Olomoucká muzea (když není zima)

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou

Theodor Kohn • Fotografie (126) • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (126 fotografií)

Madona

Vstoupit do fotogalerie (126 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Zatímní průběh zimy nedopřává vyznavačům zimních radovánek v přílišné realizaci jejich zálib, ušetřený čas je ovšem potřeba nějak využít. Pravda, nedělní ležing by byla vcelku zajímavá činnost, ale po čase i tato zábava omrzí, tak hledáte nějakou zábavu. Naštěstí to nemáme zas tak daleko do krajského města Olomouc a protože jsem si už delší dobu plánoval něco nafotit v tamějším Arcidiecézním muzeu vcelku rychle bylo o cestě rozhodnuto. Dnes to máme díky elektrifikaci snadnější a rychlejší vlakem, který nás celkem rychle do centra doveze za necelou hodinku a hned u nádraží je nástupiště zdejší tramvaje, tedy v místním nářečí elektiky, kterou se můžeme pohybovat po městě.

Za čím jedeme?

Jak už jsem naznačil, chtěl jsem si něco nafotit v Arcidiecézním muzeu, protože při posledních návštěvách jsem měl sebou jen kompakt, sice dobrý, ale v muzeu se fotí bez blesku, takže musíte použít vysoké ISO (to už kompakty šumí), se stativem tam nepouštějí, tak jsem si po létech vzal zrcadlovku, která přece jen produkuje kvalitnější výstupy. A protože se zmíněné muzeum dá stihnout tak za 2 hodiny (pokud tam nejste poprvé) ještě jsem ušetřený čas použil k návštěvě dalšího muzea, a to Vlastivědného.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V obou muzeích je k dispozici malá kavárna nebo občerstvení, ovšem koupil jsem jen croisant v Café 87 – které je pro změnu v budově Muzea umění (které jsem tentokrát vynechal).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Arcidiecézní muzeum umění je za poměrně krátkou dobu své existence již zavedenou atrakcí Olomouce, kterou by poučený návštěvník neměl vynechat. Pravda, není to sice žádná Národní galerie (natož Louvre), nicméně nabízí návštěvníkům celkem dostatek zajímavostí. Víceméně tradičně je v přízemí muzea u pokladny nějaká výstava. Tentokrát byla věnována arcibiskupovi Theodoru Kohnovi. Byl arcibiskupem na přelomu 19. a 20. století a kromě běžné správy církevních statků a duchovní služby se zasloužil o obnovu celkem početných sbírek, které olomoučtí biskupové a arcibiskupové nashromáždili. Početná umělecká díla nebyla vždy řádně vystavena či ošetřena, takže mnoha skvostům hrozila leckdy újma. Dá se s nadsázkou říci, že díky Kohnovi se vlastně dnes máme v muzeu na co dívat. Celkem logicky tak kromě krátkého životopisu a předmětů související s Kohnovým duchovním vzděláním je expozice zaměřena i na díla, která arcibiskup získal či nechal renovovat. Asi nejzajímavější část muzea je v další přízemní a suterénní části v objektu bývalého Přemyslovského paláce. Expozici dominuje slavný zlatý kočár, který byl použit při intronizaci biskupa Troyera v 18. století, hned vedle je v temné místnosti trezorová místnost se výjimečnými liturgickými předměty (monstrance, relikviáře, kalichy).

Po rampě se pak dostaneme do suterénu k vykopávkám či expozici středověkých Madon, Piet a jiných sochařských děl. Pokud mě paměť neplete, je odsud přístupný i románský palác (respektive zbytky), ovšem ty zrovna přístupné nebyly (nevadí), v patře je obrazárna, instalace je vždy na 4 roky, takže momentálně jsem tam asi nic nového neviděl, to ovšem vůbec neznamená, že není na co koukat, vždycky objevím něco zajímavého co jsem zapomněl. A navíc si dávám pozor na popisky, odkud který exponát pochází, dá se to dobře přiřadit k jiným známým místům (sv. Anna Samotřetí ze Starého Města p. Sn.).

Jak už jsem tak kráčel k Muzeu Umění, celkem jednoduše ho předběhlo Vlastivědné muzeum (protože jsou vedle sebe). V prvně jmenovaném jsem byl samozřejmě vícekrát a v tom Vlastivědném vlastně ne, tak myšlenka na změnu se nezdála tak špatná. Pokladní mě samozřejmě vyhubovala, jak to, že mám absenci v tomto zařízení. (vlastně jsem tu byl jen na Barokní Olomouci).

Rozhodnutí bylo ovšem správné, kromě stálých expozic (značně moderních jsou k vidění i různé výstavy). V přízemí v bývalém kostele sv. Kláry je momentálně instalována výstava pokladů starého Egypta, většinou ze sbírek Náprstkova muzea, nebo sbírky arcivévody Rudolfa (tuším že), který svou sbírku egyptských artefaktů kdysi Olomouci věnoval. Ke stálým expozicím patří např. Výstava dějin Olomouce (tu jsem pro zpestření prošel asi obráceně), kolemjdoucí děti se radovaly, že model tramvaje zvoní, samozřejmě se mi hodně líbila expozice přírody Olomouckého kraje (sbírka nerostů a hornin). Perfektní jsou vytahovací zásuvky s exponáty, výborné jsou stoly s mikroskopy, kde se návštěvník může stát i vědcem. Živá příroda je trošku divoká, vysloveně aby se líbila dětem (i těm z paneláků, aby se poučili, jak je příroda zajímavá i u jejich obydlí).

Jednou z doplňujících výstav byla zrovna výstava zkamenělin a fotografií z přírody (Za humny). Novou stálou expozicí muzea je expozice Od kolébky do hrobu, v podstatě takový národopisný průvodce života od narození až po pohřeb.

Ostatní informace

O muzejních sbírkách by se dalo napsat daleko více, ale nejlepší je to všechno vidět. V Arcidiecézním muzeu je v neděli tradičně vstupné 0,- Kč, ovšem jak mi bylo sdělena, od února bude všechno jinak (tak si pospěšte). Ve Vlastivědném se normálně platí, ale 60,- Kč se mi zdálo jako snesitelné. Samozřejmě jsou různé slevy či rodinné vstupné.

A malý dodatek, prošel jsem si povánoční Olomouc, už je to takové smutné, na Horním náměstí ještě stál 1 stánek s punčem, kluziště na Dolním náměstí už je asi vypnuté. A došel jsem až do Šantovky, což je nová nákupní galerie (či jak se tomu říká). Jediné smysluplné mi připadaly obchody Moravským vínem a vedlejší řeznictví, ty ovšem byly o patro níž, tudíž před vchodem jsem využil i zde umístěného stánku s punčem a víckrát sem už nemusím (do Šantovky).

Poslední aktualizace: 5.1.2014

Olomoucká muzea (když není zima) na mapě