Olomouc - kaple sv. Jana Křtitele
Turistické cíle • Památky a muzea • Kaple
Přesto, že je krajská metropole Olomouc všeobecně známa především jako perla sakrálního baroka, vězte, že ani příznivec architektonických stylů podstatně starších zde rozhodně nepřijde zkrátka. Například každého ctitele jemné temnoty krásné paní Gotiky jistě potěší návštěva Kaple sv. Jana Křtitele. Kromě dokonalé ukázky tohoto stavebního slohu zde najde také stopy středověkého malířství a sochařství … a občas i nějakou ten vzorek kovotepectví, zlatnictví nebo příležitostnou výstavu z kategorie restaurátorských. Hned na úvod bychom si asi měli prozradit, že tato kaple je součástí nejstarší gotické stavby v Olomouci a že vstup do ní je zpoplatněn, protože se nachází „na území“ zdejšího Arcidiecézního muzea.
Tou nejstarší olomouckou gotikou je křížová chodba, která vznikla mezi katedrálou sv. Václava a někdejším přemyslovským hradem již v polovině 13. století. Samotná kaple sv. Jana Křtitele (tehdy byla ovšem zasvěcena sv. Janům) je však téměř o dvě století mladší a byla k severní zdi paláce přistavěna teprve v letech 1435 až 1441. Jednalo se přitom o místo, které původně sloužilo jako kapitulní knihovna. Ještě do konce 15. století byla kaple vyzdobena nádhernými nástěnnými malbami, které můžeme dodnes obdivovat na křížové klenbě a stěnách bývalého presbyteria. Jedná se o tzv. Olomoucké nebe a jednotlivé malby zobrazují české a olomoucké patrony.
Gotickou podobu kaple zvýrazňuje také originál sousoší Olivetské hory, který sem byl přemístěn z kostela sv. Mořice. Jedná se o vzácnou gotickou práci, vytvořenou zřejmě pražským nebo středoevropským sochařem ve 30. letech 15. století. Kaple je vůbec tak trošku lapidáriem, jehož další artefakty už ovšem můžeme řadit spíše do období renesance. Jedná se o dva – do zdi zasazené - náhrobníky. První patří rytíři Arnoštovi Kuželovi z Žeravic a pochází z roku 1524, ten druhý je ještě o čtyři roky starší a jeho „majitelem“ je – blíže neupřesněný - Václav z Moštěnic. Dodnes je zde zachován také kamenný oltář sv. Prokopa.