Pilatus

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Pro zdatnější • Vycházka - půldenní • Za sportem • Do přírody • Na hory

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Budete-li se někdy vyskytovat v okolí Luzernu ve Švýcarsku, vřele doporučuji navštívit jeden nejnavštěvovanějších kopců v okolí - jmenuje se Pilatus a možností jak se na něj dopravit je hned několik.

Ten nejméně náročný je jet autem do vesnice Alpnachstad a zde po zaparkování a zaplacení poplatku za parkovné (5CHF/den) se vydat ke stanici nejstrmější zubačce na světě se sklonem místy až 48%. Je to opravdu zážitek, který vřele doporučuji zažít. Cesta zubačkou trvá z Alpnachstadu na konec své dráhy Pilatus Kulm asi 30min.

Pokud by jste chtěli trochu provětrat hlavu a ušetřit čas (cca okolo 2h) s nezáživným pěším výstupem lesem, doporučuji svézt se touto zubačkou do mezistanice Amsingen. Pozor v této zastávce zubačka staví po dohodě s řidičem (na to vás ale ostatně upozorní i paní v pokladně).

Pokud přece jen patříte mezi zdatné a odhodlané jedince, kteří si na výšlap s 1600m převýšením troufají, pak máte několik možností. Nejkratší varianta je práve z Alpnachstadu (časově vyjde asi na něco málo přes 5h a terén krom toho že je celou dobu do kopce není nijak složitý a myslím že i sportovně založené rodiny s dětmi to zvládnou). Dále je možnost vystoupit sem také z Hergiswilu nebo Eigentalu.

Další z možností pro ty lenivější z vás je použití lanovky z Kriensu nebo Fräkmünteggu.

Pokud nemáte auto, do Alpnachstadu nebo Hergiswilu se dopravíte snadno vlakem z Lucernu.

Od května do října se sem také můžete svézt výletní lodí po jezeře (vyplouvá taktéž z Lucernu).

Za čím jedeme?

Cílem výletu je hora Mount Pilatus (2132m). Tato hora se tyčí nad jezerem Vierwaldstatter see a která byla zpřístupněna pomocí zubačky již v roce 1889. Člověk by si pomyslel, že ti švýcaři se fakt zbláznili, když už tenkrát dokázali vytáhnout "vlak" tak vysoko. Avšak nikoli jen tak pro nic za nic. Z tého hory máte výhled na úžasnou scenérii jezera na jedné straně a na alpské špičky (včetně trojky - Eiger, Jungfrau, Monch) na straně druhé. Máte skoro pocit, že z tého hory vidíte celé Švýcarsko jak na dlani. A to opravdu stojí za to. Poté, co jsem to viděla, už je chápu zas o něco víc :-).

Krom toho, že vás nahoře čeká panorama ze dvou vyhlídek jako z katalogu, máte-li štěstí můžete tu potkat i trubače hrajícího na místní hudební nástroj Alphorn, jehož tóny se nesou celým údolím, když stoupáte nahoru "po svých".

Ke zlepšení výhledu nám mistři švýcaři prokutali horu kolem dokola a vytvořili tak něco jako tunely (nazývajíc to jeskyní), a tak si můžete užívat příjemných výhledu ze všech stran. Navíc je zde tato procházka spojena s mýtickým příběhem - podle kterého v místních skalních štěrbinách přebýval drak s léčivou mocí (který je i symbolem zubačky). Z Pilatu byl údajně svržen i Pilát Ponský do hlubin jezera a prý běda každému, kdo si troufne rušit jeho klid. No tak vám nevím, dnes už na to ty davy turistů každodenně navštěvující kopec moc nehledí...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Hned u spodní stanice lanovky najdete restauraci. Stejně jako nahoře na hoře Pilatus se nachází hotel i s restaurací. Ceny jsem si ovšem netroufla ani zjišťovat :-).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se mi líbily ty výhledy. To je prostě pětihvězdičkový zážitek (obzvláště, pokud si to vyšlapete pěšky).

Také se mi líbilo, že na vrcholu nebylo tolik lidí, protože naštěstí lanovka z důvodu oprav nejela a tak jezdila jen zubačka. V sezóně je tam prý dost narváno (čemuž i věřím), takže ještě štěstí, že jsem tam byla mimo, jinak bych ty mraky lidí asi musela dát do sekce "nelíbilo"

Parádní byl také pán na terase, který hrál na Alphorn. A zážitek ze zubačky taky fajn.

Poctu skláním také jedné slečně, která s přítelem vyjela zubačkou nahoru a jelikož byla v lodičkách a chtěla si užít výhledu z druhé strany, tak zula boty a několik metrů vylezla s přítelem po Ostré skále bosa... klobouk dolů :-).