Lisabon - tipy na ty nejkrásnější výlety do okolí

Kam a jak jedeme?

Z Prahy do Lisabonu aktuálně nejlevněji létá 3x týdně společnost easyJet. Naplánujete-li si cestu s dostatečným předstihem, může se cena zpáteční letenky pohybovat kolem 3.500,- Kč.

Za čím jedeme?

Přemýšlíte, kam vyrazit, pokud jste Lisabon již dříve navštívili a místa jako Praça do Comércio, Castelo de S.Jorge či Belém jsou pro vás již dostatečně prozkoumaná? Nebo jen toužíte vyrazit o něco dále za město? Lisabon pochopitelně úplně vynechat nemůžeme a minimálně na náměstí Praça do Comércio si do Martinho da Arcada (nejstarší kavárny v Lisabonu) na koláček a kávu zajdeme. Dokonalý výhled na celé náměstí, ale i další dominanty města poskytuje vrchol Vítězného oblouku Arco do Triunfo da Rua Augusta. Ten sloužil původně pouze jako zvonice, ale roku 2013 byl otevřen veřejnosti kvůli 360stupňovému rozhledu na město, který jen těžko hledá konkurenci.

Sintra

Jako první výlet za hranice města bych osobně zvolil nedalekou Sintru. O ní jsem částečně psal minule zde. Ideálně si na ni vyhraďte alespoň jeden den, ať si bez časového stresu vychutnáte prohlídku romantického paláce a zahrady Quinta da Regaleira (kde najdete „obrácené věže“), Královského paláce či Palácio Nacional da Pena.

Za delfíny do Setúbalu

Svobodu a flexibilitu, získanou vypůjčením auta, nic nenahradí! Ale Vlakem se z Lisabonu do 30 km jihovýchodně vzdáleného města Setúbal dostanete možná i pohodlněji než autem. Jedinou nevýhodou je, že vlak nezastavíte, když si cestou chcete lépe prohlédnout třeba plameňáky (vedle mostu Vasco da Gama).

Setúbal se pro nás stal i výchozím bodem pro pozorování delfínů. U této společnosti jsme objednali zhruba tříhodinovou plavbu. V přístavu nastupujeme na katamarán a vyplouváme do ústí řeky Sado. Míjíme četné písečné mělčiny a jen těžko odhadujeme, plujeme-li ještě po řece, nebo už brázdíme vlny Atlantiku. Právě v této lokalitě žije rodina asi 25 delfínů. Jen je potřeba je najít! Přes hodinu kapitán s dalekohledem u očí křižuje vodní hladinu a my začínáme pochybovat, nejedná-li se pouze o past na důvěřivé turisty. Ale co, ona i samotná plavba (po hladině relativně klidného oceánu) je pro nás suchozemce příjemným zážitkem. Hovíme si na palubě katamaránu, pohupujeme se v síti natažené nad mořem a střídavě se oblékáme a svlékáme, podle toho, jestli zrovna víc svítí sluníčko, nebo fouká studený vítr. Kapitán zahlásil delfíny přímo před námi. Pohledem směřuji za jeho nataženou pravicí. Nevidím nic, jen jednu menší, patrně konkurenční loď. Dalších 10 minut jedeme udaným směrem a vyhlížíme hřbetní ploutve. Po několika dalších minutách už máme štěstí a postupně se nám představí asi 12 delfínů. Jsou výrazně větší než ti, které jsme viděli před pár lety na Madeiře. Ti zdejší prý dosahují hmotnosti přes 400 kg! Když proplouvají pod sítí katamaránu, vypadají skoro jak menší kosatky. Asi 30 minut se těšíme z jejich jásavé přítomnosti a pak vyrážíme zpět do přístavu.

V Setúbalu ještě projdeme malebné centrum města a stavíme se na místním rybím trhu, který je díky široké nabídce ryb a plodů moře jedním z nejznámějších na světě. Vodní zvířenu tu doplňuje široký sortiment ovoce, zeleniny, sýrů, masa, ale i řezaných květin. Možná právě díky nim to v kryté tržnici až překvapivě dobře voní.

Cascais

Je pobřežní město vzdálené asi 30 km západně od Lisabonu. Příjemná dovolenková atmosféra se tu snoubí s dostatečnou turistickou infrastrukturou, která nikterak nenabourává tradiční historický ráz města. Tak by se ve zkratce dalo toto půvabné místo charakterizovat. Uvidíte-li nějakou fotku z Cascais, pravděpodobně na ní bude buď maják Farol de Santa Marta nebo Muzeum Condes de Castro Guimaraes (případně obě tyto budovy společně).

Pohled na ně je doslova pohádkový, a jestli si někde řeknete, že byl potenciál lokality architektonicky využit naplno, je to právě zde! Součástí muzea je rozlehlá zahrada, která podtrhuje jedinečnost celého místa a Cascais okamžitě získává první příčku mého subjektivního žebříčku malebných míst letošní cesty!

Pobřeží

Výhledy z vysokých útesů na divoký oceán, surfaři, snažící se podmanit si sílu Atlantiku pro vlastní zábavu, i klidné procházky po písečných plážích. To vše okořeněné vůní moře, solí rozptýlenou ve vzduchu a křikem racků. Nabídka, které se dá těžko odolat. Vyrazíte-li z Cascais severně podél pobřeží, užijete si těchto přírodních ingrediencí v maximální možné míře. Tady nejvíc vynikne výhoda vlastního dopravního prostředku. Zastávka na nejzápadnějším pevninském výběžku Evropy Cabo da Roca a selfie z „konce světa“ - to bude na Instagramu vypadat určitě dobře! Sakra, to jsem prošvihnul. Asi to bude tím, že nejsem zrovna IG typ. Krása místa a zážitky z něj ve vzpomínkách jsou stejně nejvíc…

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Z pohledu gastronomie vedou ryby a plody moře. Snad v každé restauraci narazíte na pokrm ze sušené solené tresky, jejíž lov a četné způsoby přípravy jsou pro Portugalce vyloženě kultovní záležitost. Tresky mají ostatně na Praça do Comércio v Lisabonu nově i vlastní interaktivní muzeum. Vynikajícím předkrmem jsou krevety s česnekem, podávané v misce s ještě bublajícím máslem nebo s pórkovou omáčkou. Mušle, kalamáry, steak z tuňáka a nepřeberné množství dalších ryb uspokojí i ty nejnáročnější jazýčky. Jako zákusek prostě musí být lisabonský koláček se žloutkovým krémem. A protože pastéis de nata není nikdy dost, najdete je i u snídaně ve většině hotelů. Kde jinde si také pořádně osladit život než na zasloužené dovolené?

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Minule jsem byl uchvácen Sintrou, letos pro mne bylo příjemným překvapením Cascais. To je na Portugalsku fajn - pokud ho neznáte dokonale, někdy úplnou náhodou narazíte na tak krásné místo, až vám to vyrazí dech.