Kryry – Schillerova rozhledna, křížová cesta a další zajímavosti

Tipy na výlet • Vycházka - půldenní • Do přírody

Zde se konaly v dávné minulosti popravy

Havraní kámen

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (16 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Projíždíme chmelařskou oblastí do severní části Krušných hor. I když se v těchto místech nepohybujeme poprvé, tak na této moc hezké rozhledně jsme ještě nebyli. A to jsme netušili, co dalšího zajímavého se zde dozvíme.

Za čím jedeme?

Město se nachází na soutoku Podvineckého potoka a říčky Blšanky na severním okraji Rakovnické pahorkatiny. Patří do okresu Louny, takže do Ústeckého kraje, ale leží na na rozhraní dalších tří krajů Středočeského, Plzeňského a Karlovarského, jen asi 9 km na severozápad od křižovatky silnic Karlovy Vary – Praha a Plzeň – Most.

Podle četných archeologických nálezů byla oblast města osídlena již v 5. století našeho letopočtu. Žili zde však i pravěcí lovci mamutů. V kraji se našli i popelnicová pohřebiště Slovanů.

První písemná zmínka o obci je z 22. února 1320, kdy je v Zemských deskách psáno o šlechtici Albertovi de Krir, který byl pánem na hradě Kozihrady na Kostelním vrchu na východě nad tehdejší osadou. Ten pro osadu u krále Jana Lucemburského vymohl určité výhody - právo trhů a právo vařit pivo. Hrad byl zničen během 15. století, dost možná r. 1421 při křižácké výpravě proti Žatci. Toho roku došlo k vyvraždění všech obyvatel českého původu. Od té doby zde žili převážně Němci.

V obci byly v té době domy převážně dřevěné. Když r. 1664 zasáhl východní část obce velký požár, byl na nové domy použit pískovec těžený z Kostelního vrchu. Západní část změnila svoji podobu po velkém požáru r. 1791. To se již používaly i sušené cihly z jílové hlíny, která se získávala v okolí.

I když oba potoky vypadají nevinně, dovedli v obci napáchat značné škody. Nejhorší povodeň byla 25. 5. 1872. Po dlouhotrvajících deštích se protrhly hráze na rybnících, které na potocích byly vybudovány. Voda na náměstí dosahovala výše 1 metru. Tehdy bylo pobořeno a zatopeno mnoho domů a sklepů. Tuto katastrofu, která si vyžádala i oběti na životech, připomíná novogotický povodňový památník, který stojí u mostu v Kostelní ulici jen kousek za soutokem.

Za mostem – na mírném návrší pod svahem Kostelního vrchu stojí údajně nejvýznamnější stavební památka obce - kostel Narození Panny Marie. Původně gotický kostel byl postaven již r. 1324, patřil patrně ke hradu na kopci. R. 1722 na jeho místě byl postaven barokní jednolodní kostel s hranolovou věží, který byl upravován r. 1788 a ještě v 19. století, ale svůj původní barokní charakter si uchoval. V kostele jsou varhany z r. 1769. Nad vchodem ve věži je částečně zachovaný kamenný znak Dietrichsteinů. Kostel je však ve velmi špatném stavu, ani bohoslužby se v něm nekonají.

Kryry mají i svou novodobější pivovarskou historii, i když krátkou. Pivo se vařilo od r. 1850 asi 20 let ve stodole za domem na rohu Pivovarské a Tovární ulice. Až po zrušení pivovaru byl do východního průčelí umístěn kamenický znak ze zdejšího pískovce. V 19. století zde fungoval i cukrovar.

Na Kostelním vrchu (383 m n.m.) jsou dodnes vidět zbytky dvojitého příkopu, který obklopoval dřívější hrad. Až do r. 1845 tam byly i zbytky kulaté věže a zdiva několika místností. Právě na základech hradní věže byla v letech 1905 - 1906 postavena rozhledna. K její stavbě byl použit i materiál z rozpadlého hradu. O její stavbu se zasloužil místní spolek ve spolupráci se spolkem kryrských rodáků, kteří žili ve Vídni. Protože v r. 1905, kdy se se stavbou začalo, se slavilo 100. výročí narození německého básníka Friedricha Schillera, byla rozhledna po něm pojmenována. V přízemí byl zbudován jeho památník. Rozhlednu nikdo neudržoval. Nejdřív spadl dřevěný vyhlídkový ochoz, nakonec byla po válce uzavřena. Stavbu využili ke konci 90. let 20. století telekomunikační společnosti a umístili tam své vysílače.

