zvedají kopce Hostýnských vrchů, tam se mohli oddávat lovu či myslivosti.