Olomouc-Václavské náměstí a olomoucký hrad s okolím

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Olomouc-Václavské náměstí-katedrála sv.Václava-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (106) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (106 fotografií)

Olomouc-Václavské náměstí-katedrála sv.Václava-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (106 fotografií)

Olomoucké Václavské náměstí se zbytky Přemyslovského hradu a biskupského paláce v budovách kapitulního děkanství se nachází na nejnižším ze tří olomouckých kopců na východním konci historické Olomouce. Prvním olomouckým knížecím sídlem byl knížecí dvorec na Petrském návrší, nad dnešním Biskupským náměstím, kde bylo také moravské biskupství s kostelem sv. Petra a knížecí mincovna. První zmínka o tomto knížecím dvorci, hradě, je ve falsu z 12. stol. kde daroval kníže Břetislav po r. 1046 kapitule staroboleslavské 1 hřivnu a 2 voly úroku z olomouckého hradu. První písemná zmínka o hradě v Olomouci je v Kosmově kronice, kde je zaznamenáno jak v r.1055 údělný kníže Vratislav, prchá před svým pražským bratrem Spytihněvem do Uher a zanechává svoji manželku Ofku „na hradě v Olomouci". Po zřízení olomouckého biskupství v r. 1063 přemístil Ota I. Sličný sídlo údělných olomouckých knížat na Předhradí, na protější Václavské návrší. Hrad Olomouc se v pravé listině poprvé jmenuje v r. 1078. Za vlády knížete Svatopluka byla v letech 1104-07 byla zahájena výstavba baziliky sv. Václava. Nedokončenou stavbu získal od jeho syna Václava olomoucký biskup Jindřich Zdík(1126-1150), syn českého kronikáře Kosmy, který baziliku sv. Václava dokončil a v r. 1131 vysvětil a vybudoval u ní komplex církevních budov v románském slohu. Jindřich Zdík disponoval dobře vyškolenou hutí z dostavby dómu sv. Václava, které doplnil o další kvalifikované síly z Porýní. Severní budova paláce s velkým audienčním sálem v poschodí, připomínala obdobné stavby na císařských falcích a hradech. Tato náročná architektura poskytovala Jindřichovi Zdíkovi žádoucí representaci, ale zároveň i osobní přiblížení klášternímu životu. Kapitula obývala východní křídlo při chóru dómu sv. Václava a pravděpodobně i navazující východní část paláce. V r. 1141 sem přenesl Jindřich Zdík od kostela sv. Petra biskupský stolec a hrad se stal i sídlem církevní vrchnosti. V r. 1177 hrad s nezdarem obléhali kníže Konrád a Rakušané. Po požáru olomouckého dómu v r. 1204, přenesl biskup Robert (1201-1235) své sídlo do východního paláce, který nechal k tomuto účelu adaptovat. Při stavbě křížové trojkřídlé chodby ve 13. stol. bylo použito zdivo zrušeného paláce. Někdy kolem r. 1200 upadl význam hradu jako knížecího sídla a po r. 1253 ztratil hrad tuto funkci úplně. K další, gotické přestavbě došlo po požáru dómu sv. Václava v r. 1265 za olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu(1247-1281). V r. 1306 byl v areálu hradu zavražděn poslední přemyslovec Václav III. Po vybudování Městského opevnění se hrad stal součástí opevnění. Za vyšehradského probošta, biskupa Jana VII.(Volka) byly do stavby vloženy dodnes zachovalé křížové klenby trojlodí. Na počátku 14. stol. byl králem Janem hrad zastaven a teprve markrabětem Karlem vyplacen. R. 1421 král Zikmund podřídil hrad a město biskupu Janovi XI.(1418-1430), tak aby mohl dosazovat a sesazovat purkrabího. Výstavbu nového renesančního biskupského paláce při východní straně Podhradí započal olomoucký biskup Stanislav Thurza(1497-1540) a dokončil jej olomoucký biskup Jan Skála z Doubravky, řečený Dubravius (1541-1552). Z renesanční přestavby biskupského paláce Stanislavem II. Pavlovským(1579-1598), zmizela po přestavbě v letech 1883-1892 dominantní střední věž v průčelí, zůstala rodinná hrobka, kaple sv. Stanislava při jižní straně katedrály sv. Václava. Stanislav II. Pavlovský získal hodnost „Hrabě královské České kaple" a tuto hodnost pak měli i další olomoučtí biskupové. Současnou podobu katedrála dostala při novogotické rekonstrukci v letech 1883-1892 podle architekta Richarda Völkela. Kromě úpravy pláště a interiéru a dvou průčelních věží vysokých 68 m a třech novogotických portálů s tympanony, byla přistavěna k severní straně chórová Kaple sv. Cyrila a Metoděje a na protější jižní straně přistavěna hlavní věž, vysoká 102 m. Její přízemí je vybudováno jako křtící kaple(baptisterium) s přístupem z presbytáře. Z hradu se dochoval donjon, obytná věž ze 13.stol. o průměru 10,5 m, upravena před r. 1751 na kapli sv. Barbory. Vedle vstupu do čestného dvora románského paláce se nachází kaple sv. Anny, přestavěná na starším gotickém jádru v r. 1617 a upravena na současnou podobu v r. 1885. Na ploše středověkého hradu je barokní komplex kapitulní děkanství. Před Římskokatolickou farností sv. Václava je Socha sv. Jana Nepomuckého. Na budově farnosti je kopie románského reliéfu s postavou biskupa a údělného knížete(originál zr.1141 uložen v sakristii katedrály) a v nice je P. Marie s Jezulátkem. Dále v Mlčochově ulici najdete na domě č.p. 814 keramickou plaketu připomínající návštěvu Matky Terezy v Olomouci. Na farní zdi, na hradbách nad letním divadlem jsou dva hrající si andělé. Na protější zdi dvora je reliéf sv.Floriána a pamětní deska upozorňující že zde měli svůj ateliér malíř Jindřich Lenhart a jeho syn sochař Karel Lenhart. Na nároží Václavkého náměstí a Dómské ulice je kaplička P. Marie Ochranitelky. V kapličce je odlitek pozdně gotického reliéfu P. Marie Ochranitelky. Originál je uložen v sakristii katedrály. Přes ulici je dům tzv. bonifantů s pamětní deskou připomínající den přejmenování bývalého Dómského náměstí na Václavské náměstí.

Poslední aktualizace: 25.10.2009

Olomouc-Václavské náměstí a olomoucký hrad s okolím na mapě