Chaty a chalupy
Mapa - Klatovy
Lomová jezírka v Pačejovské pahorkatině.
Tipy na výlet • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Pačejovská pahorkatina se nachází v jižní části Nepomucké vrchoviny, která je součástí Blatenské pahorkatiny. Je to oblast s mnoha zajímavými místy, ke kterým lomová jezírka lze bez zaváhání přiřadit. Jezírka se nacházejí západním směrem od Defurových Lažan, několik set metrů od silnice do Kvašňovic, a to severním směrem. Tolik k určení místa, které je hodně lákavé zvláště v horkých letních dnech. Dokonce je možné využít k této cestě i veřejnou Dopravu a navíc poznat několik dalších zajímavých lokalit. Vhodným výchozím místem se ukázala vlaková zastávka Kovčín, která je na trati z Horažďovic předměstí do Nepomuku.
Za čím jedeme?
Od zastávky se dáváme po prašné cestě k jihu a po pár desítkách metrů přicházíme na hráz Kozčínského rybníka. Jeho hráz je poměrně nenápadná, něco přes 100 metrů dlouhá a osázená z větší části asi 150 let starými duby. Samotný rybník je se svými 106 ha největším v Plzeňském kraji. Jeho délka je kolem 1700 metrů a šíře 1200 metrů. Ve východní části je malý ostrůvek. Kolem západního břehu prochází již zmíněná železniční trať. Jedním z jeho ptačích obyvatel je i racek chechtavý, který tu s úspěchem vychovává svá ptáčata. Z hráze jsou nádherné pohledy na hladinu tohoto obra a začíná tu i polní cesta při severním břehu, směrem k východu do vsi Kvašňovice. Její první část vede přímo při břehu. Po levé straně je návrší, v mapě označené jako Valba, které je vysoké kolem 500 m.n.m. Přibližně po kilometru za malým rybníčkem se zarostlou zelenou hladinou, který je po levé straně, začíná delší stoupání. Opět následují hezké pohledy k jihu, naopak severně od cesty je obrovský lán vysoké kukuřice. Přibližně po půlhodince vcházíme mezi první domky Kvašňovic.
O Kvašňovicích je první písemná zmínka až z roku 1364. Ale místní kostel sv. Bartoloměje byl postaven v pozdně románském slohu mezi roky 1240 až 1260 a ves údajně byla založena řádem cisterciáků. V obci je několik drobných sakrálních staveb, hezká je i budova fary. Nepřehlédnutelné jsou i zdejší lípy. Procházíme vsí po silnici na Defurovy Lažany. Pod vsí míjíme místní studánku a pokračujeme k Jámskému rybníku, který je po levé straně silnice. Rybník je z velké části zarostlý rákosím a puškvorcem a pohled na hladinu je možný z jediného místa u silnice. Následuje krátké stoupání mezi loukami a remízky a hledání odbočky k jezírkům. Tou je hodně uježděná polní cesta, která odbočuje vlevo a pokračuje mezi křovím k pšeničnému poli. Při okraji lesa se cesta stáčí k severu a je tady zavalena velkými kameny. Zřejmě překážka pro jízdu autem až k jezírku. Samotné jezírko překvapí svojí rozlohou a strmými stěnami v jeho severní části. Využíváme možnosti celé jezírko obejít a pohledy na jeho hladinu ze všech světových stran jsou doslova kouzelné. Jediný přístup k hladině je od jihu. Několik lidí se sluní na skále, ale do studené vody se nikomu zřejmě nechce.
Následuje hledání druhého jezírka, které je několik set metrů na západ. Jdeme lesní cestou, která nás přivádí k hromadám zarostlých kamenů a mírně stoupá. Končí nad kamenným mořem pod kterým se leskne vodní hladina. Velikost této vodní plochy se rovná sousedovi, ale je to tu o mnoho divočejší. Stěny nebo kamenné srázy jsou hodně příkré a přístup k jezírku je jen od jihu. S mírnou obtížností se dá také celé obejít a z několika míst mezi stromy jsou hezké výhledy na jeho hladinu. Sáhnutí do vody je výzvou jen pro otužilce a tak se pomalu s touto malou divočinou loučíme. Kolem polorozpadlé budovy nás pěšinka vede na louku a k silnici po které jsme přišli. Vracíme se do Kvašňovic a odtud po žluté značce pokračujeme do Olšan. Z návrší za vsí je vidět vrchol Stírky ( 706 m.n.m.), která je nejvyšším bodem v této oblasti. V nedaleké budoucnosti má na jejím vrcholu být rozhledna. Krátké stoupání po okresce končí a před námi je víska Olšany. Několik hezkých stavení selského baroka, kaple na návsi a pomník padlým stojí za krátké zastavení. Zbývá projít další části Olšan a jsme na pačejovském nádraží, kde naše cesta končí.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Jídlo a pití je nutné mít sebou, kromě obchodu v Kvašňovicích a Pačejově tu nic dalšího není. Místní hospody jsou otevřeny až v odpoledních hodinách a pro ubytování bych spíše zvolil nedaleké Horažďovice nebo Nepomuk.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Tento výlet patří k těm, na které člověk jen tak nezapomene. Vždyť se vlastně jedná o část „Země zamyšlené“, o které tak hezky psal Ladislav Stehlík. Kozčínský rybník je prostě nádhera a lomová jezírka jsou tak trochu hezkou pohádkou. Když se k tomu přičtou zdaleka viditelné Kvašňovice je to všechno na jedničku.
Ostatní informace
Celá cesta je dlouhá kolem 10 kilometrů. První část až k jezírkům nejsou cesty značené, ale když se jde podle mapy tak je nelze minout. Z Kvašňovic do Pačejova je cesta značená žlutou značkou. Převýšení je minimální a celkově nepřesáhne 100 metrů. Cestou je vidět hodně drobných křížků a božích muk. Vlaky tu jezdí v dvouhodinových intervalech. Mapa KČT má č. 68 a název Pootaví.
Přidat do oblibených uživatelů
Chanovice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Lomová jezírka v Pačejovské pahorkatině.
