Přidat Olomouc mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Olomouce a okolí
Olomouci dnes vládnou Kája Saudek a Madony na lvu
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
A Egypt, chtělo by se dodat při přečtení názvu tohoto článku. Kdo nevěří, ať tam běží. Což jsem v druhé polovině února zcela dobrovolně a velice rád udělal. Přesto, že jsem věřil. A také jsem neběžel, ale jel – i s manželkou a Českými dráhami – vlakem. A nebýt toho, že nějaká osoba ženského pohlaví po obědě neúspěšně soutěžila u Lukavice s vlakovou soupravou o to, kdo je tvrdší než korund a diamant dohromady, neměli jsme dokonce za celý den ani minutku zpoždění. Takto jsme ztratili asi půl hodiny a z finále hokejového turnaje na letošní olympiádě jsem viděl o něco méně, než jsem měl naplánováno. Což nic nemění na tom, že hned na úvod musím konstatovat, že obě výstavy, které jsme navštívili a které reklamuji již v titulku článku, jsou vynikající a mohu je jen a jen vřele doporučil.
Na úvod ještě pár upřesňujících informací k titulku a první větě. O pozoruhodné výstavě olomouckého vlastivědného muzea Poklady starého Egypta se na Turistika.cz zmínilo již několik jednotlivců. Tento článek však bude zaměřen jen na dvě jiné – v současnosti a současně – probíhající výstavy, které uspořádalo Muzeum umění Olomouc. Výstava „Gotické Madony na lvu“ se koná v Arcidiecézním muzeu na Václavském náměstí (u katedrálního dómu), výstavu „Hommage á Kája Saudek (retrospektiva krále českého komiksu)“ pak můžete shlédnout v prostorách Muzea moderního umění na Denisové ulici, tedy v sousedství náměstí Republiky a v těsné blízkosti kostela Panny Marie Sněžné i již zmíněného vlastivědného muzea. Na Madonách jsem byl – coby starý gotik – nadšen, jako ctitel ženské krásy dávám rozhodně přednost těm, které jsem již dříve popisoval a které jsou součástí stálé expozice AMO (i když ta Mařenka z Broumova vůbec nevypadá špatně). A když už jsme u těch ženských půvabů: Kája Saudek tradičně nezapírá, že měl celý život blízko k holkám z Dejvic nebo z Pobřežní hlídky (i když slečna Nora Dvořáková alias Kateřina Bochníčková čili Dolly Buster se – tuším – narodila na Žižkově).
Do Olomouce přijedeme s jistým předstihem, a díky tomu je chvilka času na procházku pod katedrálou a hradbami někdejšího Přemyslovského hradu. A také na objev osvěžovny s romantickým názvem U dvou strašidel. Otevírá se až odpoledne, ale sem se prostě někdy musíme podívat. Sluncem zalitá Olomouc je překvapivě téměř liduprázdná, jen u katedrály je větší kumulace věřících. Je ovšem zajímavé, že pěšáka nezahlédnete a navzdory různým proklamacím tito lidé nedávají najevo pražádnou pokoru a chudobu církve, ale nechávají se přivézt až před chrámový vchod různými obřími jeepy a limuzínami, popřípadě je zde i přímo parkují. A starší auta či vozy české výroby téměř nevidno. Asi má Pán Bůh své ovečky opravdu rád. My však míříme přímo do Arcidiecézního muzea. Vždyť gotické Madony byly vždy mou srdeční záležitostí …
Za čím jedeme?
Olomoucké Muzeum umění připravilo - v podobě výstavy „Gotické Madony na lvu“ – unikátní mezinárodní projekt i nejdůležitější kulturní počin v oblasti starého umění, plánovaný na rok 2014. Expozice je věnována neobvyklému fenoménu a unikátnímu motivu evropského vrcholně gotického sochařství, který se poprvé objevil v polovině 14. století. Madony na lvu jsou považovány za středověký symbol vítězství nad zlem a hříchem (biblický motiv vítězství Krista nad ďáblem a odkaz na trůn krále Šalamouna) i za předchůdce – již barokní - Panny Marie stojící na hadovi nebo půlměsíci. Nejvíce tzv. Löwenmadonnen se dochovalo ve Slezsku a v Pomoří, o čemž svědčí i exponáty olomoucké výstavy. Vůbec poprvé se zde potkávají sochy Madon na lvu z území dnešního Polska, Německa, Rakouska i Francie. Za klenot výstavy lze považovat Klosterneuburskou madonu z NG v Praze, madony salcburské nebo sošku, která na Hanou připutovala přímo z pařížského Louvru. Zajímavá je myšlenka, že ona Madona z Klosterneuburgu u Vídně je dílem Mistra Michelské madony (cca 1345) a že by mohla podporovat názor na vznik tohoto fenoménu díky iniciativě Karla IV. Tedy že by táta vlasti mohl opravdu za všechno …
Na olomoucké výstavě má být údajně k vidění celkem patnáct gotických soch a krásný deskový obraz Madony z Veveří (NG Praha). Já jich však napočítal jen čtrnáct, protože - doufám, že jsem se nepřehlédl - chybí Madona se lvem a baziliškem, která měla být zapůjčena z německého Hamburku. Než jsem si je všechny pořádně prohlédl a udělal - tradičně peskován manželkou za prostoje - pár snímků, byla půlhodinka a kousek pryč. AMO jsme poté snad poprvé v životě neprocházeli (letos jsme tam už byli – celkově mockrát – a těch muzeí bylo poslední dobou opravdu nějak moc i na mě), což jsem stejně musel Martině předem dobrovolně slíbit. Takže jsem tentokrát oželel i svou milovanou šternberskou krásku. A protože v dómu sv. Václava probíhala pořád ještě bohoslužba, vyrazili jsme rovnou k Muzeu moderního umění.
