Mandloňovou stezkou přes Mandloňovou rozhlednu do Kurdějova

Kam a jak jedeme?

Při příležitosti srazu se spolužáky z gymnázia po 25ti letech rozhodli jsme se pro putování krajem, respektive okolím města mých studentských let. Vyšli jsme od Turistického informačního centra na Dukelském náměstí v Hustopečích nejdříve po červené turistické značce po Šafaříkově ulici, ze které jsme se záhy odpojili na ulici Havlíčkovu, po které již vede Mandloňová stezka směrem ke hřbitovu. Celkově je trasa dlouhá 9 kilometrů, ale my jsme se rozhodli pro kratší variantu v opačném směru s návštěvou kurdějovského opevněného kostela. Cesta je značená žlutými šipkami se symbolem rozhledny a je určena pouze pro pěší a cyklisty.

Za čím jedeme?

Rozhledna stojí na okraji mandloňového sadu na Hustopečském starém vrchu v nadmořské výšce asi 300 metrů, je vysoká 17,4 m a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 1,6 m. Hlavní nosné sloupy jsou z modřínového dřeva, podlahy z dubu a další dřevěné části jsou smrkové. Schody jsou z hliníkových roštů. Rozhledna byla slavnostně otevřena 31. března v roce 2012.

Historie mandloňových sadů sahá až do 17. století, první rozsáhlé sady však byly vysázeny až v roce 1949 a v době největšího rozmachu v 60. letech 20. století rostlo v Hustopečích okolo 50 000 stromů na 185 hektarech. Pěstování mandloní však bylo neekonomické, sady postupně zůstávaly neudržovány a po roce 1989 přestal být zájem o jejich úrodu. v roce 2004 získalo město Hustopeče část sadů při pozemkových úpravách a další část v roce 2008 odkoupilo. V letech 2007 a 2009 byly stromy ošetřeny a byly instalovány 2 informační tabule. Oba sady mají rozlohu asi 4,4 ha a roste v nich asi 930 mandloní.

Z turistického rozcestí na Kamenném vrchu se dáváme dolů do Kurdějova po zelené turistické značce a scházíme k opevněnému kostelu Sv. Jana Křtitele, který byl vybudován v 1. polovině 14. století. Po roce 1945 tento kostel chátral, ale na počátku 80. let 20. století došlo k zabezpečovacím pracem a později i ke generální opravě. V současnosti probíhají opravy interiéru kostela a také byla zpřístupněna část podzemních únikových chodeb, které byly údajně využívány za nájezdu Turků. Ty jsme ale bohužel neměli možnost navštívit, neboť prohlídky probíhají jen příležitostně.

Po prohlídce opevnění kostela jsme z Kurdějova do Hustopečí odjeli autobusem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytováni jsme byli v penzionu Hustopeče na Komenského ulici, cena za noc je 350 korun na osobu (i dítě, slevy se neposkytují). Oběd doporučuji na Dukelském náměstí v restauraci Rustikal.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Přestože se nám líbila rozhledna i výhledy na široké okolí z ní, tak nejvíce mě i mého syna nadchl kurdějovský kostel...dle jeho slov nejkrásnější kostel, jaký kdy viděl.

Ostatní informace

Bohužel v Kurdějově jsme byli v pátek až v pozdním odpoledni, takže na prohlídku jsme se nedostali, tudíž nemohu podat informaci o vstupném.