Okruh moravským Slováckem

Kam a jak jedeme?

Dnešní výlet uskutečňujeme vyjímečně za pomoci čtyřkolového "přibližovadla" Felicie i s mými rodiči. Čeká nás prohlídka skanzenu ve Strážnici, procházka zámeckým parkem, okouknutí přístaviště Baťovského kanálu, prohlídka zámku a parku v Miloticích, krátká procházka centrem Kyjova a pak ještě na "skok" na Velehrad ...

Za čím jedeme?

Ráno přisedáme v Luhačovicích do auta mých rodičů, při řeči si vyměňujeme navzájem novinky z města i dědinky a vyjíždíme směr Uherský Brod, Hluk a Uh.Ostroh. Zanedlouho jsme ve Strážnici, kde už na ulicích visí upoutávky k návštěvě proslulých folkloristických slavností. Tyto se ale konají až za 14 dnů. My odstavujem " feldu" na parkovišti u skanzenu a jdeme se podívat k mostu, u kterého jsme zahlédli přístaviště lodí na Baťovském kanálu. Mají tu už v provozu i otevřený bufet s posezením. V dnešním pošmourném počasí se ale dneska zatím zájemci moc nehrnou, zato na parkoviště před skanzenem přijíždí několik zájezdových busů.

Jdu koupit lístky do lidmi přímo zahlcené prodejny suvenýrů, kde se nachází i pokladna a 4 prodavačky. Jsem ale odbyt, že napřed musí obsloužit zájezd. Při druhém pokusu o koupi lístků je mi sděleno, že tam nemají vedoucího a tak neví, jestli nám bude umožněno se exkurze s některou skupinou účastnit - individuální prohlídka je přitom jen o prázdninách. Když už to chceme po dlouhém čekání vzdát, tak ještě poslední pokus ... a hurá !!! " Počítač" nás pustil a tak můžeme i s účastníky jednoho brněnského zájezdu vkráčet na prohlídku areálu.

Docela rozlehlý Skanzen nabízí ukázku obydlí lidu prostého i toho majetnějšího - prozatím ze tří regionů. Uvidíme tu, jak se žilo a hospodařilo na Moravských Kopanicích, Horňácku a Luhačovickém Zálesí - to vše je obklopeno pastvinami a políčky s produkty z příslušných oblastí. Dále tu mají ukázkový vinohrad, kovárnu a vodní hamr. Prohlídka skanzenu probíhá za poutavého výkladu sličné hnědovlásky s očima jako trnky...

Po prohlídce přecházíme přes silnici na druhou stranu, kde je vstup do zámeckého parku. Nádhernou platanovou alejí cupitáme k umělé hradbě s branou a to už se ocitáme před velmi zajímavou a neobvyklou stavbou Strážnického zámku s věží. Vevnitř bychom mohli vidět nějaké ty historické interiéry a Muzeum starých hudebních nástrojů. My tam ale nejdeme, protože dnes už na programu jedno skvostné panské sídlo máme - takže někdy příště - a chodníčkem okolo kanálu, kde musíme uhýbat projíždějícím cyklistům - se vracíme k mostu a k autu.

Za Petrovem s vinnými sklepy u Rohatce míjíme motorest a tak se tu stavujeme na oběd . Teprve potom pokračujeme do Ratíškovic. Mají zde rozkopanou ulici, na Milotice špatně značenou odbočku a tak se tu na chvíli zamoceme a poradit musí i jeden domorodec ... Pak už konečně městečko Milotice ! Přijíždíme na parkoviště před nádherný objekt zdejšího barokního zámku. S Janou jdeme zjistit čas další prohlídky - je to až za hodinu - a tak si mezitím procházíme hezký a dosti velký francouzský park. Z nebe začínají odpadat dešťové kapky, naštěstí tu mají pod stromy tunelovité chodby, kde se lze ukrýt. Mraky ale brzy odplouvají i se svým dešťovým nadělením v dál a tak se na terase a na schodišti k parku může v klidu fotit ženich s nevěstou i svatebčany. Na zámecký objekt jsou z dáli zajímavé pohledy, dále procházíme i kolem fontán a kašen.

Rodiče byli na prohlídce zámku nedávno a tak jdeme dovnitř sami. Na schodišti se napřed dozvídáme historii zámku : původně vodní tvrz byla přestavěna na renesanční zámek. Za tatarského vpádu zámek téměř zničen a tak za Serenyiů znovu vystavěn, tentokrát už ve slohu "rozvinutého" baroka - ( z renesance se zachovaly jen přízemní arkády na nádvoří čtvercového zámku). Později - až do r.1945 zámek vlastnila jedna dáma z odnože rodu - ta byla velmi dobrosrdečná a tak nedaleko založila špitál pro chudé. Velkou ironií osudu v něm byla po válce - při čekání na odsun - dočasně umístěna a zde také vydechla naposledy. Zámecké interiéry jsou překrásné, ( zajímavé je, že se z původní podoby zachovaly jen 2 menší místnosti ) ... a když jsme v nejlepším, tak zestupujeme dolů do kaple a tímto prohlídka končí !!! Jdeme se ještě podívat na hospodářský dvůr, shlédneme přichystaný kočár a vyšňořené koně, čekající odvézt další svatební pár a pak už se vozem přesunujeme do města Kyjova.

Zde krátká procházka po upraveném náměstí pod přísným dohledem opravené radnice s věží. Z náměstí na obě strany vybíhají nenápadné, moderně řešené uličky s obchůdky, připomínající nezastřešené pasáže. Ještě si dopřáváme porci dobré zmrzliny a přes Bzenec a "Starák" míříme na Velehrad. Do katedrály se jdu podívat jen já s mamou, celý areál je ale jedno veliké staveniště a v rekonstrukci je i hlavní chrámová loď ! Přes všechno to lešení není vidět ani jeden oltář - ( krom toho hlavního ) - a strop s nádhernými freskami ? Tak ten není vidět vůbec !! A tak zklamáni zpět. Svátek sv.Cyrila a Metoděje se blíží, ale tentokrát mají věřící smůlu - areál do té doby zrekonstruován nebude ...

Pak ještě krátké zastavení u rybníka s vyhlídkovým altánem a je odsud moc hezký výhled na celý Velehrad i na slavné Buchlovské trojvrší. Hned vedle nás vidíme imitace dřevěných hradeb a bran, kudy bychom se dostali do areálu archeoskanzenu v Modré.

Blíží se ale podvečer a tak odjíždíme k domovu : rodiče nás vezou až do Zlína, kde se s nimi loučíme - je čeká ještě hodinka cesty do Brumova ...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Samozřejmě jsme určité zásoby proviantu měli sebou, na oběd jsme se stavili v Motorestu u Rohatce, ale různých občerstvovacích zařízení je v navštívené krajině dost a dost.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je zajímavé, že k avízovanému většímu spadu deště za celý den téměř nedošlo, takže výlet dopadl uspokojivě. Nelíbilo se nám, že nádherný okruh po interiérech Milotického zámku byl tak krátký ...

Ostatní informace

Vstup do skanzenu ve Strážnici :

Dospělí - 60 kč

Důchodci - 30 kč

Do zámku v Miloticích :

Dospělí - 90 kč