Až r. 2000 dokončil obecní úřad opravu vnitřních omítek, schodiště a částečně i přilehlého okolí. Slavnostní otevření opravené rozhledny bylo 15. července 2000. Až v letech 2005 – 6 jí byl vrácen historický dřevěný ochoz a nové venkovní nátěry. Ke 100. výročí otevření rozhledny byla opět jako nová. Její celková výše je 27 metrů, Na vyhlídkovou plošinu ve tvaru písmene U ve výši 22 metrů vede 5 vnějších kamenných a 122 vnitřních dřevěných schodů. Když to vše zvládnete, otevře se výhled městečko Kryry, České středohoří, pohoří Džbán i na Doupovské a Krušné hory. Panoramatická mapa s vyznačenými v dálce viditelnými vrchy je připevněna na vyhlídkové plošině. Vyhlídka ve věžičce o 2 metry výš je už bohužel nepřístupná.

Rozhledna je otevřena každou sobotu, neděli a st. svátky od 12:00 do 16:00 od května do října. Aspoň tak to bylo uvedeno na rozhledně. Změnu by snad měla zveřejnit obec na svých stránkách http://www.kryry.cz/schillerova-rozhledna/.

Na plošině před rozhlednou jsou lavičky, ale také velký kříž – ten stojí na místě, kde se konaly popravy.
Na vrcholu kousek od rozhledny je umístěn Havraní kámen. Píše se, že je symbolem zdraví, štěstí a lásky – stačí přiložit levou ruku do v kameni naznačené vytesané dlaně. Kámen je také oživením pověsti o havranu, který má město v městském znaku. Havrany prý vyplašilo vojsko, které chtělo dobýt hrad. Ti svým krákáním upozornili dřímající stráže na hradě, kteří pak již hrad ubránili.

Z města se na rozhlednu nechá dojet autem, ale také se může jít pěšky po obnovené křížové cestě, kudy vede také naučná stezka Křížová cesta Kryry. Začíná pod kopcem u mostu u kostela a je dlouhánecelý kilometr. Křížová cesta zde vedla od r. 1764. Oltáříky z místního pískovce byly zničeny, povaleny a samozřejmě zarostly náletovými dřevinami. R. 2014 došlo k obnovení této cesty, stromy byly vykáceny, zbytky původních oltáříků byly očištěny, ale nebyly znovu postaveny. Jsou ponechány na původních místech, kde však byly postaveny nové dřevěné kříže s obrázky jednotlivých zastavení. Přesně po 250 letech byla stezka znovu vysvěcena.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na rozhledně možnost občerstvení nebyla. Kryry jsou dost velké, tam by možnost měla být. Jednu restauraci jsme zahlédli blízko náměstí.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Rozhlednu známe z obrázků, ve skutečnosti je rozhodně hezčí. Měli jsme štěstí, že bylo počasí na výhledy jako stvořené.

Ostatní informace

Z města modrá turistická trasa přes Vroutek (4 km) do Nepomyšle (celkem 16 km), kde je bohužel veřejnosti nepřístupný zámek kulatého půdorysu. Je však ho ze silnice dobře vidět. Dále městem prochází zelená turistická trasa. Jižním směrem se nechá dojít až téměř k rozhledně Tobiášův vrch (9 km), na opačnou stranu je to 7 km do Podbořan a dalších 7 km k Obelisku v parku u Krásného Dvora.

Z města vede cyklotrasa do Podbořan, kde se dál dělí. Nechá se dojet do Dolánek, kde v září r. 2018 otevřeli dřevěnou bytelnou rozhlednu (13 km) nebo např. do Krásného Dvora (13 km), kam jsme také měli namířeno, jenže autem.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.172, 13.430)

Poslední aktualizace: 4.11.2018

Vyhledání vlakového spojení na výlet