S prací Káji Saudka se musel někdy setkat snad úplně každý. A je jedno, jestli u něj upřednostňujete jeho legendární komiksy (např. dnes tolik diskutovaná Muriel nebo Lips Tullian), filmové a hudební - mnohdy nerealizované - plakáty (Kdo Chce zabít Jessii?, Dívka na koštěti, Limonádový Joe, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Monkey Bussines, Bob Frídl), obaly LP desek (Olympic, Václav Neckář) nebo volnou malířskou tvorbu (a za mlada jsme občas četli Sedmičku, že ano ...). Výstava Hommage á Kája Saudek je unikátní a dosud nejrozsáhlejší autorova výstava s více než bohatým doprovodným programem (komentované prohlídky, přednášky, workshopy, promítání komiksových filmů v kině Metropol, divadelní představení nebo happening u ohrady s deseti komiksovými kreslíři).
Jednotlivá díla byla zapůjčena Saudkovou rodinou, přáteli i řadou soukromých sběratelů. Některá vystavená díla pocházejí také ze sbírek Památníku národního písemnictví. Je celkem symbolické, že se výstava koná právě v Olomouci, tedy ve městě, kam Saudek rád jezdil a kde také opakovaně vystavoval. Stěžejní část výstavy ovšem tvoří kreslené komiksy, které autorovi zajistily světovou proslulost. Jmenujme alespoň některé: Superhana v zeleném pekle (1966-1967), Kolotoč (1969), Pepík Hipík (1969), Superdívka (1969–1970), Diamantová šifra (1972), Lips Tullian (1972) nebo porevoluční Poslední případ majora Zemana. Unikátní jsou rovněž titulky k filmu Kdo chce zabít Jessii? (1966), kresby k televiznímu seriálu Okna vesmíru dokořán (1981–1989), série Automobily, filmové plakáty z let 1966–2003 a grafické práce pro hudební periodika (Pop Music Expres) nebo olomoucký Sci-fi club.
Na výstavě v MMU bylo tolik lidí, kolik jsem zde snad ještě nikdy nezažil. Vždyť již při vernisáži dne 6. února 2014 musel být uzavřen muzejní vchod, protože kapacita objektu prostě nestačila. A když jsem viděl, jak si mnozí návštěvníci muzea opravdu poctivě pročítají všechny vystavované komiksy, bylo mi jasné, že jejich řady hned tak neprořídnou. Nemluvě o tom, že mnozí se dost zdržují také v nenápadně odděleném Erotickém kabinetu. Na druhou stranu je pravdou, že Kája Saudek je prostě kult, expozice je udělána na velmi vysoké úrovni a muzeum vyjádřilo autorovi, který leží již osmý rok v komatu, touto výstavou skutečnou poctu. Vždyť její tvůrci nakonec vybrali ze dvou tisíc exponátů těch nejlepších 650. A možná i díky vztahu Káji Saudka k Olomouci se vernisáže zúčastnili i Saudkova manželka Johana, dcera Berenika a syn Patrik. Celá výstava, jejímž nejčastějším motivem je žena typu Olgy Schoberové a Johany Saudkové a kde nechyběly ani všudypřítomné – a nepostradatelné – nápisy typu VROOM, ROAR, CHŇAP a BUM BUM, je umístěna v největším výstavním sále zvaném Trojlodí.
Zcela na závěr jsme ještě krátce nahlédli do Salonu a Kabinetu MMU na výstavu první dámy české abstrakce Ludmily Padrtové „Dílo 1951 – 2013“. Za mlada to bývala hezká holka, která je dnes všeobecně řazena vedle Vladimíra Boudníka, ale ty obrázky nám – přiznávám – prostě (téměř) nic neříkají.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Do Olomouce jsme si tentokrát udělali opravdu jen výlet "na otočku", takže jsme se spokojili s jakousi ovocnou tyčinkou a půllitrem tekutin do vlaku.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Jak už jsem uvedl výše, obě výstavy jsou velmi zajímavé, vkusné a nenašel jsem na nich nic, co bych mohl označit za nelíbilo. Právě naopak; pokud vás gotické sochařství nebo tvorba Káji Saudka zajímá, určitě do Olomouce zavítejte. I já si chci dát "repete". Navíc vyšlo počasí, takže jedinou kaňkou na vydařeném dni byla lidská hloupost, která způsobila tragedii a mě připravila o 16 minut II. třetiny hokejového finále (nejsem cynik, ale některé věci mi prostě vadí).
Ostatní informace
Gotické Madony na lvu budou vystavovány do 11. května, tvorba Káji Saudka bude k vidění ještě o týden déle. Některé pravidelné i nepravidelné návštěvníky obou muzeí možná nepotěší změny cen vstupného. Je zrušena bezplatná středa, neděle zůstává. Jedno muzeum dnes stojí 70 Kč (místo dřívějších 50), obě muzea dohromady 100 (dříve také 50). Potěší naopak rodinné vstupné za 140 resp. 230 Kč, otevírací doba do 18,00 hod. (poslední vstup v 17,30 hod.) a středy by v budoucnu měly být až do 20,00 hod. K výstavě Madon na lvu byl vydán dvojjazyčný česko-německý katalog, který v muzeu pořídíte za 300 Kč, k výstavě Káji Saudka vydává nakladatelství Arbor Vitae druhé vydání monografie o životě a díle autora, ale na samotné výstavě jsem si této publikace nevšiml.
Přidat do oblibených uživatelů
Olomouc
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Olomouci dnes vládnou Kája Saudek a Madony na lvu
