Vínobraní 2010 Hustopeče + Valtice.

Kam a jak jedeme?

Hurá na XVI. Vinobraní v Hustopečích. Doprava do Hustopečí je z Brna vlakem s přestupem v Šakvicích. Nejlepší autem se šoférem, nebo autem a přespat.

Za čím jedeme?

Jako přidružený důvod k přátelskému setkání s kamarády jsme se rozhodli navštívit Vinobraní v Hustopečích. Také proto, že je pro zdraví důležité každoročně vypít nejméně tolik burčáku, kolik má kdo krve. Tak se to tvrdí. Od počátku bylo jasné, že hned tady a dnes, se nám léčebnou dávku nepovede celou užít. Ale aspoň něco a příště to doplníme. Takže prakticky vzato jedeme jako do lázní, udělat něco pro své zdraví. Hustopeče jsou městečko asi 30 km jižně od Brna, obklopené vinohrady. Dominantou náměstí je zajímavý nový moderní chrám sv. Václava a sv. Anežky České z r.1994 na místě původního zničeného kostela. Další z památek na náměstí a v okolních uličkách jsou novorenesanční Radnice, renesanční kašna, Barokní morový sloup a několik zajímavých historických domů. Kousek nad náměstím vede vodorovně ulice starých vinařských sklepů, m.j. habánský sklep, farní sklep, některé z roku 1729 a řada dalších. Určitou raritou je v okolí pár mandloňových sadů. Na JV straně města se také nacházejí zbytky opevnění – cípek je vidět na pravém okraji fota č.16. Na náměstí je ve sklepení historického renesančního domu U Synků instalována vinařská expozice spojená s vinotékou. Vzadu na nádvoří s ambity je instalován ojedinělý unikát. Jedná se o památník kvasinky vinné (Sacharomyces cerevisae). Je to jedinečná plastika, nemající ve světě obdoby. Pomník tohoto nejmenšího pracovního zvířete je 69230 krát zvětšená skutečná kvasinka. Samozřejmě, že je zapsána v knize rekordů v Pelhřimově. Na popis její historie zde není dostatek místa, tak jen velmi, velmi stručně. Už jen výběr a odchyt její předlohy byl složitý a namáhavý. Dále pak následná péče o zachování jejího života ve speciálním prostředí nejlepšího révového moštu z vynikající odrůdy nebylo jednoduché. Tuto akci se nepovedlo úplně zachovat v tajnosti a následně pak vypukl nebezpečný spor o autorství tohoto nápadu mezi Kravíhorskou republikou Bořetice a městem Hustopeče, dvěma členy Burčákové unie. V roce 2007 dokonce hrozil šampusový souboj mezi místostarostou pro víno Hustopečí a prezidentem Kravíhorské republiky. Ostatně, Kravíhorská republika má od té doby už svoji vlastní plastiku. Podrobnosti viz Burčákové listy, vydávané k této příležitosti. Burčákové slavnosti jsou zahajovány slavnostními fanfárami z věže radnice a následuje otvírání vinařských mázhauzů purkmistrem s konšely, doprovodem v historických kostýmech a následujícím průvodem. Prvně ovšem tento průvod zamíří k pomníku poklonit se vinné kvasince. Pravidelně je tento akt dokumentován televizí. Před ochutnáváním burčáků zájemci dostanou speciální Passport Burčákové unie, kam se zaznamenává konzumace v jednotlivých mázhauzech. Vítězové s plným počtem razítek pak mohou vyhrát různé ceny. Plný počet v r.2010 značilo mít 15 razítek á 2dcl burčáku. My jsme přijeli v pátek, přestože už ve čtvrtek se program pomalu rozjížděl s hudební produkcí a možností ochutnávek ve kinotékách, aby se návštěvníci Hustopečí zaklimatizovali. V pátek je oficiální zahájení a po něm jsou už otevřeny všechny mázhauzy. V sobotu vinobraní pokračuje hlavním programem, na podiu se střídají folklorní a různé taneční a hudební soubory. Neděle už je jen na rekonvalescenci a relax pro unavené návštěvníky. U všech vstupů na náměstí jsou vybudovány dočasné historické brány jen pro tuto příležitost (viz foto č.1). Po celou dobu nechybí klasický jarmark a řemesla. Předností Hustopečských Burčákových slavností oproti jiným vinobraním je možnost ochutnání burčáků prakticky téměř ze všech odrůd bílých i červených vín. Dlouho mi to vrtalo v hlavě, jak to, že jsou zde k dispozici burčáky odrůd raných i pozdních najednou. Později jsem to zjistil. Ale vůbec mi to nevadilo, protože i přesto byla jejich kvalita opravdu velmi dobrá. Mohu zde začít pozdním rýnským ryzlinkem a končit Moravským muškátem. Je to ale riziko. Než se propracuje člověk k tomu nejlepšímu, což podle mě M.M. je, už může být ve stavu, který neumožňuje jeho plné vychutnání. Ale každopádně zde mohu vychutnat rozdíly mezi jednotlivými odrůdami, dokud mi burčák neteče ušima ven. Naštěstí já osobně po něm nemám vůbec žádné zažívací problémy. U někoho někdy burčák ve větším množství může trochu zvýšit peristaltiku. Podstatná je jeho kvalita. Už jsem v posledních více jak deseti letech navštívil hodně vinobraní, každoročně nejméně dvě, takže mám přehled kam jezdit a kam ne. Na vinobraní ale nejde jen o burčáky, je na nich výborná atmosféra a skvělá zábava. Prokazuje se tady, že po víně a burčáku se zpívá a je veselo, po tvrdém alkoholu jsou lidé spíš agresivní.

V sobotu dopoledne po dostatečném odpočinku jsme se přesunuli na druhé vinobraní do Hlavního města vína – Valtic.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Na vinobraní v Hustopečích je plno stánků, pečená selata, guláše, grilovaná masa, klobásy, maďarské speciality, sýry, pivo, víno, limonády, cukrovinky i zábava pro děti. Samozřejmě je zde mimo stánků plno různých restaurací. Ubytování v Hustopečích: Penzion u Halmů v centru, Sklep U Radů, Vinný sklep Herbenka na Herbenové, Penzion Meredová, nebo dražší tříhvězdičkový hotel Centro na Husové.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Byl to plnohodnotný víkend plný dobré nálady a relax zážitků. Lidé v pracovním procesu zde určitě zapomenou na všední starosti. Mezi popíjením mohou chodit po městě, tím pití trochu rozhánět, sledovat cvrkot a historické památky, činnost řemeslníků, historický průvod, bavit se s rozveselenými návštěvníky. Koho by od chození nebo stání (moje záda) bolely nohy, sedne si k podiu a může sledovat program.

Ostatní informace

Vstupné v Hustopečích 50,-/2010.

Zážitků bylo hodně. A pěkných, nejen gurmánských.