Přílepy - skalnatý Hrad

Fotografie (42) • Foto: Franta

Výrazný kuželovitý vrchol Hradu (560 m) je od Hrádku po modré turistické značce vzdálen jen jeden kilometr. Nad rozcestníkem se zdvihá vlastní skalnaté témě kopce převyšující okolní terén asi o 15 metrů a z turistické trasy k němu vybíhá dobře vyšlapaná pěšina. I když nahoře najdeme trampy využívaný plácek připomínající miniaturní hradní nádvoříčko, tady na Hradě se kupodivu žádná středověká fortifikace k nebi netyčila. Tohle místo bývalo „jen“ důležitým strážným bodem, odkud se v období třicetileté války za pomoci zapálené vatry hradům Lukovu a Buchlovu oznamovalo nebezpečí vpádu švédských vojsk.

Hrad tedy na Hradě nikdy nestával, ale přesto je zajímavým a romantickým místem, neboť se na jeho vrcholu i svazích setkáme se zajímavými skalními výchozy.

Já si při jeho nedávné návštěvě tentokrát nechal vrchol (jak tu třešničku na dortu) až na samotný závěr, neboť jsem k němu zamířil údolím s chatami od rekreační přílepské nádrže Mojeny. Velký kus cesty proběhl po asfaltové lesní silničce, zbytek – hlavně to ostré převýšení, pak už cestou lesní, pokrytou místy předjarním blátem. Ještě kus pod vrcholem jsem ve vykáceném svahu mezi dvěma lesními cestami narazil na první, asi 5 m vysoký pískovcový skalní výchoz. Z téhle skalky se otevřel překvapivý výhled přes „moře“ Mladcovských a Vizovických vrchů až na vzdálené vrcholky bělokarpatských hor.

Horní cesta mne pak směrem napravo přivedla k impozantnímu slepencovému pilíři (o výšce asi dvou člověků) a další zajímavé vyhlídce. Odtud už jsem se vracel k vrcholovému kuželu Hradu, jehož svahy jsou pokryté drobnějšími skalními výchozky. Směr „rovno hore“ jsem zavrhl, neboť mi už dávno není sladkých sedmnáct a prudký svah raději zdolal traverzem směrem vlevo. Zde jsem narazil na vyčnívající vrcholek největšího místního skaliska, jemuž dělala společnost vyšší členitá stěna mrazového srubu.

Já dal ale přednost průzkumu suťového úpatí pod první skálou, odkud jsem mohl zblízka okouknout největší stěnu. Z odstupu byl samozřejmě pohled mnohem lepší, přičemž jsem odhadl její výši – od úpatí až po vlastní vrchol - asi na 8 metrů. I tahle skála je ve skutečnosti mrazovým srubem, ale díky malé členitosti stěn se od toho sousedního liší asi jako noc ode dne.

Přiznám se, že mi pohled na dva tak rozdílné geomorfologické útvary v hlavě vyvolal menší zmatek. Hostýnské vrchy jsou tvořeny flyšem, ale jsou navíc rozděleny do čtyř geomorfologickcýh oblastí. Tahle jejich část u Přílep sice spadá do Lukovské vrchoviny... ale zatímco holá hladká skála připomínala ty viděné na Ondřejovsku (a tvořené tudíž ráztockými a lukovskými vrstvami soláňského souvrství), jeji členitější kolegyně (a i ten skalní pilířek předtím) upomínal na skály na Čerňavě, tvořené už rusavskými vrstvami zlínského souvrství.

Ach jo, řeknete si asi – ten ale má starosti! Vždyť nejdůležitější pro návštěvníka je, že jsou ty skalní výchozy romantické a líbivé, přičemž nejhezčí samozřejmě je ten čtyřmetrový skalní pilíř na samém vrcholku Hradu, vypínající se nad „hradním“ nádvoříčkem. A že stačí jen fakt, že se jedná o račanskou jednotku magurského flyše, která je tvořena pískovci, slepenci a jílovci...

Jistě – máte pravdu. Ale mi to doma přece jen nedalo a po prostudování podrobné geologické mapy lokality (jestli jsem ji teda správně přečetl), bych chtěl skromně podotknout, že podle ní jsou všechny tyhle zajímavé skalní výchozy tvořeny vsetínskými vrstvami zlínské souvrství...

Poslední aktualizace: 16.3.2019

Přílepy - skalnatý Hrad na mapě